David Nekola
27. 04. 2023 | 07:19

mléčné výrobky vláknina

Prebiotika a probiotika jsou obdobně jako vitaminy a minerály považovány za základ, který utváří a ovlivňuje celé naše tělo a zdraví. Probiotika i prebiotika ovlivňují náš střevní mikrobiom. Špatně fungující zažívání má celkově negativní vliv na celé naše tělo. Dobrou zprávou ale je, že mnoho dokážeme ovlivnit právě my.

Jako probiotikum označujeme živou část potravy, která má při konzumaci v dostatečném množství vliv na zdraví střev. Ovlivňuje totiž jejich funkci a složení (tzv. střevní mikrobiom). Jde o zdraví prospěšné bakterie, které mohou vznikat např. mléčným kvašením. Příkladem jsou Lactobacilly. Prebiotikum je naproti tomu nestravitelná složka potravy, kterou lépe známe pod pojmem vláknina. Látky, které pozitivně ovlivňují naše střeva, je vhodné doplňovat především ze stravy.

Střevní mikrobiom označuje souhrn všech mikroorganismů žijících v našich střevech. Ty mohou být jak zdraví prospěšné, tak nám mohou i škodit. Některé výzkumy naznačují, že střevní mikroflóru lze ovlivnit kromě stravy také aktivním způsobem života. Střevo neslouží pouze k trávení přijímané potraviny. Střeva jsou hlavním orgánem imunitního systému. Mnohé studie prokázaly souvislost mezi zdravím střev a imunitním systémem, duševním zdravím, náladou, autoimunitními a endokrinními poruchami, kožními problémy, a dokonce i rakovinou.

Střevům velmi prospívá protizánětlivá strava, která ovlivňuje nejen náš mikrobiom, ale i celkové zdraví. Co by v jídelníčku nemělo chybět a co je naopak lepší vynechat?

Konzumujte vyváženou stravu bez alergenů s dostatečným množstvím živin, především tuků, bílkovin a vlákniny usnadňující trávení.

Omezte množství sacharidů a snižte přidaný cukr (vyhněte se i umělým sladidlům, která negativně ovlivňují mikrobiom).
Vyhýbejte se průmyslově zpracovaným potravinám.
Používejte zdravé nerafinované tuky – olivový, kokosový, ghí, dýňový, lněný a konopný olej, alespoň 2 lžíce denně, ořechy a semínka 1 x denně.
Omezte smažení, dávejte přednost pečení v horkovzdušné troubě, případně maso pouze rychle orestujte.
Přidejte více rostlinné stravy, obecně jde o zeleninu a luštěniny
Prebiotika – konzumujte ideálně 20 až 30 g vlákniny denně: bobulovité ovoce, ořechy, luštěniny, oves, košťálová zelenina (brokolice, květák, kapusta, růžičková kapusta, zelí), cibule, česnek, artyčoky, chřest, zelené banány, ananas, mleté lněné semínko, chia semínka nebo mandle
Probiotika – jedna až dvě porce denně, jde o fermentované (kysané) potraviny: kysané zelí, kvašené okurky, kumys, kvalitní jogurt, kefír nebo podmáslí.
Mléčné výrobky – ideálně, jak bylo zmíněno, ty kysané, jako je kefírové a acidofilní mléko, podmáslí či plnotučný jogurt; dále pak zrající sýry jako ovčí bryndza, niva, gorgonzola či fetta (pozor na ochucené mléčné výrobky, obsahují velké množství cukru).
Potraviny bohaté na polyfenoly – polyfenoly jsou rostlinné sloučeniny, které mají mnoho benefitů, např. snižují zánětlivost v těle; jsou obsaženy v kakau, mandlích, zeleném čaji, brokolici a borůvkách

Použité zdroje:

BLOG brainmarket.cz
David Frej. Zánět: skrytý zabiják: příčiny, léčba, prevence. Praha 2015.

Projděte si další články

← Preventivní prohlídky – jak často na ně máme nárok a co zahrnují?

Sezónní alergie: Jak poznáte, že máte pylovou alergii? →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Batáty: Jak si stojí v porovnání s klasickými bramborami?

Kdo se aspoň trochu zajímá o zdravý životní styl, určitě v poslední době zaznamenal postupný vzestup obliby sladkých brambor neboli batátů. Sladké brambory jsou bohaté na betakaroten, který je důležitý...

Čtěte dál