Pod pojmem dryák si dnes představíme nápoj nebo lék, který nechutná dobře a je charakteristický problematickými účinky, pod termínem dryáčník zase někoho, na koho se nemůžeme spolehnout a komu se nedá věřit. Dříve tomu ale bylo jinak: dryák býval pokladem potulných léčitelů, kteří s ním putovali od města k městu.
Lék na všechno – tak v dávných dobách fungoval dryák, jenž je dnes synonymem pro pochybný nápoj nevalné chuti i účinků. Středověcí léčitelé a lékaři ale dryák dříve při své praxi hojně využívali, byl dokonce nedílnou součástí jejich repertoáru.
Lék na všechny možné neduhy
Jednalo se o vyhlášené léčivo, které pomáhalo proti zimnici, moru, potížím se žaludkem a slinivkou, ženským nemocem, nechutenství a nadýmání. Věřilo se také, že čistí krev a podporuje vitalitu mozku i nervů, zabírá proti dušnosti, podporuje zdraví plic i očí a likviduje škrkavky a další podobné červovité parazity.
Král, který jej objevil, mu dal jméno
Podle pověstí dryák ve 2. století před naším letopočtem objevil pontský král Mithridates, jehož jméno dalo vzniknout i typickému názvu léčiva, o jehož uvedení na veřejnost se zasloužil: než se formulovalo slovo dryák, říkalo se léku všemožně, vždy však s odkazem na jméno jeho vynálezce – mithridat, theriacum, theriak nebo thyrak.
Základem bylo mnoho exotických surovin
I když byl dryák králem Mithridatesem objeven již ve 2. století před naším letopočtem, recept na něj se nachází ještě v knihách pocházejících z 19. st. Hlavní ingredience dryáku představovaly exotické suroviny, typické bylo například opium, španělské víno, dále kardamom, myrha, skořice, mořská cibule, zelená skalice, kořen anděliky a kozlíku, med a další.
Na dryák lesní si dávejte pozor
Po dryáku se jmenuje nejen nápoj nevalné chuti, což je dnes bohužel synonymum pro název kdysi slavného a účinného univerzálního léku, ale objevuje se i v lidových pojmenováních některých rostlin – například dryák lesní je ve skutečnosti jedovatá rostlina tolita lékařská. Ta je nebezpečná kvůli jedovatému glykosidu vincetoxinu, který může otrávit člověka i zvíře. Způsobuje zvracení, průjem, ochrnutí centrálního nervového systému a následně i zástavu dechu. Dříve se používala jako protijed proti uštknutí od hada.
Univerzální všelék je minulostí
Univerzální všelék lidové medicíny byl postupně nahrazen moderními léky, které jsou zaměřené na léčení konkrétních problémů. Není to trochu škoda? Ale kdo ví, třeba někde v zapadlé horské vesničce, nebo hluboko v lesích, žije stařičká babka kořenářka, která stále vyrábí středověký dryák podle dávné receptury a pomáhá s ním svým bližním od všemožných neduhů…
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Třešně jako silný zdroj antioxidantů a anti-agingový prostředek
Třešňová sezóna je v plném proudu. Krásně rudé, šťavnaté plody jsou učiněným pokladem pro tělo i pokožku. V naturopatii jsou oblíbené převážně z důvodu, že umí snížit zánět, riziko srdečních chorob a jsou...
Čtěte dál
Mikroplasty v těle: Skrytá hrozba, které se (ne)vyhneme?
Bosá chůze: Přínosy, rizika a pohled odborníků
Hypermobilita – výhoda vašeho těla nebo handicap?
Pomalý a rychlý dopamin: Klíč k rovnováze štěstí a motivace
Thajské masáže – fenomén moderní relaxace
Prenatální diagnostika: Moderní přístupy a možnosti v těhotenství
Péče o klouby v zimním období – užitečné tipy a význam správné výživy
Balzámy na rty v zimě ochrání, ale mohou skrývat i zdravotní rizika
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Změny počasí a jejich souvislost s migrénou
Kurkuma, koření s věhlasnými účinky. Kdy si ale na její užívání dát pozor?
