Kateřina Hájková
29. 07. 2021 | 07:22

imunita koronavirus

Vědci z Melbourne přišli s hypotézou, že lidé, kteří se zotavili z mírného průběhu covid-19, zřejmě získali ochranu před touto nemocí na celá dlouhá desetiletí. Buňky vytvářející imunitu přebývají totiž v kostní dřeni.

Mnoho lidí, kteří byli nakažení novým čínským koronavirem SARS-CoV-2 a prošli jen jeho mírným průběhem, vůči němu budou pravděpodobně po zbytek života imunní. Ačkoliv výzkumníci z Monash University v australském Melbourne ještě nevědí, zda to platí i pro nové koronavirové mutace, výsledky jejich studie, která koncem května vyšla v magazínu Nature, potvrdily existenci buněk produkujících protilátky v kostní dřeni pacientů po covidu. A stejný efekt by podle nich měla mít i vakcinace proti novému čínskému koronaviru.

„Velmi nadějná studie, která poprvé přichází s výsledky podporující dlouhodobý charakter imunitní odpovědi proti původci infekčního onemocnění covid-19 v protilátkové i buněčné složce adaptivní imunity,“ hodnotí počin australských vědců profesor Libor Grubhoffer, přední český virolog a ředitel Biologického centra AV ČR s tím, že abychom ale mohli na dlouhodobost specifické imunitní odpovědi vsadit, bude třeba dalších ověřujících experimentů. „V každém případě zůstává s otazníkem šíře této specifické imunitní odpovědi v paměťové složce imunity a její schopnost ochránit před novými variantami,“ dodává.

Proteiny, které bojují s koronavirem
Protilátky jsou proteiny, které dokáží rozpoznat virové částice a následně je pomáhají deaktivovat, pro imunitní obranu jsou proto klíčové. Častým zdrojem této specifické imunity bývají po nové infekci takzvané plazmablasty. Výsledky některých výzkumů ovšem naznačily, že v případě nového čínského koronaviru by to tak fungovat nemuselo, což vyvolalo v odborných kruzích obavy: bylo totiž zjištěno, že velmi brzy po prodělání covidu plazmablasty přestaly protilátky produkovat.

Zdroj protilátek našli vědci v kostní dřeni
Tým z Monash University se záhadě rozhodl přijít na kloub a do této iniciativy zapojil 77 respondentů, kteří se vzpamatovali z většinou mírného průběhu nemoci covid-19. Jak se dalo očekávat, protilátky vytvářené plazmablasty po čtyřech měsících od prodělání skutečně poklesly. Poté se ale pokles zpomalil a důsledkem toho mohli výzkumníci detekovat protilátky rozpoznávající specifický spike protein SARS-CoV-2 ještě 11 měsíců po infekci. Za účelem identifikace zdroje produkujícího protilátky si vědci od podskupiny účastníků vyžádali vzorky kostní dřeně a zjistili, že právě zde se nachází sice nízká, ale zjistitelná populace paměťových B-buněk produkujících protilátky. Jejich tvorba byla spuštěna koronavirovou infekcí prodělanou před 7–8 měsíci. „Toto je velmi slibná zpráva, která vrací problematiku imunity proti koronaviru do oblasti předpokládaného chování imunitního systému člověka vůči tomuto virovému patogenu. Až dosud jsme měli dojem, že v případě covidu selhávají některé učebnicové znalosti o infekční imunitě,“ říká profesor Grubhoffer.

Co bude za 10 let?
Ačkoliv autoři studie nepopírají, že není jasné, jaké budou hladiny protilátek po pěti, 10 a více letech a nelze tedy zatím jednoznačně potvrdit, že tělo se novému čínskému koronaviru bude už navždycky umět ubránit, stále se jedná o velmi důležité zjištění, které vrhá na celou záležitost významné světlo naděje: a to jak na imunitu vyvolanou covidem-19, tak na tu navozenou vakcinací. „Bezesporu tomu tak je,“ souhlasí Libor Grubhoffer.

Pfizer navozuje stejnou imunitu jako covid-19
Konkrétně v souvislosti s očkováním australští vědci i zjistili, že mRNA vakcína od společnosti Pfizer by měla spustit produkci stejných paměťových B buněk v kostní dřeni jako samotné prodělání covidu-19. Je však na pováženou, jak se tou či onou cestou postaví novým mutacím, které se stále vytvářejí. To ukáže jen čas, nebo další výzkumy. Již teď ale odborná veřejnost diskutuje o tom, že bude zřejmě zapotřebí provést přeočkování, jen se ještě neví, v jakých intervalech. „Přeočkování nás skutečně s největší pravděpodobností nemine, bude to nezbytné k rychlejšímu a výraznějšímu přiblížení se ke kolektivní imunitě v prostředí více variant cirkulujících mezi lidmi a k jejich vytlačení z cirkulace mezi lidmi,“ uzavírá profesor Libor Grubhoffer.

Zdroj: www.nature.com

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Babské rady na štípance, spálení i unavené oči od slunce →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Vysoká hladina homocysteinu v krevních testech: Co to znamená a jaká jsou rizika?

Vysoká hladina homocysteinu je často opomíjeným, ale významným faktorem ovlivňujícím zdraví srdce a cév. Homocystein, látka vznikající jako meziprodukt metabolismu aminokyseliny methioninu, může při zvýšené...

Čtěte dál