Kde se vůbec vzalo cukroví? Zde je stručná historie tradičního pečení

Kde se vůbec vzalo cukroví? Zde je stručná historie tradičního pečení
zdroj: Shutterstock

I když dnes je neodmyslitelnou součástí Vánoc, jeho historie se v našich končinách příliš dlouho nepíše. Například v porovnání s kynutými sladkostmi jako je vánočka nebo mazanec, kterým se říká obřadní pečivo. Jak vypadali předchůdci dnešních perníčků a dalšího cukroví a odkdy se jejich pečení řadí k vánočním tradicím?

Stejný druh od různých hospodyň nikdy nechutná stejně. Záleží totiž nejen na surovinách, které použijete, ale také na jejich poměru. A to se rodinu od rodiny liší, některé klany si dokonce své recepty na cukroví uchovávají jako poklady a dědí se generace po generaci. Zvláštní je, že tradice, k níž se dnes hrdě hlásíme, je v porovnání s ostatními, třeba s pečením obřadního pečiva (vánočka, mazanec) poměrně mladá. Odkdy se u nás cukroví peče tak, jak ho známe dnes?

Jakou roli hrál příchod trouby
Cukroví podobné tomu, které si spojujeme s Vánocemi, se u nás začalo objevovat poměrně pozdě. Oblíbeným drobným cukrovinkám totiž dal totiž vzniknout až rozvoj průmyslové výroby cukru a příchod tehdy poměrně moderního kuchyňského vybavení, které v dnešní době vnímáme jako samozřejmost, bez níž si kuchyňské práce v podstatě neumíme představit. Řeč je o troubě. I tak byl ale cukr velmi drahý, proto byl v chudších poměrech nahrazován dostupnějším medem. Chudé rodiny do cukroví často přidávaly, co dům dal, třeba i česnek nebo pepř, podle kterého se u nás údajně perníčkům říká perníčky.

Co cukroví symbolizovalo
Podle různých pramenů se tedy začalo péci zhruba v 16. století. Cukroví, jehož základ tvořilo sušené ovoce a med, souviselo s oslavami slunovratu, které za dávných Keltů připadaly na období dnešních Vánoc. Cukroví mělo podobu zvířat, kol, kruhů a dalších tvarů, které měly pro naše předky velký význam. Zajišťovaly totiž hojnost a štěstí a přičarovávaly těm, kteří je snědli, magické vlastnosti – tedy sílu a neohroženost znázorněných zvířat, nebo dlouhý život, teplo a světlo, jež symbolizuje slunce, tedy tvar kruhu. Nezapomínalo se ani na hospodářská zvířata, která se krmila cukrovím tvaru zvířat a napájela slitou vodou z cukroví. Cukrovinky rozvěšené po ovocných stromech jim měly zajistit plodnost, a obyvatelům domů, které jimi byly ozdobeny, ochranu a dlouhý život.

Odkud k nám přišel perník
Cukroví samo o sobě se tedy objevilo relativně pozdě, předchůdce dnešních perníčků je ale znám již z dávných dob starých Egypťanů, Řeků a Římanů. O význačných svátcích bývalo zvykem obětovat kněžím i různým božstvům voňavé pečivo slazené medem. Perníčky tak, jak je známe a máme rádi, se k nám v rozličných podobách a obměnách dostaly ve 14. století z Německa. Perníkářství se stalo uznávaným řemeslem a tajné recepty rodiny střežily jako oko v hlavě.

Co byly hnětýnky
Vedle zmiňovaného obřadního kynutého pečiva a perníku se o svátcích pekly také takzvané hnětýnky. Základem bylo kynuté těsto, tedy stejné nebo velmi podobné, které se užívá k přípravě vánočky nebo mazance, a do toho se přimíchalo máslo. V tom spočívala obměna a inovace klasického kynutého těsta, které se tímto úkonem proměnilo v těsto máslové, které už se nemuselo nechat vykynout a bylo typické křupavější a křehčí strukturou.

Další původní cukrovinky
Ze směsi medu, cukru, vajec, másla, mléka a mouky se pekly medáky, které měly podobu placek, jež se po upečení natíraly čokoládovou polevou. Zkaramelizováním cukru se vyráběly jednoduché karamelky. Z polohrubé mouky, strouhaného zázvoru, cukru a vajec se připravovaly zázvorky.

