Přestupný rok: Jaká je jeho historie a proč má přidání dne takový význam?

Přestupný rok: Jaká je jeho historie a proč má přidání dne takový význam?
zdroj: Shutterstock

Každé čtyři roky nám přibyde jen den v únoru navíc – tím dnem je právě dnešek, 29. února. Den, na který, který nám pomáhá vyrovnávat uplynulý čas. Proč ho do kalendáře přidáváme a jak se s tím vyrovnávalo lidstvo dříve?

Hlavní důvod, proč drtivá většina moderního světa přijala právě gregoriánský kalendář (nejen) s přestupným rokem, je skutečnost, že umožňuje počítat dny a měsíce podle ročních období. Právě přestupný rok hraje v tomto systému významnou roli: přichází jednou za čtyři roky a pomáhá udržovat synchronizaci kalendáře s ročními obdobími. Po celá staletí totiž ona synchronizace kalendáře s přirozenou délkou roku působila zmatek a až koncept přestupného roku nabídl řešení, jak z této šlamastiky ven. Celý problém souvisí s tím, že počet otáček Země kolem její osy se nerovná a ani nijak jinak nesouvisí s časem, který zabere, než oběhne Slunce.

Sluneční rok trvá něco přes 365 dní
Sluneční nebo tropický rok je dlouhý přibližně 365, 2422 dní. Tomuto číslu se nemůže vyrovnat žádný kalendář složený z celých dnů a ignorování zdánlivě nepatrného zlomku vytváří mnohem větší problém, než by se dalo předpokládat. Důkazy spočívají v dlouhé historii divoce se měnících dat doprovázejících občanský, zemědělský a náboženský rok již po celá staletí. Aby zkrátka gregoriánský kalendář fungoval, bez přestupného roku se neobejde. Jaká je jeho historie?

Nedokonalé snahy starověku
Lidské snahy o přizpůsobení se přírodnímu plánu jsou již od počátku nedokonalé. Některé starověké kalendáře, pocházející od Sumerů, kteří žili před 5 tisíci lety, rozdělily rok na 12 měsíců po 30 dnech. Jejich rok měl tak 360 dní a byl téměř o týden kratší, než je roční cesta kolem Země. Samotná praxe přidávání dalších dní do roku je přinejmenším stejně stará jako tyto 360denní systémy. Starověcí Egypťané kolem roku 3 100 př.n.l., podobně jako lidé z Číny nebo Říma, používali pro sledování času lunární kalendáře. Lunární měsíce měly v průměru 29 a půl dne a celý rok jich měl asi jen 354. Společnosti, které takové kalendáře dodržovaly, se kvůli 11dennímu zpoždění rychle dostaly mimo synchronizaci s ročními obdobími. I když se Římané pravidelně snažili kalendář vylepšovat přidáváním dnů či měsíců, tato nesourodá úsilí pouze zdůraznila potřebu reformy.

Caesar způsobil velkou odchylku, napravil ji až papež Řehoř XIII.
Rok, který má 365 dní, zavedli ve 3. století př.n.l. Egypťané, a právě tehdy ke slazení kalendáře poprvé použili také přestupný den, který přichází jednou za 4 roky. Řím na tom byl jinak: v 7. st. př.n.l. zavedl král Numa Pompilius 355denní rok se zaváděním přestupného celého měsíce jednou za dva roky. Julius Caesar posléze tento měsíc zrušil a podobně jako Egypťané zavedl přestupný den. Po něm pojmenovaný juliánský kalendář ale způsobil narůstající odchylku, která v 16. století činila už celých 10 dní. V roce 1582 potom papež Řehoř XIII. juliánský kalendář reformoval a zasloužil se tak o vznik dnešního kalendáře gregoriánského: 10 dní vynechal a rozhodl, že přestupný den bude přidáván každý rok, který lze beze zbytku vydělit čtyřmi. Výjimku tvoří celá staletí, které nelze bezezbytku vydělit 400. Všechny země a církve ale tuto změnu nepřijaly ve stejnou dobu a činily tak postupně.

Za více než 3 000 let vznikne odchylka jednoho dne
Současný gregoriánský kalendář tak kalendář ladí s ročními obdobími přidáváním a ubíráním přestupného roku, čímž vyrovnává zdánlivě zanedbatelný, ale velmi podstatný zlomek roku solárního. Tento systém tak produkuje průměrnou roční délku 365, 2425 dní, který je tak jen o půl minuty delší než rok sluneční. Při takovém tempu bude trvat 3 300 let, než se gregoriánský kalendář od toho slunečního odchýlí o jediný den. To znamená, že za nějaké 3 000 let bude problém znovu na světě a budoucí generace jej budou muset řešit znovu, podobně jako generace před námi.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Prázdniny a COVID-19: Jaká opatření se vyplácí dodržovat, i když už oficiálně nemusíme?

