Kateřina Hájková
29. 02. 2020 | 06:13

životní styl

Každé čtyři roky nám přibyde jen den v únoru navíc – tím dnem je právě dnešek, 29. února. Den, na který, který nám pomáhá vyrovnávat uplynulý čas. Proč ho do kalendáře přidáváme a jak se s tím vyrovnávalo lidstvo dříve?

Hlavní důvod, proč drtivá většina moderního světa přijala právě gregoriánský kalendář (nejen) s přestupným rokem, je skutečnost, že umožňuje počítat dny a měsíce podle ročních období. Právě přestupný rok hraje v tomto systému významnou roli: přichází jednou za čtyři roky a pomáhá udržovat synchronizaci kalendáře s ročními obdobími. Po celá staletí totiž ona synchronizace kalendáře s přirozenou délkou roku působila zmatek a až koncept přestupného roku nabídl řešení, jak z této šlamastiky ven. Celý problém souvisí s tím, že počet otáček Země kolem její osy se nerovná a ani nijak jinak nesouvisí s časem, který zabere, než oběhne Slunce.

Sluneční rok trvá něco přes 365 dní
Sluneční nebo tropický rok je dlouhý přibližně 365, 2422 dní. Tomuto číslu se nemůže vyrovnat žádný kalendář složený z celých dnů a ignorování zdánlivě nepatrného zlomku vytváří mnohem větší problém, než by se dalo předpokládat. Důkazy spočívají v dlouhé historii divoce se měnících dat doprovázejících občanský, zemědělský a náboženský rok již po celá staletí. Aby zkrátka gregoriánský kalendář fungoval, bez přestupného roku se neobejde. Jaká je jeho historie?

Nedokonalé snahy starověku
Lidské snahy o přizpůsobení se přírodnímu plánu jsou již od počátku nedokonalé. Některé starověké kalendáře, pocházející od Sumerů, kteří žili před 5 tisíci lety, rozdělily rok na 12 měsíců po 30 dnech. Jejich rok měl tak 360 dní a byl téměř o týden kratší, než je roční cesta kolem Země. Samotná praxe přidávání dalších dní do roku je přinejmenším stejně stará jako tyto 360denní systémy. Starověcí Egypťané kolem roku 3 100 př.n.l., podobně jako lidé z Číny nebo Říma, používali pro sledování času lunární kalendáře. Lunární měsíce měly v průměru 29 a půl dne a celý rok jich měl asi jen 354. Společnosti, které takové kalendáře dodržovaly, se kvůli 11dennímu zpoždění rychle dostaly mimo synchronizaci s ročními obdobími. I když se Římané pravidelně snažili kalendář vylepšovat přidáváním dnů či měsíců, tato nesourodá úsilí pouze zdůraznila potřebu reformy.

Caesar způsobil velkou odchylku, napravil ji až papež Řehoř XIII.
Rok, který má 365 dní, zavedli ve 3. století př.n.l. Egypťané, a právě tehdy ke slazení kalendáře poprvé použili také přestupný den, který přichází jednou za 4 roky. Řím na tom byl jinak: v 7. st. př.n.l. zavedl král Numa Pompilius 355denní rok se zaváděním přestupného celého měsíce jednou za dva roky. Julius Caesar posléze tento měsíc zrušil a podobně jako Egypťané zavedl přestupný den. Po něm pojmenovaný juliánský kalendář ale způsobil narůstající odchylku, která v 16. století činila už celých 10 dní. V roce 1582 potom papež Řehoř XIII. juliánský kalendář reformoval a zasloužil se tak o vznik dnešního kalendáře gregoriánského: 10 dní vynechal a rozhodl, že přestupný den bude přidáván každý rok, který lze beze zbytku vydělit čtyřmi. Výjimku tvoří celá staletí, které nelze bezezbytku vydělit 400. Všechny země a církve ale tuto změnu nepřijaly ve stejnou dobu a činily tak postupně.

Za více než 3 000 let vznikne odchylka jednoho dne
Současný gregoriánský kalendář tak kalendář ladí s ročními obdobími přidáváním a ubíráním přestupného roku, čímž vyrovnává zdánlivě zanedbatelný, ale velmi podstatný zlomek roku solárního. Tento systém tak produkuje průměrnou roční délku 365, 2425 dní, který je tak jen o půl minuty delší než rok sluneční. Při takovém tempu bude trvat 3 300 let, než se gregoriánský kalendář od toho slunečního odchýlí o jediný den. To znamená, že za nějaké 3 000 let bude problém znovu na světě a budoucí generace jej budou muset řešit znovu, podobně jako generace před námi.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Březen a jeho tradice: Zelený měsíc, který přeje úklidu i čerstvému jídlu →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?

Cestovní horečka je běžný jev, který přichází, jak při plánování dovolené, tak během samotného cestování. Projevuje se nervozitou a úzkostí, a to z různých důvodů. Její kořeny mohou sahat hluboko do obav...

Čtěte dál