Kateřina Hájková
02. 02. 2022 | 07:26

zdraví zrak

Vidění nám pomáhá s orientací ve světě i v životě celkově. Co když ale někdo není schopen rozeznat určité odstíny barev? Kdy se mluví o barvosleposti, o jakou poruchu se vlastně jedná a proč se něco takového někomu přihodí? Je situace vždycky beznadějná, nebo se můžete problému nějak zbavit?

Barvoslepost, nebo přesněji řečeno nedostatečné barevné vidění, je neschopnost vidět rozdíl mezi určitými barvami, většinou mezi odstíny červené a zelené, méně často mezi odstíny modré a žluté. Skutečná barvoslepost, kdy nemocní svět vidí doslova černobíle, je velmi vzácná. Častěji bývají barvoslepí muži a příčinou bývá dědičnost, ačkoliv v některých případech může být porucha i získaná.

Příznaky barvosleposti
Děsivé je, že můžete barvoslepostí trpět, ale nemusíte o tom vědět. Někteří lidé na ni přijdou úplnou náhodou, třeba při potížích rozeznat barvy na semaforu nebo kvůli odlišné interpretaci barev studijních materiálů. Jak již bylo výše řečeno, nejobvyklejší bývá neschopnost rozlišit mezi zelenou a červenou (což třeba při řízení představuje závažný problém), méně často mívá dotyčný potíž s odlišením modré od žluté. Problém s rozlišením může být malý, střední nebo těžký, kdy pacient v podstatě jednu z barev vůbec nevidí.

Jak porucha vzniká
Rozpoznávání barev napříč světelným spektrem je složitý proces začínající schopností očí reagovat na různé vlnové délky světla.

Světlo o všech barevných vlnových délkách vstupuje do oka rohovkou a pochází čočkou a sklivcem (průhledná rosolovitá tkáň v oku) do čípků (buňky citlivé na vlnovou délku) v zadní části oka v makulární oblasti sítnice. Čípky jsou citlivé na krátké (modré), střední (zelené) nebo dlouhé (červené) vlnové délky světla. Chemikálie v čípcích spustí reakci a pošlou informaci o vlnové délce přes optický nerv až do mozku.

Pokud jsou vaše oči zdravé, vnímáte všechny barvy. Postrádají-li ale čípky jednu nebo více chemických látek citlivých na vlnovou délku, nebudete schopni rozlišit mezi červenou a zelenou nebo modrou a žlutou, vzácně vidíte jen černou a bílou.

Jaké jsou příčiny
Vedle genetiky mohou být na vině i chemikálie nebo některé léky. Problém může ve skutečnosti spustit celá řada faktorů. Zde jsou nejobvyklejší.

Nemoci. Stavy jako je anémie, cukrovka, makulární degenerace, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, glaukom, chronický alkoholismus nebo leukémie mohou způsobit deficit barev projevující se barvoslepostí. Jedno oko může být postiženo více než druhé a pokud lze základní onemocnění léčit, dá se léčit i barvoslepost.
Medikace. Vidění barev může ovlivnit i medikace, zejména léky na autoimunitní onemocnění, srdeční problémy, vysoký krevní tlak, erektilní dysfunkci, infekce, nervové poruchy a psychické problémy.
Chemikálie. Ztrátu schopnosti rozlišovat určité barvy může zapříčinit i vystavení některým chemikáliím, třeba na pracovišti. Jedná se zejména o sirouhlík a různá hnojiva.
Stárnutí. Schopnost rozlišovat barvy se přirozeně postupně zhoršuje s věkem.

Kdy navštívit lékaře
Máte-li podezření na problémy s rozlišováním určitých barev, nebo máte pocit, že se mění vaše barevné vidění, navštivte očního lékaře, který provede patřičná vyšetření. Komplexní oční vyšetření, včetně testování barevného vidění, by měly před nástupem do školy automaticky absolvovat děti. Ačkoliv se barvoslepost jako taková léčit nedá, lze ji vyléčit v případě, že je příčinou onemocnění, které se řešit dá. V takovém případě je totiž pouze symptomem a ne problémem nebo důsledkem sama o sobě.

Zdroj: allaboutvision.com, webmd.com

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Metličkové žilky: proč vznikají a jak se dají zahladit →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Mikroplasty v těle: Skrytá hrozba, které se (ne)vyhneme?

Plasty se staly neoddělitelným znakem moderního života. Usnadňují každodenní činnosti, prodlužují trvanlivost potravin a nacházejí se téměř ve všem, co používáme – od obalů přes oblečení až po kosmetiku....

Čtěte dál