Za poslední tři desítky let se výzkum, vývoj a výroba vakcín staly špičkovou disciplínou moderních biotechnologií využívajících vymožeností molekulární biologie a genetiky. Přesto se u více než 50 procent Čechů setkává s nedůvěrou, což se týká i nové vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2. Proč vakcíně věřit, a naopak nepřikládat důležitost poplašným zprávám?
I když očkování jako nástroj ochrany před nákazami fungovalo v primitivních podobách už v dávných civilizacích, a ačkoliv lidstvo zbavilo závažných infekčních nemocí jako jsou pravé neštovice, vzteklina, nebo dětská obrna, dnes se mu příliš nevěří a mnoho lidí se nechává opít nikoli rohlíkem, ale řadou falešných poplašných zpráv. Ty se aktuálně týkají především vakcíny proti koronaviru způsobujícímu nemoc COVID-19. Proč takovým mýtům nevěřit a proč se nechat očkovat? O tom jsme si povídali s profesorem Liborem Grubhofferem, předním českým virologem a ředitelem Biologického centra AV ČR.
V posledních dnech se vynořuje spoustu "fake news" o vakcínách. Které jsou podle Vás nejhorší?
Hnutí aktivistů proti vakcínám se začalo rozvíjet v naší zemi od počátku 90. let minulého století krátce po znovunabytí svobody. Všechny mystifikace a dezinformace kolem vakcín jsou špatné, protože poškozují jejích dobré jméno. Očkovací látky musí splňovat mimořádně náročné standardy bezpečnosti při jejich použití v humánní i veterinární medicíně. Požadavky na biologickou nezávadnost vylučující možnost přímého poškození očkovaného jedince. Povolení k uvedení na farmaceutický trh musí udělit nejenom státní či národní regulátor, u nás to je Státní ústav pro kontrolu léčiv, ale v případě členských zemí EU to musí být též Evropská agentura pro léčivé přípravky, případně pro širší než evropské teritorium také další národní regulační autority včetně americké FDA.
Co je pro takové poplašné zprávy typické, jak je mezi ostatními poznat?
Šiřitelé mýtů o vakcínách se snaží ve jménu svobodného rozhodování přesvědčit své okolí, že povinné očkování v zájmu prevence nebo vymýcení infekčních onemocnění omezuje osobní svobodu jednotlivců. Velmi často nechybí ani odkazy na náboženské důvody, přičemž častým argumentem fundamentálních odmítačů očkování je i zdravá výživa a zdravý životní styl. To podle jejich představ přeci stačí ochránit jejich děti a blízké i je samotné před nebezpečnými infekčními nemocemi. Vesměs jsou to pavědecké názory, na jejichž základech je vybudováno moderní tmářství, určitá forma primitivního pohledu na svět odmítající výdobytky vědeckého pokroku ve prospěch lidského zdraví a kvality lidského života. Z těch nejčastějších mýtů můžeme zmínit například, že vakcíny mohou očkovaného člověka samy infikovat; mohou vyvolat či způsobit jiné onemocnění, mohou změnit genetickou informaci očkovaného jedince, dokonce mohou označit očkovaného člověka čipem a učinit ho v každém okamžiku sledovatelným, jsou toxické pro očkovaný organismus přítomností hliníku - hydroxid hlinitý, rtuti – ethylrtuť, případně dalšími látkami, které bývaly v minulosti přidávány do konečných formulací očkovacích látek ke zlepšení jejich imunogenních vlastností nebo pro stabilnější uchování v čase, případně zůstávaly jako stopové nečistoty technologického postupu. Takovými stopovými nečistotami mohou být formaldehyd nebo některá antibiotika.
Kde se takové zprávy berou?
Pohnutky pro šíření těchto dezinformačních nepravd a lží jsou různého původu, od osobnostní patologie jejich autorů a šiřitelů, přes podlehnutí demagogickému přesvědčení či protivakcinačnímu fundamentalismu, a dokonce až po finanční nebo komerční zájmy. Smutné je, že se v celé věci velmi negativně uplatňují vzdělané bytosti, které za sebou mývají úspěšnou akademickou kariéru. Jejich hlasu veřejnost snadno podlehne a nová lež o vakcínách se začne šířit jako lavina.
