Kateřina Hájková
22. 04. 2020 | 07:17

životní styl zdraví zdravá strava

Jsou mléčné výrobky dobré nebo špatné? A co cholesterol ve vejcích? Škodí nebo ne? Červené maso opravdu zvyšuje riziko rakoviny? Je keto dieta dar z nebes nebo zdravotní riziko? A co veganská strava? Dá se na ní žít a přežít opravdu plnohodnotně? Ohledně výživy dnes panuje mnoho zmatku. Jak se v ní zorientovat?

V lékařské vědě je velmi obtížné cokoliv dokázat. Totéž platí pro obor výživy, což potvrzuje i RNDr. Michaela Bebová, doktorka biochemie z Prahy. „Navzdory mnoha problémům, kterým vědci ve výživě čelí, je ale naším primárním cílem pochopit, které potraviny tělu skutečně prospívají a které ne,“ říká k tomu. Vlivem vzrůstající epidemie cukrovky, obezity a dalších civilizačních onemocnění se také k výživě upírá stále více oko veřejnosti, které v ní hledá lék.

„Je určitě lepší řešit potíže změnou životního stylu, pokud to samozřejmě lze, než napoprvé sáhnout po invazivním řešení jako jsou léky,“ komentuje a dodává, že s tímto přístupem souvisí i skutečnost, že dříve býval problémem nedostatek potravy, kdežto dnes představuje hlavní kámen úrazu právě nadbytek: lidé se přejídají, přibírají a „vyrábějí“ si civilizační onemocnění sami.

Porozumění vztahu stravy a zdraví ale nelze nastudovat za jedno odpoledne, vyžaduje čas, úsilí a ideálně konzultace s na slovo vzatými odborníky. A my vám hned vysvětlíme proč.

Pravdivé výsledky závisí na pravdomluvnosti lidí
Řada benefitů plynoucích z určitých nutrientů vědecky dokázat lze. Zpravidla to je snazší, jedná-li se o souvislost konkrétního nutrientu a specifického stavu. Tak tomu bylo například u zjištění, že vitamin C brání kurdějím nebo že nedostatek vitaminu D způsobuje křivici. Při vyšetřování stavů, v nichž hraje roli více faktorů, už ale postup tak jednoznačný a jednoduchý není. Jedná se třeba o případ obezity, osteoporózy, cukrovky nebo srdečních onemocnění.

Protože dokonalá studie je v oblasti výživy kvůli nepřebernosti různých možností neproveditelná, vědci se v oblasti výživy snaží najít souvislost mezi tím, co člověk konzumuje, a tím, co mu to způsobuje. Identifikují-li nějaký vztah, mohou hledat jeho stopy a příčiny v minulosti. „Pozitivní výsledky jsou ale závislé na poznámkách lidí, kteří je potom odborníkům předávají. A lidé často zapomínají nebo vědomě vytěsňují to, co podvědomě tuší, že se odborníkům líbit nebude,“ vysvětluje Bebová. Právě proto je vynesení nějakého jednoznačného soudu ve věci výživy velmi obtížné.

Kontroverzní financování výzkumů
Dalším otazníkem je potom financování podobných výzkumů. Vezmeme-li například v potaz, že společnost vyrábějící sladké perlivé nápoje zaplatí studii, jejímž úkolem bude zjistit, zda takové poživatiny poškozují zdraví, může se zdát nereálné, že by vůbec bylo možné, aby výsledky studie promluvily proti svému chlebodárci. Řada odborníků se vyjadřuje v tom smyslu, že financování vědeckých článků souvisejících s výživou v průmyslu může vést ke zkreslení závěrů ve prospěch sponzorských produktů, což může mít významný dopad na veřejné zdraví. K celkovému zmatení potom často přispívají i média, která informují například o zprávě, že podle „té a té studie“ bylo zjištěno, že hořká čokoláda prodlužuje život, ale už se nezmíní o sponzorech, kteří provedení výzkumu umožnili. A co když to byly právě společnosti věnující se výrobě a produkci hořké čokolády?

Individualitu je třeba zohledňovat
Dalším problémem je zohlednění individuality, které je v celoplošném měřítku ve věci výživy velmi těžké. Zjednodušeně řečeno jde o to, že co v rámci jednoho způsobu stravování vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat jinému. Zkrátka na všechny neexistuje jeden metr. A další potíž je v tom, že verze například středomořské stravy jedné osoby se může velmi lišit od verze osoby jiné. „Jeden bude třeba každý den pít sklenku červeného vína, k tomu si dá olivy a druhý tyto aspekty středomořské stravy vůbec nebude dodržovat, nebo si bude naopak vína dopřávat až moc,“ vysvětluje Michaela Bebová.

S tím souvisí i problém nahrazování. „Pokud například někdo nejí maso, pravděpodobně jej nahradí jinými zdroji bílkovin, jako jsou luštěniny,“ vysvětluje Bebová. Při porovnávání diet, které obsahují maso, s těmi, které ne, ale nemusí mít dopad na zdraví nedostatek masa, ale přidání dalších potravin. Každý druh ovoce a zeleniny obsahuje velké množství sloučenin a jejich druh a množství se může lišit v závislosti na tom, kde rostou, jak je lidé přepravují a skladují a jak je zpracovávají a vaří.

„Existuje tolik proměnných, které je třeba vzít v úvahu, že i když studie zjistí statisticky významný výsledek, je obtížné určit, zda skutečně pochází od zkoumané potraviny,“ říká doktorka a dává příklad: „Lidé jsou samozřejmě stejně různorodí jako potraviny, které konzumují. Někomu arašídy poskytnou cenné živiny, pro člověka s alergií bude mít ale jejich snědení fatální následky.“

Ve výživě neexistují rychlé odpovědi
Máte pocit, že jsme vám svými argumenty zavinili v hlavě ještě větší zmatek? Neklesejte na mysli. Jediné, co se snažíme říci, je, že se zkrátka všichni musíme smířit s tím, že v oblasti výživy neexistují rychlé odpovědi. Zdraví není otázkou krátkodobých omezení a restriktivních opatření, ale celkové, dlouhodobé a ideálně trvalé změny životního stylu. „Já vždy doporučuji ve věci vlastního průzkumu pro mě vhodného jídelníčku zapojit selský rozum a vypozorovat si, co mi opravdu vyhovuje a po čem se tělo cítí spokojeně a co ne,“ radí závěrem Michaela Bebová a dodává, že s takovým přístupem nemůžete šlápnout vedle.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

pH pokožky: Víme, co ho narušuje a jaká kosmetika ho dokáže napravit →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Nadměrné pocení: Kdy je to ještě normální a kdy už jde o nemoc?

Všichni se občas potíme, protože pocení je zcela přirozená funkce našeho organismu. Pokud je ale pocení nadměrné a nelze jej regulovat, může být extrémně stresující a dost nepříjemně nám komplikovat každodenní...

Čtěte dál