Mléko a mléčné výrobky vzbuzují velkou kontroverzi na poli výživy. Na jedné straně jsou bohatými zdroji bílkovin a vápníku a jsou doporučovány jako nezbytné zdroje těchto živin, na straně druhé jsou opředeny mnoha mýty a z toho důvodu jsou zcela bezdůvodně zatracovány. Předkládáme hodnocení z odborného pohledu.
Zahleňování
Jedním z mýtů, které o mléčných výrobcích panují, je jejich potenciál zahleňovat. Co to vlastně ale znamená? Když pijeme mléko či konzumujeme mléčné výrobky, na stěnách našich úst, hltanu a jícnu dochází k usazování mléčné emulze, což je kombinace vody a mléčných lipidů. Přirovnat to můžeme ke sklenici mléka, na které také po vypití zůstává bílý film. Povlak v trávicím ústrojí se pak zcela přirozeně vstřebá či spláchne pouze s tím rozdílem, že některým lidem zůstává v oblasti hltanu a jícnu déle a někomu se vstřebá přirozeně velmi rychle. Hlen, který tedy některým lidem vznikne v ústech, vůbec není hlen, který vzniká např. při bakteriální infekci v krku. Tvrzení, že mléko zahleňuje je tedy zavádějící a tento jev je tedy velmi subjektivní. Výzkumy, které se zahleňování věnovaly, nikdy tento jev z medicínského pohledu nepotvrdily.
Laktózová intolerance
Nepřijde vám divné, že před dvaceti lety tento pojem skoro nikdo neznal a nyní tímto neduhem trpí každý třetí člověk? Mnoho lidí to totiž o sobě tvrdí, aniž by věděli, co tento problém obnáší a na jakých základech opravdu stojí. Přitom opravdovou intolerancí trpí jen několik málo procent obyvatel. Laktózová intolerance je neschopnost trávit mléčný cukr laktózu, který se přirozeně vyskytuje v mléce savců včetně mateřského mléka. Přirozeně tento disacharid štěpí v tenkém střevě enzym laktáza na monosacharidové jednotky glukózu a galaktózu, které už jsou následně přímo vstřebány. Když v těle laktáza chybí nebo je ji velmi málo, laktóza zůstává nerozštěpena a následně způsobuje trávicí problémy projevující se nejčastěji jako průjem, nadýmání a celková nevolnost.
Laktózová intolerance není onemocnění nijak závažné. Pokud je vám diagnostikována, musíte ze stravy vyloučit potraviny obsahující laktózu – smetanu či mléko do kávy, jogurty, ale i smetanové dezerty či ve vážných případech i máslo. V současné době je ale na trhu nespočet mléčných produktů, které jsou uměle zbaveny laktózy a jsou tedy vhodné i pro osoby s laktózovou intolerancí. Tvorba tohoto enzymu s postupujícím věkem klesá – u někoho markantně, u někoho zcela nevýznamně. Pokud tedy nemáte s trávením mléčných výrobků problém a nežádoucí účinky nepociťujete, není důvod, aby v kvalitní formě nebyly součástí vaše ho jídelníčku. Pokud problémy opravdu pociťujete, je potřeba jídelníček upravit. Jednak můžete zařadit více rostlinných alternativ, jednak jsou k dostání i tabletky obsahující enzym laktázu a nebo můžete konzumovat i zmíněné produkty s odstraněnou laktózou.
Mléko a vápník
Mléko není nutné pít, protože vápník obsahuje i mnoho jiných potravin, které jsou pro tělo prospěšnější. To je sice částečně pravda, nicméně abychom dostali stejné množství vápníku z jiných zdrojů jako je např. mák či ořechy, museli bychom sníst až nepřirozeně více těchto potravin. Ve 100 ml mléka je obsaženo zhruba 120 mg přístupného vápníku. 100 g mandlí nebo máku sice obsahuje 3x, 5x nebo až 10x více tohoto prvku, ten je ale často vázán na vlákninu a na tzv. antinutriční látky, které jeho vstřebání brání. Jedna věc je tedy obsah v potravině, druhá věc je vstřebatelnost. Například využitelnost vápníku z dobře připravené brokolice se pohybuje ≥ 50 %, zatímco využitelnost vápníku ze špenátu je ≤ 5 %. Nebo k tomu abyste dostali stejné množství vápníku jako z jedné sklenice mléka (250 ml) potřebujete zkonzumovat přes 100 g mandlí.
Na tvrzeních, která mezi lidmi kolují, tedy vždy něco málo pravdy je. Vždy je ale důležité mluvit v celém kontextu a když říkáme A, tak zmínit i B. Pokud nemáte po konzumaci mléčných výrobků zdravotní problémy, není nutné je vyřazovat jen proto, že to aktuálně dělají jiní.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...
Čtěte dál
Krém z lískových oříšků: jak vybrat, aby byl chutný, ale i zdravý?
Výživa seniorů pro podporu vitality – jak se poprat se ztrátou svalové hmoty a změnou metabolismu?
Stravovací návyky – jak změnit roky zažitý jídelníček?
Jak by mělo vypadat správné sezónní stravování? Nejenom potraviny, ale i úprava je důležitá
Těstovinové saláty – jak na chutné a zároveň vyvážené kombinace
Strava okolo tréninku: co jíst před tréninkem a co je naopak vhodné zařadit až po něm?
Pažitka – na jakém místě ji pěstovat a jak si ji uchovat co nejdéle k využití v kuchyni?
Potraviny, které přirozeně obsahují hodně bílkovin
Rostlinné mlsání – tipy na doma, do práce nebo na výlety
Cardio vs. silový trénink aneb co je při hubnutí účinnější – 3. díl
Jak nebýt „ledňáčkem“ a udržet si dobrou formu dlouhodobě?
