Kateřina Hájková
21. 05. 2021 | 07:12

Meteosenzivita není mýtus, jedná se o skutečný jev, který podle statistik trápí až třetinu populace a umí život skutečně pořádně znepříjemnit. Kdo je na něj nejvíce náchylný a dá se s ním nějak bojovat?

Každý z nás už zřejmě párkrát slyšel, jak si někdo z jeho okolí stěžuje na změny počasí, s nímž souvisí určité obtíže – třeba bolest hlavy, kloubů či změny krevního tlaku. Četné studie potvrzují, že spojitost počasí s lidským zdravím skutečně existuje, i když se dá říci, že se z určité části jedná o zhýčkanost našeho organismu odvyklého „skutečnému“ životu v přirozeném prostředí.

Chronicky nemocní a přecitlivělí
Jedinci, kteří na změny počasí trpí, se totiž dají rozdělit do dvou skupin – tu první tvoří chronicky nemocní pacienti, jako jsou kardiaci, alergici nebo revmatici; do druhé patří zcela zdraví lidé přecitlivělí na změny počasí. Ti nejčastěji žijí ve městech a jejich organismus je vlivem uměle vytvářeného prostředí velmi choulostivý a tedy náchylný k dopadům jakýchkoliv přírodních změn, k nimž patří i změny počasí.

Proč vesničané meteosenzitivitou skoro netrpí
Není divu, že lidé na vesnicích se, pokud nepatří do skupiny chronicky nemocných pacientů, s meteosenzitivitou nepotýkají zdaleka tak často jako „měšťáci“. Jsou totiž zvyklí trávit čas na čerstvém vzduchu – venku pracují i sportují, tím se přirozeně otužují – a pobývají v prostředí, které je pro člověka evolučně přirozené.

V čem nám nepřirozené prostředí nesvědčí
Oproti tomu jedinec žijící ve městě přesunul většinu života do uzavřených budov se skleněnými tabulemi místo oken, s klimatizací místo čerstvého vzduchu, kde pracuje, odpočívá i sportuje a u toho se setrvale vystavuje světelnému i elektronickému smogu a modrému světlu linoucímu se z obrazovek a monitorů všudypřítomných chytrých zařízení, která od sebe nepustíme ani ve spánku, kdy si necháváme měřit, kolik času strávíme v jeho určitých fázích, jak u tohoto oddechujeme a další podobné hodnoty.

Jak se meteosenzitivita projevuje
Ať tak či tak, člověk odvyklý přirozenému přírodnímu prostředí neobyčejně citlivě reaguje na prudké ochlazení i oteplení, kolísání tlaku, bouře i deště, vysiluje ho to psychicky i fyzicky a potýká se se symptomy jako je bolest hlavy či únava, u chronicky nemocných dochází ke zhoršení symptomů onemocnění – například kardiakům se v chladném počasí stahují cévy, což zvyšuje krevní tlak, zvýšení atmosférického tlaku spouští ataky migrény, revmatici na vlhkost vzduchu před deštěm reagují bolestí kloubů apod. Projevy zhoršeného zdravotního stavu v reakci na změny klimatických a povětrnostních podmínek, jako je teplota, atmosférický tlak, vlhkost, elektromagnetické záření nebo chemické složení vzduchu, zkrátka mohou vypadat různě.

Jak si pomoci sám
Meteosenzitivita je definována jako jev, který se projevuje zhoršením zdraví v reakci na změny klimatických (povětrnostních) podmínek (teplota, atmosférický tlak, vlhkost, elektromagnetické záření, chemické složení vzduchu atd.). Pokud vnímáte, že na vás počasí působí více než na ostatní, může vám pomoci zavedení opatření, jež organismus posílí a učiní jej vůči takovým změnám odolnějším a otužilejším. Taková opatření by měla zahrnovat především pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu za jakéhokoliv počasí, otužování, pobývání na přirozeném světle, dostatek odpočinku a dodržování zásad zdravé životosprávy.

Kdy vyrazit k lékaři
Pokud nic z toho dlouhodobě nepomáhá, měli byste se poradit se svým praktickým lékařem, aby vás vyšetřil a vyloučil další možní příčiny, jež by mohly zahrnovat některé z výše zmiňovaných chronických onemocnění.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

První pomoc při nadýmání a plynatosti jsou bylinky, naučte se ale problémům předcházet →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Správné dýchání = více energie a méně stresu. Umíte to?

Dýchání je přirozený proces organismu, na kterém, řečeno bez nadsázky, závisí náš život. Ačkoli je dýchání samovolné, lze jej alespoň zčásti ovlivnit. Dýchání a zásobování buněk kyslíkem je pro nás naprosto...

Čtěte dál