I když dnes je neodmyslitelnou součástí Vánoc, jeho historie se v našich končinách příliš dlouho nepíše. Například v porovnání s kynutými sladkostmi jako je vánočka nebo mazanec, kterým se říká obřadní pečivo. Jak vypadali předchůdci dnešních perníčků a dalšího cukroví a odkdy se jejich pečení řadí k vánočním tradicím?
Stejný druh od různých hospodyň nikdy nechutná stejně. Záleží totiž nejen na surovinách, které použijete, ale také na jejich poměru. A to se rodinu od rodiny liší, některé klany si dokonce své recepty na cukroví uchovávají jako poklady a dědí se generace po generaci. Zvláštní je, že tradice, k níž se dnes hrdě hlásíme, je v porovnání s ostatními, třeba s pečením obřadního pečiva (vánočka, mazanec) poměrně mladá. Odkdy se u nás cukroví peče tak, jak ho známe dnes?
Jakou roli hrál příchod trouby
Cukroví podobné tomu, které si spojujeme s Vánocemi, se u nás začalo objevovat poměrně pozdě. Oblíbeným drobným cukrovinkám totiž dal totiž vzniknout až rozvoj průmyslové výroby cukru a příchod tehdy poměrně moderního kuchyňského vybavení, které v dnešní době vnímáme jako samozřejmost, bez níž si kuchyňské práce v podstatě neumíme představit. Řeč je o troubě. I tak byl ale cukr velmi drahý, proto byl v chudších poměrech nahrazován dostupnějším medem. Chudé rodiny do cukroví často přidávaly, co dům dal, třeba i česnek nebo pepř, podle kterého se u nás údajně perníčkům říká perníčky.
Co cukroví symbolizovalo
Podle různých pramenů se tedy začalo péci zhruba v 16. století. Cukroví, jehož základ tvořilo sušené ovoce a med, souviselo s oslavami slunovratu, které za dávných Keltů připadaly na období dnešních Vánoc. Cukroví mělo podobu zvířat, kol, kruhů a dalších tvarů, které měly pro naše předky velký význam. Zajišťovaly totiž hojnost a štěstí a přičarovávaly těm, kteří je snědli, magické vlastnosti – tedy sílu a neohroženost znázorněných zvířat, nebo dlouhý život, teplo a světlo, jež symbolizuje slunce, tedy tvar kruhu. Nezapomínalo se ani na hospodářská zvířata, která se krmila cukrovím tvaru zvířat a napájela slitou vodou z cukroví. Cukrovinky rozvěšené po ovocných stromech jim měly zajistit plodnost, a obyvatelům domů, které jimi byly ozdobeny, ochranu a dlouhý život.
Odkud k nám přišel perník
Cukroví samo o sobě se tedy objevilo relativně pozdě, předchůdce dnešních perníčků je ale znám již z dávných dob starých Egypťanů, Řeků a Římanů. O význačných svátcích bývalo zvykem obětovat kněžím i různým božstvům voňavé pečivo slazené medem. Perníčky tak, jak je známe a máme rádi, se k nám v rozličných podobách a obměnách dostaly ve 14. století z Německa. Perníkářství se stalo uznávaným řemeslem a tajné recepty rodiny střežily jako oko v hlavě.
Co byly hnětýnky
Vedle zmiňovaného obřadního kynutého pečiva a perníku se o svátcích pekly také takzvané hnětýnky. Základem bylo kynuté těsto, tedy stejné nebo velmi podobné, které se užívá k přípravě vánočky nebo mazance, a do toho se přimíchalo máslo. V tom spočívala obměna a inovace klasického kynutého těsta, které se tímto úkonem proměnilo v těsto máslové, které už se nemuselo nechat vykynout a bylo typické křupavější a křehčí strukturou.
Další původní cukrovinky
Ze směsi medu, cukru, vajec, másla, mléka a mouky se pekly medáky, které měly podobu placek, jež se po upečení natíraly čokoládovou polevou. Zkaramelizováním cukru se vyráběly jednoduché karamelky. Z polohrubé mouky, strouhaného zázvoru, cukru a vajec se připravovaly zázvorky.
Co se dělo za první republiky
Pečení tradičního cukroví v podobě blížící se té dnešní se u nás začalo rozmáhat až v období první republiky, kdy začaly vznikat i první kuchařské a cukrářské kurzy. Ženy si recepty psávaly do zdobných receptářů, které se často stávaly rodinným dědictvím, jež se předávalo po generace. Možná má někdo z nás štěstí a každoročně při pečení cukroví takový poklad vytahuje z tajné přihrádky a peče podle receptů nesoucích v sobě vůni starých časů. Mezi tradiční suroviny patřila mouka, med, vejce a máslo, u bohatších se přidávalo i vzácné koření.
Zdroje: ollies.cz, jarodic.cz, varecka-pise.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat

Trvanlivost bramborového salátu, vosích úlů nebo obalených ryb aneb bezpečnost potravin o Vánocích
Velmi snadno se stane, že o vánočních svátcích neodhadneme správně množství jídla, které připravíme. Po Vánocích jsme pak zahrnuti spoustou zbylých dobrot, které je třeba rychle spotřebovat nebo dobře...
Čtěte dál
První pomoc při dušení rybí kostí nebo záchvatu žlučníku – umíte reagovat správně?

Advent a hudba – proč ji tolik vyhledáváme a jak na nás působí?

Skořice v kosmetice: Krásně voní, ale má i svá úskalí

Vánoční dárky pro zdraví: Inspirace pro všechny

Příprava na adventní pečení krok za krokem

Prožijte si advent bez shonu a v hluboké relaxaci

Novoroční péče o játra a žlučník. Jak podpořit tyto orgány po náročném závěru roku?

Odlehčete tělu po vánoční náloži – stačí malé změny ve stravě

Kolik kalorií má vaječňák, vosí hnízdo nebo bramborový salát? Vánoce prakticky

Proč dát letos šanci kaprovi před řízkem
