Přestupný rok: Jaká je jeho historie a proč má přidání dne takový význam?

Přestupný rok: Jaká je jeho historie a proč má přidání dne takový význam?
zdroj: Shutterstock

Každé čtyři roky nám přibyde jen den v únoru navíc – tím dnem je právě dnešek, 29. února. Den, na který, který nám pomáhá vyrovnávat uplynulý čas. Proč ho do kalendáře přidáváme a jak se s tím vyrovnávalo lidstvo dříve?

Hlavní důvod, proč drtivá většina moderního světa přijala právě gregoriánský kalendář (nejen) s přestupným rokem, je skutečnost, že umožňuje počítat dny a měsíce podle ročních období. Právě přestupný rok hraje v tomto systému významnou roli: přichází jednou za čtyři roky a pomáhá udržovat synchronizaci kalendáře s ročními obdobími. Po celá staletí totiž ona synchronizace kalendáře s přirozenou délkou roku působila zmatek a až koncept přestupného roku nabídl řešení, jak z této šlamastiky ven. Celý problém souvisí s tím, že počet otáček Země kolem její osy se nerovná a ani nijak jinak nesouvisí s časem, který zabere, než oběhne Slunce.

Sluneční rok trvá něco přes 365 dní
Sluneční nebo tropický rok je dlouhý přibližně 365, 2422 dní. Tomuto číslu se nemůže vyrovnat žádný kalendář složený z celých dnů a ignorování zdánlivě nepatrného zlomku vytváří mnohem větší problém, než by se dalo předpokládat. Důkazy spočívají v dlouhé historii divoce se měnících dat doprovázejících občanský, zemědělský a náboženský rok již po celá staletí. Aby zkrátka gregoriánský kalendář fungoval, bez přestupného roku se neobejde. Jaká je jeho historie?

Nedokonalé snahy starověku
Lidské snahy o přizpůsobení se přírodnímu plánu jsou již od počátku nedokonalé. Některé starověké kalendáře, pocházející od Sumerů, kteří žili před 5 tisíci lety, rozdělily rok na 12 měsíců po 30 dnech. Jejich rok měl tak 360 dní a byl téměř o týden kratší, než je roční cesta kolem Země. Samotná praxe přidávání dalších dní do roku je přinejmenším stejně stará jako tyto 360denní systémy. Starověcí Egypťané kolem roku 3 100 př.n.l., podobně jako lidé z Číny nebo Říma, používali pro sledování času lunární kalendáře. Lunární měsíce měly v průměru 29 a půl dne a celý rok jich měl asi jen 354. Společnosti, které takové kalendáře dodržovaly, se kvůli 11dennímu zpoždění rychle dostaly mimo synchronizaci s ročními obdobími. I když se Římané pravidelně snažili kalendář vylepšovat přidáváním dnů či měsíců, tato nesourodá úsilí pouze zdůraznila potřebu reformy.

Caesar způsobil velkou odchylku, napravil ji až papež Řehoř XIII.
Rok, který má 365 dní, zavedli ve 3. století př.n.l. Egypťané, a právě tehdy ke slazení kalendáře poprvé použili také přestupný den, který přichází jednou za 4 roky. Řím na tom byl jinak: v 7. st. př.n.l. zavedl král Numa Pompilius 355denní rok se zaváděním přestupného celého měsíce jednou za dva roky. Julius Caesar posléze tento měsíc zrušil a podobně jako Egypťané zavedl přestupný den. Po něm pojmenovaný juliánský kalendář ale způsobil narůstající odchylku, která v 16. století činila už celých 10 dní. V roce 1582 potom papež Řehoř XIII. juliánský kalendář reformoval a zasloužil se tak o vznik dnešního kalendáře gregoriánského: 10 dní vynechal a rozhodl, že přestupný den bude přidáván každý rok, který lze beze zbytku vydělit čtyřmi. Výjimku tvoří celá staletí, které nelze bezezbytku vydělit 400. Všechny země a církve ale tuto změnu nepřijaly ve stejnou dobu a činily tak postupně.

Za více než 3 000 let vznikne odchylka jednoho dne
Současný gregoriánský kalendář tak kalendář ladí s ročními obdobími přidáváním a ubíráním přestupného roku, čímž vyrovnává zdánlivě zanedbatelný, ale velmi podstatný zlomek roku solárního. Tento systém tak produkuje průměrnou roční délku 365, 2425 dní, který je tak jen o půl minuty delší než rok sluneční. Při takovém tempu bude trvat 3 300 let, než se gregoriánský kalendář od toho slunečního odchýlí o jediný den. To znamená, že za nějaké 3 000 let bude problém znovu na světě a budoucí generace jej budou muset řešit znovu, podobně jako generace před námi.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Jaro je tu od 20. března! Podle čeho se řídí datum jarní rovnodennosti?

Jaro je tu od 20. března! Podle čeho se řídí datum jarní rovnodennosti?

Astronomické jaro letos začalo včera 20. března ve 4:49. Což je o mnoho dříve než vloni, kdy jsme jaro přivítali sice také 20. března, ale až večer a konkrétně v 22:58. Jaké skutečnosti mají na příchod...

Čtěte dál
Naučte se zvládat hněv. Poradíme vám, jak na to

Naučte se zvládat hněv. Poradíme vám, jak na to

Kdykoliv hněv se šíří tvou hrudí, jazyk svůj zkroť by nadarmo nelál. To praví jedno dávné přísloví, jedná dávná moudrost, která však...
Rozhovor s Petrem Havlíčkem: Vědecké studie nás jíst nenaučí – kde bude výživa za 20 let?

Rozhovor s Petrem Havlíčkem: Vědecké studie nás jíst nenaučí – kde bude výživa za 20 let?

O výživě se toho napsalo a řeklo už opravdu hodně. Málokdo u nás má tak velký rozhled a tak rozsáhlé zkušenosti s lidmi jako náš dnešní...

Videorozhovor