Kateřina Hájková
26. 11. 2020 | 08:04

Myšlenka friluftsliv je oblíbeným způsobem, jak si lidé v severských zemích udržují během zimy dobrou mysl. Docela dobře se dá aplikovat i v našich podmínkách – v podstatě jde o to trávit co nejvíce času na čerstvém vzduchu. Proč nezačít třeba dnes?

Pro nás poněkud neuchopitelný a krkolomně vyhlížející výraz friluftsliv používají jak Švédi, tak i Dánové a Norové. Doslovně lze přeložit asi jako „život na čerstvém vzduchu“ a jedná se o koncept, který pomáhá severským národům během temných, dlouhých a drsných zim udržovat pozitivní rozpoložení. Filosofie friluftsliv je v severské kultuře popularizována již od 19. století a výraz se poprvé objevil v básni známého norského spisovatele Henrika Ibsena.

V sepětí s přírodou
Jak friluftsliv vypadá v praxi? Velmi jednoduše: Skandinávci se snaží trávit co nejvíce času venku bez ohledu na to, jaké je zrovna roční období nebo jaké panuje počasí. Jde o to provozovat aktivní pohyb a vychutnat si pobyt v přírodě na maximum, bez očekávání a spěchu. „Být venku, na vzduchu a jen si užívat v přírodě. Naslouchat padání listí nebo sledovat mraky,“ popisuje svůj pohled na friluftsliv na stránkách britské zpravodajské společnosti BBC Kim Lindquistová, dobrovolnice ze Švédské outdoorové asociace.

Podpora vnitřní pohody
V dnešní hektické době, která tlačí zejména na výkon, ztrácí mnoho lidí spojení se sebou a s přírodou, jejíž jsme všichni součástí. Nemáme v podstatě čas na nic než na práci – zanedbáváme sami sebe, své blízké, rodinu a přátele, své záliby a koníčky a když se potom objeví nutnost setrvat společně nějaký čas v nějakém omezeném prostoru (například aktuálně kvůli covidové pandemii doma v karanténě či izolaci), divíme se, že spolu nedokážeme vydržet.

S tím vším pomáhá friluftsliv jako životní přístup znamenající návrat ke kořenům a přirozenosti, cesta ke zklidnění a znovuobjevení základních lidských potřeb a hodnot. Mnoho lidí díky tomu zjišťuje, že něco tak zdánlivě obyčejného a banálního jako je procházka přírodou významně napomáhá pocitu vnitřní pohody. „Pocházíme z lovců a sběračů, takže příroda je pro nás přirozeným prostředím,“ vysvětluje na stránkách BBC profesionální švédský sportovec Philip Persson. „A když vytáhnete paty z města a vrátíte se do přírody, opravdu se budete cítit lépe,“ uzavírá.

Vyrazme na procházku
Takže až na vás zase bude z toho všeho, co se kolem děje (covidová pandemie) padat úzkost a splín, vypněte internet, nazujte pohorky a vydejte se do lesa. Nemusíte nachodit desítky kilometrů, abyste se cítili dobře. Jen si tak bloumejte, nikam nespěchejte, vnímejte, jak to v lese voní a jaké zvuky se z něj ozývají a zkuste prostě na nic nemyslet. Najděte si po vzoru Skandinávců na přírodu čas každý den a uvidíte, že časem zjistíte, o kolik je vám vlastně lépe. Navíc si vytvoříte pozitivní nový zvyk, který se dost možná podepíše i na vaší hmotnosti či kondici – v dobrém slova smyslu samozřejmě. Protože do toho lesa musíte dojít, takže nenápadně zařadíte i pravidelný pohyb, který je pro zdraví fyzické i mentální taktéž nezbytný.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Poporodní psychické potíže již nejsou tabu – predispozice pomůže vyhodnotit speciální screening →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Dušičky a vůně: Co možná nevíte o vůních a bylinách ve spojení se smrtí

I když je Česká republika jedním z nejateističtějších národů světa, Dušičky si vzít nenecháme. Než vyrazíte za svými zesnulými, přečtěte si článek o tom, jak spolu souvisí právě svátek věrných zemřelých...

Čtěte dál