Veronika Matoušová
05. 02. 2022 | 07:30

Již nějakou dobou je trendem eliminovat z jídelníčku určité skupiny potravin, ať už ze zdravotních, hubnoucích nebo etických příčin. Pokud je to dáno od lékaře a trpíme určitým onemocněním, které nám nedovoluje některé potraviny jíst, je to v pořádku. Ale co ti ostatní? Mají k tomu opravdu ty správné důvody, nebo jde jen o velkou bublinu a pouhý hit dnešní doby?

Živočišné produkty
Dnes patří mezi hlavní důvody pro vegetariánství a veganství nejčastěji etika a ekologie. Rovněž se můžeme setkat s názory, že trávení masa a živočišných produktů náš organismus zbytečně zatěžuje. Vyznavači těchto výživových směrů také uvádějí, že se bez této skupiny potravin cítí lépe, lehčeji a že mají více energie. Současně trvají na tom, že vše potřebné lze dostatečně doplnit i z rostlinných zdrojů. Jaká je ale pravda?

Opravdu je možné stravovat se zdravě jak vegetariánsky, tak vegansky. Chce to ale tomu dát více pozornosti, plánovat a také (zejména u veganství) vhodně suplementovat. Získat všechny živiny u vegetariánství není až takový problém, protože například dostatek bílkovin získáte z mléčných výrobků, z vajec nebo luštěnin. Vždy je ale nutné pamatovat na to, že maso musí být nahrazeno plnohodnotně, což není hrstka luštěnin nebo kousek sýra jednou za čas. Problém může být i v nedostatku železa. U veganství hrozí o něco větší riziko nedostatku bílkovin a také bývá problém kromě deficitu železa také v nedostatku vápníku. Pozornost by měla být směřována rovněž na dostatek zinku a suplementace je nutná v případě vitamínu B12 a vitamínu D. Pozor také na pestrost a konzumaci příliš mnoho cukru nebo smažených pokrmů.

Mléko a mléčné výrobky
Mléčné výrobky byly celkem dlouho zatracované jako příliš tučné, a to vedlo k větší poptávce po nízkotučných verzích. Mezi velmi rozšířené mýty patří také to, že mléko zahleňuje a způsobuje pocit nafouknutí a těžkosti. Mnoho lidí rovněž uvádí, že se bez mléka cítí lépe a zlepšila se jim pokožka. Vegani mají ještě argument, že člověk je jediný tvor, který pije mateřské mléko jiného živočišného druhu, a vlastně ho ani nepotřebuje, když vápník se dá získat i z rostlinných zdrojů. A co je na tom pravdy?

O mléčných výrobcích se toho už namluvilo skutečně hodně. Vezměme to postupně. Nízkotučné verze mohou skutečně mít smysl pro někoho, kdo nemá dostatečnou fyzickou aktivitu a tuk nevyužívá jako zdroj energie. Problém ale je, když to jediné, na co se člověk ohlíží, je obsah tuku, a podle toho si zvolí daný výrobek. I nízkotučné výrobky mohou být plné cukru a různých aditiv. Další věcí jsou ony trávicí či kožní potíže. Samozřejmě jiné je to v případě zdravotních důvodů, kdy je vám diagnostikována například laktózová intolerance. S věkem navíc roste šance, že laktózu vaše tělo již nebude tolerovat jako dříve. Po konzumace mléka pak skutečně mohou tito lidé pociťovat nevolnosti a určitý diskomfort. V takových případech je pak vhodné zkoušet fermentované produkty, které obsahují minimum laktózy (jogurt, kefír, zakysaná smetana) a vyhýbat se klasickému mléku či smetaně, tvarohu apod.

A to, že je člověk jediným druhem, který pije mléko? To není úplně pádný argument, proč se mléku vyhýbat. Člověk dělá mnoho věcí, které jiné živočišné druhy ne. A rostlinné zdroje sice mohou obsahovat dostatek vápníku, ten však v takovém případě bývá hůře využitelný. Srovnejme si to na množství. Například 100 g mléka, kousek sýra nebo jogurt člověk sní jako nic, aby pokryl dávku vápníku. 100 g ořechů už je ale větší oříšek. Není to tak jednoduché, jak se zdá. Pravda je zkrátka taková, že mléčné výrobky jsou vůbec tím nejlepším zdrojem vápníku a ideální je volit výrobky kysané, neochucené, a ne příliš tučné.

Lepek
Celá řada lidí dnes tvrdí, že jim lepek nedělá dobře, má s ním problém, cítí se po něm nafouknutí a bez něj je jim lépe. Častým argumentem, proč se lidé lepku vyhýbají, je také genetická modifikace pšenice, a tudíž nemá být náš organismus adaptován na její trávení. Určitá skupina lidí musí skutečně lepek z jídelníčku vyřadit, protože jim zdravotně škodí (řeč je o alergiích, celiakii apod.). Pokud ale ničím takovým netrpíte, je přinejmenším odvážné vyřazovat lepek z jídelníčku na vlastní pěst, protože hrozí nedostatek některých živin.

Bezlepkový jídelníček se dá sestavit plnohodnotně. Kromě vyšší finanční náročnosti to ale dá více práce a času při plánování. Lehce se může stát, že bezlepková strava nebude obsahovat dostatek vlákniny. Nebo naopak bude bohatá na jednoduché cukry, nekvalitní škroby a levné kukuřičné náhražky. V každém případě lepek nijak trávení neškodí a nelepí střevo, jak si mnozí lidé myslí. Lepek ani nezabraňuje hubnutí a ani nezpůsobuje přibírání. Pokud jste zhubli v důsledku vyřazení lepku, je to díky celkovému snížení množství sacharidů, nikoliv lepkem jako takovým. Pokud jste tedy zdravotně v pořádku, lepku se nevyhýbejte. Pouze je důležité myslet na to, že pšenice není jediná obilovina na světě a měli bychom tedy konzumovat různé druhy zdroje lepku.

Zdroj: autor

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Kozinec blanitý: silný adaptogen, který podpoří vaši vitalitu a odolnost →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Kombucha, cider, kefír nebo lassi. Fermentované nápoje zažívají boom. V čem jsou pro nás tak zdravé?

Fermentované nápoje jsou ústředním prvkem mnoha kultur po celém světě. Nabízí rozmanitost chutí a textur, které nelze napodobit jinými druhy výroby než právě kvašením. Jde o nápoje získané fermentací,...

Čtěte dál