Zimní měsíce bohužel přejí nejrůznějším onemocněním, z nichž některé jsou banálnější a některé mohou být vážnější. Důležité je nepanikařit a správně určit, zdali jde o onemocnění virového nebo bakteriálního původu. Jak je od sebe rozpoznat?
Nachlazení
Mezi nejčastější dětská onemocnění patří nachlazení způsobená viry, která zejména na podzim a v zimě postihují děti i dospělé. Děti jsou k nachlazení náchylnější, protože ještě nemají dostatečně vyvinutou imunitu a v dětském kolektivu se viry velmi rychle šíří formou kapének. Jde o záněty horních cest dýchacích, které poznáme podle kýchání, zpočátku vodnaté a později hustější rýmy nebo bolesti v krku či kašle. Občas se k těmto symptomům přidává bolest svalů, hlavy, únava, zvýšená teplota, někdy ale i horečka (u kojenců málokdy přesáhne 38,5 °C) či bolest uší. Často u dětí pozorujeme ztrátu chuti k jídlu i pití a mohou se objevit nateklé uzliny na krku.
Nachlazení má většinou u dětí spíš mírný průběh bez komplikací a vyléčíme jej sami doma. Příznaky onemocnění postupně vymizí zhruba za týden až 10 dní. Občas se ale v dětském věku může infekce rozšířit do středního ucha, vedlejších nosních dutin, hrtanu či průdušek, případně do plic, kde se tvoří zánět. Vzácně mohou být příznaky zánětu horních cest dýchacích prvními příznaky zánětu mozkových blan. Lékaře bychom s dítětem měli navštívit, pokud se objeví nachlazení u miminka mladšího 3 měsíců, pokud se dostavují problémy s dýcháním, dítě bolí ouško nebo projevuje známky dehydratace nebo pokud se více než tři dny v řadě vyskytuje teplota nad 39 °C.
Chřipka
Chřipková sezóna se v pravidelných intervalech objevuje v průběhu zimního období. Oproti nachlazení poznáme chřipku bezpečně díky jejímu prudkému nástupu. Z plného zdraví se náhle objeví veliká únava, zimnice či třesavka a horečka, která bývá u chřipky vysoká, mezi 39 až 40 °C. Horečka může trvat tři až pět dnů. Mohou se objevit i zažívací a střevní potíže. Děti si často stěžují na bolest tělíčka, obvyklá je bolest svalů, kloubů, kostí či hlavy. Může se vyskytnout i přecitlivělost pokožky. Postupně se může přidat bolest v krku a častý bývá suchý, dráždivý kašel. Ten je vhodné tlumit, protože dítě hodně vysiluje a může vyvolávat i zvracení. Později se přidává tvorba hlenu a přechod v kašel vlhký, může se občas přidat i rýma, ale nebývá u chřipky pravidlem. Onemocnění trvá obvykle 2–7 dní a spontánně končí.
Chřipka je sice virové onemocnění, ale nebezpečný bývá poměrně častý výskyt přidružené sekundární bakteriální infekce. Ta se může objevit po několika dnech vysokých horeček, kdy je již imunita tělíčka velmi oslabená. Projeví se většinou buď jako zánět průdušek, zápal plic, nebo zánět středního ucha či zánět nosních dutin. Pak bývá nutné nasazení antibiotik.
Velmi závažnou komplikací může být zánět mozkových blan. Pokud tedy po 3-4 dnech vysoká horečka neustupuje, je vždy nutné navštívit neprodleně lékaře. Rizikovou skupinou jsou děti do dvou let a je vhodné jejich stav konzultovat s lékařem vždy již při počátečních příznacích chřipky. Velice nebezpečné je přecházení chřipky, které se může promítnout později postižením srdečního svalu nebo nervové tkáně.
Angína
Angína je zánětlivé onemocnění krčních mandlí, nejčastěji bakteriálního původu. Podobně jako chřipka většinou propuká náhle. Nejdříve se také objevuje vysoká horečka a někdy zimnice, tu ale brzy následuje velmi nepříjemná bolest při polykání. Děti jsou velmi unavené, zchvácené a bolí je často celé tělíčko. U hodně malých dětí se může přidat i zvracení. Lymfatické uzliny po obou stranách krku jsou zduřené a na mandlích se brzy objevuje bílý povlak nebo i bílé čepy, stejně zbarvený povlak se objevuje na jazyku. I při angíně se může objevit kašel, chrapot, bolest hlavy a nechutenství, někdy i bolest břicha.
V kojeneckém věku se bakteriální angína objevuje velmi vzácně, setkáváme se spíše se zánětem krčních mandlí způsobených viry. U starších dětí a dospělých je naopak méně častá angína virová. Ta se vyvíjí pomaleji a její průběh bývá mírnější. I přes to jde o pro děti bolestivý zánět, kdy pozorujeme nechutenství, neklid, mrzutost, slinění, pláč při polykání a horečku. U většiny nemocných ale nedochází ke zvětšení uzlin a nemusí se objevit ani povlak na mandlích.
Bakteriální angína se může rozvinout i ve spálovou formu. Jedná se o zánět krčních mandlí doprovázený vyrážkou, která se objevuje na hrudníku, vnitřních stranách končetin a na podbřišku. Při spálové angíně je na jazyku výrazný bílošedý povlak, který se postupně olupuje a jazyk změní barvu na rudou až malinovou.
Angína by vždy měla být konzultována s lékařem a v případě bakteriální formy řádně přeléčena antibiotiky, při přechozené angíně může totiž dojít i k zánětu ledvin, případně ke zvětšování krčních mandlí. Ke zvětšení mandlí dochází i při opakujících se angínách, na něž některé děti trpí. V takovém případě pak nastává problém, když bakterie způsobující onemocnění začnou být rezistentní vůči antibiotické léčbě. Zvětšování krčních mandlí může být pro dítě nebezpečné – vede totiž k potížím s dýcháním až nekontrolovatelným zástavám dechu při spánku (spánkové apnoe).
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Kurkuma, koření s věhlasnými účinky. Kdy si ale na její užívání dát pozor?
Kurkuma, nazývaná také indický šafrán, má své místo v přírodní lékárně. Je také ideálním kořením, které navíc podporuje správnou funkci imunity. S nástupem podzimu je dobré začít vařit nejrůznější hřejivé...
Čtěte dál