Mohl byste jmenovat některé nejvíce do očí bijící zdroje a pseudoodborníky, kterým by lidé rozhodně neměli důvěřovat?
V posledních desetiletích snad nejhorší službu očkovacím látkám udělal britský lékař Dr. Adrew Wakefield, který se zasloužil o rozšíření pomluvy kombinované trivakcíny proti špalničkám, příušnicím a zarděnkám - MMR. V prestižním lékařském časopise The Lancet uveřejnil v roce 1998 smyšlenou studii prokazující příčinnou souvislost očkování dětí trivakcínou MMR s výskytem autismu. Přestože autor této zlomyslné dezinformace již nežije, a přestože za uplynulých dvacet let hned několik studií mystifikaci vyvrátilo, dezinformace o nebezpečí autismu u dětí po očkování proti infekčním nemocem, nejenom spalničkám, příušnicím a zarděnkám, žije dále a úspěšně se šíří. Ukázalo se, že zlomyslný útok Dr. Wakefielda proti tehdy nové trivakcíně MMR měl osobní důvod, sám byl totiž jako akcionář finančně zainteresován na komerčních výsledcích konkurenční firmy vyrábějící starší monovakcíny proti zmíněným dětským infekčním nemocem.
Podle statistik nedůvěřuje očkování až 66 procent Čechů. Jsou na vině mýty a dezinformace?
Je to až neuvěřitelné, ale nedůvěra našich spoluobčanů k očkování je silná a vykládám si ji jako výsledek záměrného šíření nepravd a lží o očkování a očkovacích látkách v naší zemi, kde se tolik daří šarlatánství a pavědě. Děje se tak navzdory všem snahám o masivní přibližování vědeckých poznatků široké veřejnosti včetně těch o vakcínách a očkování. Očkování proti infekčním nemocem, opravdovým metlám lidstva, a pokroky ve vývoji vakcín považuji za vrcholné počiny moderní humánní i veterinární medicíny.
Potřebujeme skutečně vakcínu, abychom covid zvládli?
Ke zvládnutí pandemie covidu-19 a vytěsnění koronavirového původce z komunitního šíření do ohniskového šíření a dále do lokálních epizod infekčních onemocnění potřebujeme dosáhnout tak zvané kolektivní imunity. Epidemiologové se shodují na tom, že v případě covidu-19 to znamená mít 60 % až 70 % populace imunních proti původci onemocnění viru SARS-CoV-2. Toho lze dosáhnout promořováním s obrovskými ztrátami na lidských životech a celoživotními následky u přeživších pacientů s těžkým průběhem onemocnění. To nikdo nechce, bylo by to proti všem zásadám morálních a etických principů lidské společnosti. Opatrné řízené promořování s přísnými protipandemickými opatřeními chrání zejména rizikové skupiny lidí, jako jsou senioři a další, před velkými ztrátami na životech a dopadem na kvalitu života po prodělání těžkých forem covidu-19, ovšem za cenu velikých ekonomických ztrát. Odhaduji, že neřízené promořování covidem-19 by v analogii se Španělskou chřipkou trvalo na celé planetě nejméně dva roky, zatímco řízené promořování odhaduji na dvakrát delší dobu.
Jak velké procento populace se musí nechat proočkovat, aby to k něčemu bylo?
Stále musíme mít na paměti, že dosud nemáme a hned tak mít nebudeme účinný lék-pilulku antivirotika, kterou by nám předepsal praktický lékař podobně jako penicilin na angínu. Za takové situace je plošné očkování lidské populace proti covidu-19 účinnou vakcínou jedinou šancí a nadějí k rychlému dosažení potřebné kolektivní imunity. Vakcíny proti covidu-19, které jsou již schváleny pro humánní použití nebo procházejí schvalovacím řízením deklarují až 95% účinnost v klinických testech -obě RNA vakcíny společností Pfizer a BioNTech nebo společnosti Moderna. Těmito vakcínami by stačilo naočkovat 60 % populace, aby bylo dosaženo kýžené kolektivní imunity. V případě jiné vakcíny s nižší účinnosti by musel být rozsah proočkování ještě vyšší. Máme za sebou jeden rok pandemie s podstatně nižší než 10% promořeností, očkování proti covidu-19 je proto jedinou možností jak v krátké době několika měsíců až jednoho roku dosáhnout kolektivní imunity.
