I když dnes je neodmyslitelnou součástí Vánoc, jeho historie se v našich končinách příliš dlouho nepíše. Například v porovnání s kynutými sladkostmi jako je vánočka nebo mazanec, kterým se říká obřadní pečivo. Jak vypadali předchůdci dnešních perníčků a dalšího cukroví a odkdy se jejich pečení řadí k vánočním tradicím?
Stejný druh od různých hospodyň nikdy nechutná stejně. Záleží totiž nejen na surovinách, které použijete, ale také na jejich poměru. A to se rodinu od rodiny liší, některé klany si dokonce své recepty na cukroví uchovávají jako poklady a dědí se generace po generaci. Zvláštní je, že tradice, k níž se dnes hrdě hlásíme, je v porovnání s ostatními, třeba s pečením obřadního pečiva (vánočka, mazanec) poměrně mladá. Odkdy se u nás cukroví peče tak, jak ho známe dnes?
Jakou roli hrál příchod trouby
Cukroví podobné tomu, které si spojujeme s Vánocemi, se u nás začalo objevovat poměrně pozdě. Oblíbeným drobným cukrovinkám totiž dal totiž vzniknout až rozvoj průmyslové výroby cukru a příchod tehdy poměrně moderního kuchyňského vybavení, které v dnešní době vnímáme jako samozřejmost, bez níž si kuchyňské práce v podstatě neumíme představit. Řeč je o troubě. I tak byl ale cukr velmi drahý, proto byl v chudších poměrech nahrazován dostupnějším medem. Chudé rodiny do cukroví často přidávaly, co dům dal, třeba i česnek nebo pepř, podle kterého se u nás údajně perníčkům říká perníčky.
Co cukroví symbolizovalo
Podle různých pramenů se tedy začalo péci zhruba v 16. století. Cukroví, jehož základ tvořilo sušené ovoce a med, souviselo s oslavami slunovratu, které za dávných Keltů připadaly na období dnešních Vánoc. Cukroví mělo podobu zvířat, kol, kruhů a dalších tvarů, které měly pro naše předky velký význam. Zajišťovaly totiž hojnost a štěstí a přičarovávaly těm, kteří je snědli, magické vlastnosti – tedy sílu a neohroženost znázorněných zvířat, nebo dlouhý život, teplo a světlo, jež symbolizuje slunce, tedy tvar kruhu. Nezapomínalo se ani na hospodářská zvířata, která se krmila cukrovím tvaru zvířat a napájela slitou vodou z cukroví. Cukrovinky rozvěšené po ovocných stromech jim měly zajistit plodnost, a obyvatelům domů, které jimi byly ozdobeny, ochranu a dlouhý život.
Odkud k nám přišel perník
Cukroví samo o sobě se tedy objevilo relativně pozdě, předchůdce dnešních perníčků je ale znám již z dávných dob starých Egypťanů, Řeků a Římanů. O význačných svátcích bývalo zvykem obětovat kněžím i různým božstvům voňavé pečivo slazené medem. Perníčky tak, jak je známe a máme rádi, se k nám v rozličných podobách a obměnách dostaly ve 14. století z Německa. Perníkářství se stalo uznávaným řemeslem a tajné recepty rodiny střežily jako oko v hlavě.
Co byly hnětýnky
Vedle zmiňovaného obřadního kynutého pečiva a perníku se o svátcích pekly také takzvané hnětýnky. Základem bylo kynuté těsto, tedy stejné nebo velmi podobné, které se užívá k přípravě vánočky nebo mazance, a do toho se přimíchalo máslo. V tom spočívala obměna a inovace klasického kynutého těsta, které se tímto úkonem proměnilo v těsto máslové, které už se nemuselo nechat vykynout a bylo typické křupavější a křehčí strukturou.
Další původní cukrovinky
Ze směsi medu, cukru, vajec, másla, mléka a mouky se pekly medáky, které měly podobu placek, jež se po upečení natíraly čokoládovou polevou. Zkaramelizováním cukru se vyráběly jednoduché karamelky. Z polohrubé mouky, strouhaného zázvoru, cukru a vajec se připravovaly zázvorky.
Co se dělo za první republiky
Pečení tradičního cukroví v podobě blížící se té dnešní se u nás začalo rozmáhat až v období první republiky, kdy začaly vznikat i první kuchařské a cukrářské kurzy. Ženy si recepty psávaly do zdobných receptářů, které se často stávaly rodinným dědictvím, jež se předávalo po generace. Možná má někdo z nás štěstí a každoročně při pečení cukroví takový poklad vytahuje z tajné přihrádky a peče podle receptů nesoucích v sobě vůni starých časů. Mezi tradiční suroviny patřila mouka, med, vejce a máslo, u bohatších se přidávalo i vzácné koření.
Zdroje: ollies.cz, jarodic.cz, varecka-pise.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Novoroční péče o játra a žlučník. Jak podpořit tyto orgány po náročném závěru roku?
Hodování úspěšně skončilo. Ruku v ruce s novoročními předsevzetími, týkajícími se stravy, cvičení nebo lepšího života celkově je dobré se zaměřit na péči o játra a žlučník. Pokud se o ně dobře postaráte...
Čtěte dál