Prázdniny a COVID-19: Jaká opatření se vyplácí dodržovat, i když už oficiálně nemusíme?

Od prvního července může většina republiky odložit roušky, a to i tam, kde byly dosud povinné. Výjimku tvoří pouze Moravskoslezský kraj s regionálními ohnisky nákazy, pražské metro a vnitřní akce nad 100...

Čtěte dál
Hlavní důvody, proč byste měli začít šetřit vodou

Hlavní důvody, proč byste měli začít šetřit vodou

Více než polovinu Země pokrývá voda. Proč bychom jí tedy měli šetřit, když je jí všude kolem tolik? Protože množství vody není nekonečné...
Kouzlo Svatojánské noci: vyrazte dle tradice na sběr bylinek

Kouzlo Svatojánské noci: vyrazte dle tradice na sběr bylinek

Noci z 23. na 24. června se říká Svatojánská. Toto pojmenování plyne ze jména křesťanského proroka a mučedníka svatého Jana Křtitele....
Letní slunovrat přináší nejdelší den a nejkratší noc. Jak jej oslavovali naši předkové?

Letní slunovrat přináší nejdelší den a nejkratší noc. Jak jej oslavovali naši předkové?

20. června. Den, kdy nastává astronomické léto neboli letní slunovrat, je okamžikem, kdy slunce dosahuje nejsevernějšího bodu své dráhy....
Hubnutí: Jak rychle hubnout, aby to bylo správné a zdravé?

Hubnutí: Jak rychle hubnout, aby to bylo správné a zdravé?

Hubnutí představuje ve výživě jedno z věčných témat. Každý by chtěl zhubnout co nejdříve, aby se mohl atraktivními křivkami chlubit...
Vedlejší zdravotní účinky záludného onemocnění jménem cukrovka

Vedlejší zdravotní účinky záludného onemocnění jménem cukrovka

Když se řekne „cukrovka“, většinou se nám vybaví problémy s produkcí inzulínu a regulací hladiny cukru v krvi. Ano, jedná se o klíčový...
10+1 otázek: České pivo – v čem je unikátní a proč nám tak chutná?

10+1 otázek: České pivo – v čem je unikátní a proč nám tak chutná?

Jestli je český národ na něco pyšný, tak je to Jarda Jágr a české pivo. I přes to, že jde o alkoholický nápoj, jeho spotřeba u nás...
Sucho: věci, kterými může pomoci každý z nás

Sucho: věci, kterými může pomoci každý z nás

O „suchu“ se mluví i píše, přesto se mnohých z nás osobně nedotýká. A to, co na vlastní oči nevidíme každý den, míváme tendence podceňovat....
Kakao, káva a další potraviny z udržitelných zdrojů – naučte se správně si vybírat

Kakao, káva a další potraviny z udržitelných zdrojů – naučte se správně si vybírat

O některé suroviny je takový celosvětový zájem, že jejich produkce musí být nějakým způsobem kontrolována, aby byl stále zachován jejich...
Jak si udržet zdraví a kondici, i když nemáte skoro žádný volný čas

Jak si udržet zdraví a kondici, i když nemáte skoro žádný volný čas

Čas je velká otázka priorit. Ruku na srdce – na to, na co chceme, si čas uděláme vždycky. A něčím takovým by rozhodně mělo být naše...
Jak zvládnout návrat k normálu aneb zpět do režimu všedních dní

Jak zvládnout návrat k normálu aneb zpět do režimu všedních dní

Opatření se postupně uvolňují, lidé se vrací do práce, děti do školy. I když se zdá, že koronavirus jen tak nezmizí a budeme se s ním...
Kvalita kávy a sladkého sortimentu v kavárenských řetězcích

Kvalita kávy a sladkého sortimentu v kavárenských řetězcích

Kavárny – místa s lahodnou kávou, čerstvě vonícím pečivem, zákusky a dalšími lákadly. Mohou být rozpečené dorty a pečivo stejně kvalitní...
Malé bilancování: Co nám karanténa dala a vzala?

Malé bilancování: Co nám karanténa dala a vzala?

Koronavirová krize, která na Česko uhodila počátkem března, zahýbala s naším dosavadním světem více, než by zřejmě kohokoliv napadlo....