Proč by se lidé neměli vakcíny proti covidu bát? Jak byste jim vysvětlil, že riziko, že projde vakcína, která není bezpečná, je více než minimální?
Protikovidové vakcíny, které již získaly nebo v blízké době získají povolení k použití pro humánní medicínu, jsou moderní očkovací látky, které patří do skupin genetických, vektorových nebo proteinových vakcín. Do organizmu očkovaného jedince se v případě RNA genetické vakcíny, jako je Pfizer/Iontech a Moderna, dostává krátký úsek RNA s genovou informací pro výběžkový protein S koronaviru uvnitř lipidické nanočástice. Ten imunitnímu systému očkovaného jedince připomíná virovou částici. Proto s ním naloží jako s vetřelcem a dopraví jej do buněk v lymfatických uzlinách, lokálních centrech imunity. V lymfoidních buňkách je fragment RNA z lipidické nanočástice uvolněn a použit jako děrný štítek pro výrobu výběžkového proteinu S koronaviru v buněčné továrně na proteiny. Lymfoidní buňka tímto způsobem připraví nadbytek výběžkového proteinu S, který uvnitř organizmu očkovaného jedince funguje jako vakcína neboli virový antigen indukující buněčnou a protilátkovou imunitu očkovaného člověka. Začnou se tvořit specifické protilátky proti koronaviru, včetně koronavirus neutralizujcících protilátek, a současně se aktivují i faktory buněčné imunity. Nastolí se tím plnohodnotná adaptivní imunita proti novému čínskému koronaviru SARS-CoV-2 s paměťovou složkou pro ochranu očkovaného jedince proti infekci pandemickým koronavirem.
Lze nějak jednoduše popsat, jak vypadá proces schvalování vakcín a proč není možné, aby jím prošla vakcína, která nebude stoprocentně v pořádku?
Národní lékové agentury, u nás Státní ústav pro kontrolu léčiv, Evropská agentura pro léčivé přípravky nebo americká FDA přísně hodnotí: (1) Technologické postupy vyvinuté platformy pro vakcínu a její výrobu z hlediska standardů správné laboratorní a výrobní praxe; (2) Průběh a výsledky preklinických testů na laboratorních modelových zvířatech - speciální kmeny myší imitující vnímavostí ke koronaviru lidský organismus a též primáti, makakové, s důrazem na potvrzení ochranného efektu kandidátní vakcíny proti infekci virem SARS-CoV-2 a potvrzení biologické nezávadnosti očkovací látky; (3) První fázi klinických testů - potvrzení nezávadnosti pro člověka při různých dávkách testované vakcíny a indukce imunitní odpovědi u desítek dobrovolníků; (4) Druhou fázi klinických testů - zjišťování účinnosti vakcíny u věkově různých skupin a zvýšená pozornost věnovaná bezpečnosti vakcíny a její biologické nezávadnosti na stovkách dobrovolníků; (5) Třetí fázi klinických testů - tisíce až desetitisíce dobrovolníků z oblastí pandemického šíření nákazy, tedy z Brazílie, Mexika, Indie, a dalších, jsou rozděleny do dvou skupin, jedna obdrží placebo a druhá testovanou vakcínu. Z výsledků této třetí fáze se vypočítá míra účinnosti vakcíny v procentech vakcínou ochráněných jedinců.
Jak je možné, že běžně takový postup trvá roky a v případě proticovidové vakcíny je o tolik zkrácen?
Národní a nadnárodní lékové agentury mohou v situaci zvláštní naléhavosti vydat na základě vynikajících výsledků v průběhu třetí fáze klinického testování takzvané "časné nebo omezené povolení" k odůvodněnému urgentnímu užití vakcíny ještě před vydáním povolení k použití pro humánní účely.
Jak se v moderní vakcinologii eliminují případné nežádoucí účinky?