Co se dělo za první republiky
Pečení tradičního cukroví v podobě blížící se té dnešní se u nás začalo rozmáhat až v období první republiky, kdy začaly vznikat i první kuchařské a cukrářské kurzy. Ženy si recepty psávaly do zdobných receptářů, které se často stávaly rodinným dědictvím, jež se předávalo po generace. Možná má někdo z nás štěstí a každoročně při pečení cukroví takový poklad vytahuje z tajné přihrádky a peče podle receptů nesoucích v sobě vůni starých časů. Mezi tradiční suroviny patřila mouka, med, vejce a máslo, u bohatších se přidávalo i vzácné koření.

Zdroje: ollies.czjarodic.czvarecka-pise.cz

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Povánoční úklid: Jak se na začátku nového roku zase vrátit do běžného koloběhu dění

Povánoční úklid: Jak se na začátku nového roku zase vrátit do běžného koloběhu dění

Advent, Vánoce a dny mezi svátky jsou kouzelným obdobím, na které se často těšíme celý rok a začínáme s tím v podstatě bezprostředně poté, co skončí. Pro mnohé z nás bývá začátek nového roku pesimistický,...

Čtěte dál
„Výzvy a režimy nás drží v pozoru, dietování v lednu je ale nepřirozené,“ říká odbornice

„Výzvy a režimy nás drží v pozoru, dietování v lednu je ale nepřirozené,“ říká odbornice

I když míváme volno a sportem se příliš nepředřeme, býváme po vánočním období velmi unavení. Důvodem jsou hody, které se podepisují...
Vánoční svátky aneb první pomoc při akutním přejedení

Vánoční svátky aneb první pomoc při akutním přejedení

Vánoční svátky jsou za rohem a s nimi pak i konec roku a obojí vypadá ve většině našich domácností podobně – nejen chvíle s rodinou,...
Na čem byste nikdy neměli smažit kapra ani řízky

Na čem byste nikdy neměli smažit kapra ani řízky

České tradiční vánoční pokrmy se vyznačují smažením – kapra i řízky tradičně obalujeme do trojobalu, abychom je pak v rozpáleném tuku...
Žlučník a vánoční svátky: Co dělat, aby netrpěl a vy s ním?

Žlučník a vánoční svátky: Co dělat, aby netrpěl a vy s ním?

Potíže se žlučníkem jsou ve skutečnosti jedněmi z nejčastějších důvodů, proč lidé trpí chronickými gastrointestinálními příznaky, které...
Rozhovor s Michaelou Bebovou: Jak přečkat Vánoce ve zdraví a pohodě z pohledu odborníka na výživu?

Rozhovor s Michaelou Bebovou: Jak přečkat Vánoce ve zdraví a pohodě z pohledu odborníka na výživu?

Vánoce jsou mnohými vnímány jako nejkrásnější svátky v roce a tak je jasné, že si je chceme užít se vším všudy. Což pro nás mnohdy...
Kroupy jako tradiční česká surovina: Jaké se dávají do kuby?

Kroupy jako tradiční česká surovina: Jaké se dávají do kuby?

Než se obilná zrna zpracují do lépe rozpoznatelných forem, jsou považována za kroupy. Jak chutnají, jsou zdravé a z kolika druhů můžete...
Zahřejte se zevnitř – tyto potraviny vás prohřejí i během zimních mrazíků

Zahřejte se zevnitř – tyto potraviny vás prohřejí i během zimních mrazíků

V chladných až mrazivých dnech netoužíme po ničem jiném než po zahřátí. Proti zimě můžeme bojovat teplými oblečením a topením. Ale...
Základní mýty o přibírání, které vám kazí hezké prožití adventu a Vánoc

Základní mýty o přibírání, které vám kazí hezké prožití adventu a Vánoc

Když člověk o všem moc přemýšlí, bývá to spíše ke škodě než k užitku. To je i případ souvislosti svátečního adventního a vánočního...
Ořechy: naučte se poznat, zdali jsou kvalitní a nezávadné a jak pak zacházet s cukrovím

Ořechy: naučte se poznat, zdali jsou kvalitní a nezávadné a jak pak zacházet s cukrovím

Pečení vánočního cukroví je tu a s ním také roste spotřeba nejrůznějších druhů ořechů. Bez nich by mnoho druhů cukroví nemohlo nikdy...
KARDAMOM: exotické vánoční koření a také vyhledávané afrodiziakum

KARDAMOM: exotické vánoční koření a také vyhledávané afrodiziakum

O kardamomu se říká, že je králem koření. Jeho přínos pro naše zdraví je dobře znám už od nepaměti. Používá se pro lékařské účely,...