Problémy se zažíváním, únava, bolesti hlavy a břicha, závratě, ale třeba i ekzémy nebo svalové křeče. Poznáváte se? Je možné, že za vaše zdravotní potíže může lepek. Přečtěte si, jak zjistíte, zda máte alergii na lepek, a jak ho v jídelníčku správně (a zdravě) nahradit.

Málokterá součást moderní stravy budí takové emoce jako právě lepek. Internetové články popisují jeho negativní účinky na lidské zdraví a známé osobnosti před ním otevřeně varují. Je ale tenhle strach oprávněný? Pojďme se nejprve podrobněji podívat na to, co je to lepek a jaké zdravotní problémy může způsobovat.

Co je to lepek a které potraviny ho obsahují?
Přestože se o lepku ve větší míře začíná mluvit teprve v posledních letech, rozhodně se nejedná o žádnou moderní chemii. Ve stravě se lepek začal objevovat už před 10 tisíci lety – tedy v době, kdy lidé začali přecházet od lovu a sběračství k zemědělství. Lepek je totiž jednou ze zásobních bílkovin v zrnech obilovin (konkrétně jde o směs gliadinu a gluteninu). Obsahuje ho především pšenice, ječmen nebo žito – například v pšenici lepek tvoří skoro 80 % z celkového obsahu bílkovin. A k čemu je vlastně lepek dobrý? Jak už jeho název napovídá, jeho nejvýznamnější vlastností je lepkavost. Zjednodušeně řečeno tak platí, že čím více lepku, tím je těsto pružnější a tím lépe drží u sebe. 

Celiakie, nebo alergie na lepek?
Nejste si jistí, jak poznat alergii na lepek? Není divu. Příznaky citlivosti na lepek a pšenici bývají velmi rozmanité. Intolerance se může projevovat bolestmi břicha, pálením žáhy, nevolností a zvracením, ale třeba i únavou, znecitlivěním rukou a nohou, bolestmi hlavy, závratěmi nebo ekzémy a nejrůznějšími otoky. Problémy s lepkem se přitom netýkají pouze celiaků. Pojďme se podívat na to, jakých konkrétních podob může intolerance lepku nabývat.

1. Celiakie
Celiakie je autoimunitní onemocnění, během kterého příjem lepku způsobuje poškození sliznice tenkého střeva. To má jasný následek – závažnou poruchu vstřebávání potravin. Celiaků jsou v populaci přibližně 3 procenta, jediným řešením jejich obtíží je přísná a doživotní bezlepková dieta. 

2. Potravinová alergie na lepek
Lidé, kteří trpí alergií na pšenici, reagují na konzumaci potravin obsahujících lepek velmi silně: bolestmi hlavy, průjmy nebo ekzémy. Lepek u nich totiž vyvolává alergickou reakci, která způsobuje otok sliznice tenkého střeva, a podobně jako u celiaků tak znesnadňuje správné vstřebávání živin. Po vysazení lepku obvykle potíže rychle mizí. Na rozdíl od klasické celiakie ale neexistují jasné laboratorní testy, které by alergii na lepek jednoznačně dokázaly diagnostikovat.

3. Neceliakální intolerance lepku
O neceliakální intoleranci leku (nebo také neceliakální glutenové senzitivitě) se příliš často nemluví, lékaři ale odhadují, že by jí mohla trpět téměř desetina populace. Projevuje se přitom podobně jako celiakie. Po konzumaci pečiva se u pacientů objevují typické „celiakické“ potíže – problémy s trávením, pocit nafouklého břicha, nepravidelná stolice, ale například i bolest hlavy, silná únava nebo deprese, po vysazení lepku naopak problémy rychle ustupují. 

Děti a lepek
Jak upozorňují pediatři, potíže s lepkem se mohou projevovat už u kojenců. V případě malých dětí proto zavádějte lepek do stravy v malých dávkách a postupně – do polévky přidejte mouku jako zápražku, zeleninový příkrm zahustěte rozmělněnou těstovinou, případně dejte dítěti trochu neslazené obilné kaše. Někteří pediatři doporučují začít lepek do stravy zavádět už v takzvaném imunologickém okně (tedy mezi 4. a 6. měsícem věku dítěte), jiní ale radí se zaváděním příkrmů nespěchat a rizikové potraviny opatrně testovat až kolem 1. roku věku. 

Jak vypadá bezlepková dieta?
Proč vlastně lepek působí v našem trávicím ústrojí takové problémy? Mnozí odborníci soudí, že za vše mohou obiloviny jako takové. Ty se totiž v našem jídelníčku objevily teprve před 10 tisíci lety a náš trávicí trakt a imunitní systém se na příjem specifického obsahu pšenice, ječmena, žita a ovsa dosud nestihl optimálně adaptovat. Řešením obtíží souvisejících s lepkem tak může být právě vysazení pečiva. Lékaři potvrzují, že jsou-li zdravotní obtíže skutečně způsobeny lepkem, obvykle po odstranění pečiva z jídelníčku zmizí velmi rychle. Vysazení pečiva má navíc i další pozitivní účinky. Jedná se totiž o nutričně velmi chudou potravinu, a jeho konzumace tak vede k přejídání a následné nadváze a obezitě. Při pěstování obilovin se navíc dodnes používá nebezpečný glyfosát, který u lidí výrazně zvyšuje riziko rakoviny. 

A jaké konkrétní potraviny byste měli při bezlepkové dietě vyřadit?

• veškeré výrobky z mouky: pečivo, strouhanku, cukrářské výrobky, těstoviny a knedlíky
• vločky, kroupy, lámanku a krupici
• rostlinné maso seitan

Do jídelníčku naopak zařaďte kvalitní zdroje bílkovin a tuků (maso, vejce, ořechy, avokádo, kvalitní oleje), případně i komplexních sacharidů (luštěniny, brambory, rýže, pohanka apod.). Pečivo zkuste nahradit jeho domácími, bezlepkovými variantami bez mouky – chléb si můžete upéct například ze směsi vajec a jogurtů. Konkrétní recepty najdete například v tomto článku.

Bezlepková krabičková dieta
Pokud si s jídelníčkem nevíte rady (nebo pokud chcete ušetřit čas a načerpat inspiraci na nové bezlepkové recepty), nechte si už hotové jídlo na celý týden přivézt až domů. Na bezlepkovou stravu se ve svých krabičkových dietách specializuje například pražské NutricBistro, a jak napovídají recenze jeho zákazníků, i díky tomu dnes patří na poli rozvozu krabiček k těm velmi oblíbeným.