S cílem eliminovat co nejvíce možné vedlejší účinky klasických vakcín jsou moderní vakcíny založeny na té klíčové strukturní složce virové částice, v případě koronaviru SARS -CoV-2 se jedná o známý výběžkový protein S, která v kontaktu s imunitním systémem očkovaného jedince indukuje specifickou adaptivní odpověď protilátkové i buněčné imunity včetně zvýšené produkce tak zvaných virus neutralizačních protilátek. Ty jsou totiž nejúčinnějším nástrojem v první linii obrany, když vazbou na Achillovu patu výběžkového proteinu S divokého koronaviru mu zabrání vstoupit do vnímavých buněk v dýchacím ústrojí očkovaného jedince.
A co když začne koronavirus mutovat? Nebude to mít vliv na účinnost vakcíny?
Veřejnost se velmi často zajímá o dopad případných mutací měnících v určité míře genetické či funkční vlastnosti koronaviru na ochrannou účinnost očkování covidovou vakcínou. Zatím se potvrzuje, že nový čínský koronavirus SARS-CoV-2 nepodléhá zvýšené frekvenci mutací během jeho cirkulace v lidské populaci. Je to dáno onou jedinečnou schopností koronavirů opravovat objevující se mutace (chyby v syntéze virové RNA) a tím nedat šanci k uplatnění se novým variantám v konkurenci těch základních převažujících variant v oblastech pandemického výskytu covidu-19. Pokud by tlakem hostitelské imunity člověka došlo k majoritnímu prosazení se nové varianty/mutace koronaviru, potom by z hlediska stavebnicové konstrukce moderních platforem pro covidové vakcíny nebyl problém, aby v krátké době byla vakcína upravena k účinné ochraně proti inovované variantě koronaviru.
Které z aktuálních vakcín jsou Vašimi favority?
Mezi mé favority patří zmíněné RNA vakcíny americké společností Pfizer a německé firmy BioNTech a též další americké firny Moderna. Rovněž i takzvaná oxfordská vakcína farmaceutické společnosti AstraZeneca patří k mým favoritům. Je příkladem vektorové vakcíny na bázi šimpanzího adenoviru coby "trojského koně", který do vnímavých buněk očkovaného člověka dopraví gen pro výběžkový protein S. Ten je následně přepsán do informační RNA a ta se stanou opět tou děrnou páskou pro linku na výrobu proteinů ve vnímavé buňce například dýchacího ústrojí v těle naočkovaného jedince. Tímto způsobem vyrobený výběžkový protein S koronaviru poté slouží k indukci adaptivní imunity, začnou se produkovat specifické protilátky proti koronaviru a současně i aktivovat složky buněčné imunity. Skoro srdeční záležitostí je pro mě vakcína americké společnosti NOVAVAX s výrobním závodem v Bohumili u Prahy. Základem pro originální platformu jejich vakcíny je rekombinantní výběžkový protein S vyrobený v buněčné linii motýlích buněk infikovaných motýlím virem s vloženým genem kódujícím výběžkový protein S koronaviru. Aby rekombinantní výběžkový protein S správně fungoval jako ta vakcína indukující adaptivní imunity očkovaného člověka musí být na konci výrobního procesu "pocukrován", a takové "pocukrování" podobné tomu v lidských či opičích buňkách umí zmíněné motýlí buňky. Jednodušší by bylo vyrobit rekombinantní výběžkový protein S v bakteriích, ale ty právě neumějí proteiny před jejich expedicí z buňky “pocukrovat“.
Jak dlouho vydrží imunita po vakcíně? Bude nutné se přeočkovávat každý rok?
S odpovědí na tuto otázku si musíme počkat ještě nějakou dobu, přesněji několik měsíců až rok, tedy až na další vyhodnocení třetí fáze klinických testů a také na zkušenost z plošného očkování lidské populace v roce 2021. Odborníci se shodují, že intenzita adaptivní imunity vyjádřená tvorbou specifických protilátek a faktorů buněčné imunity včetně paměťové složky adaptivní imunity bude dostatečná k ochraně před nákazou divokým virem nejméně po dobu jednoho roku spíše déle od druhé dávky očkovací látky. Jsou důvody k předpokladu, že trvanlivost specifické imunity po očkování bude delší než po prodělaném onemocnění covidem-19. Patrně nás čeká přeočkování každý rok, nikoliv jako u chřipky z důvodů sezónních změn variant/mutací, ale z důvodu rychlejšího vyhasínání specifické imunitní odpovědi proti původci covidu-19.
Proč by se lidé měli nechat očkovat?
Lidé by si měli uvědomit a současně vzít za vlastní, že očkováním chrání sami sebe, ale současně bez nadsázky celou lidskou populaci v širším slova smyslu. Každý z nás buďto prodělaným onemocněním nebo očkováním proti covidu-19 přispěje ke kýžené kolektivní imunitě. Čím dříve jí dosáhneme, tím lépe pro nás, pro naše bezpečné žití bez úzkosti a obav, a také pro naši ekonomiku a obnovu její prosperity. Blízká budoucnost nám ukáže, jak dlouhou trvanlivost bude imunita každého z nás po očkovaní proti covidu-19 mít, a podle toho bude upřesněno další časové schéma pro očkování a přeočkování proti nemoci covid-19.
Vy sám se necháte očkovat? Proč?
Samozřejmě se nechám očkovat až na mě přijde řada podle po národního očkovacího plánu. Nemám nejmenší důvod k obávám z bezpečnosti kvalitních očkovacích látek, které se k nám dostanou hned zkraje očkovací kampaně, poté co prošly úspěšně klinickými testy i následným přísným schvalovacích řízením lékovými agenturami. Současně také vím, že jsem nikdy v průběhu života neměl žádnou špatnou zkušenost s očkováním proti jiným infekčním nemocem, netrpím žádnou chronickou nemocí ani poruchou imunity, a tak neshledávám nejmenší důvod k obavám z očkování.
Kdy se o očkování poradit s lékařem? Je vhodné pro všechny?
V této souvislosti považuji za důležité upozornit čtenáře, že pokud se naopak někdo setkal s vedlejším reakcí na očkování třeba proti chřipce nebo jinému infekčnímu onemocnění, nebo patří do rizikové skupiny lidí s oslabenou imunitou po transplantaci, onkologické léčbě nebo má nějaké onemocněni autoimunitní povahy, je třeba v zájmu vyvarování se vedlejších účinků konzultovat konkrétní situaci s praktickým lékařem nebo specialistou na klinickou imunologii a alergologii. S četností menší než setiny promile se po očkování u lidí náchylných k navození autoimunitní reakce s tvorbou autoprotilátek může objevit nežádoucí reakce proti složkám nervových buněk, což může následně vést k neurologickým poruchám, jakou je třeba subakutní neuropatie. Jedná se o vzácné vedlejší reakce po aplikaci očkovací látky s dosud neobjasněnými souvislostmi.
Rozhovor vedla Kateřina Hájková.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vysoká hladina homocysteinu v krevních testech: Co to znamená a jaká jsou rizika?
Vysoká hladina homocysteinu je často opomíjeným, ale významným faktorem ovlivňujícím zdraví srdce a cév. Homocystein, látka vznikající jako meziprodukt metabolismu aminokyseliny methioninu, může při zvýšené...
Čtěte dál
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Změny počasí a jejich souvislost s migrénou
Kurkuma, koření s věhlasnými účinky. Kdy si ale na její užívání dát pozor?
Šípek – jak ho zpracovávat, a přitom v něm uchovat co nejvíce vitamínů?
Psychosomatika – když jsou výsledky v pořádku, ale vy víte, že je něco špatně
Spalovače tuků: opravdu pomohou ke štíhlejší postavě, nebo jsou to jen vyhozené peníze?
Prevence je základ: Nestyďte se a pravidelně choďte na gynekologii
Voda v kosmetickém ošetření – pomocník nebo prokletí pleti?
Záněty spojivek trápí kolektivy dětí i dospělích. Jak je účinně léčit?
Kokos a produkty z něj: voda, mouka, cukr, olej či ocet. Čím se liší a jak je použít v kuchyni?
Cévní mozková příhoda – jaké jsou rizikové faktory a na jaké příznaky si dát pozor?
