Klára Vojkůvková
02. 09. 2022 | 07:25

dehydratace pitný režim

Okolo pitného režimu koluje řada mýtů. Někdo na pití zapomíná, jiný to s tekutinami přehání a další se na večer snaží dohnat vzniklý deficit. Zde neplatí heslo, čím více, tím lépe a ani lepší pozdě nežli nikdy. Přiměřený příjem tekutin je pro organismus zásadní. Ovlivňuje jak fyzické funkce, tak i psychickou pohodu.

Nedostatek vody v organismu bude způsobovat řadu potíží, od těch méně závažných až po fatální, od akutních po chronické. Řeč tu není jen o nadměrném týrání se žízní, v zásadě stačí mírný, byť dlouhodobý nedostatek tekutin. Takového neduhu se v každodenním shonu občas dopustí každý z nás, přestože hrozí závažné důsledky.

Příznaky dehydratace
Jen mírná dehydratace bývá často příčinou bolestí hlavy, únavy, ospalosti. Pokud jste si všimli poklesu fyzické nebo mentální výkonnosti, zaměřte se na svůj pitný režim. Možná zde najdete odpověď. Čísla hovoří jasně. Ztráta tekutin odpovídající pouhým 2 % tělesné hmotnosti nám ubere až 20 % z našeho vytouženého výkonu. A pokud vám byly lékařem nebo lékárníkem doporučeny nějaké adaptogeny (ženšen, ashwaganda apod.) kvůli snížení fyzické a psychické odolnosti, na vině může být také nedostatek tekutin v organismu. Pokud se k únavě navíc přidají bolesti kloubů, zácpa, ledvinné kameny, zvýšená četnost infekcí močových cest nebo zhoršení námahového astmatu či hypertenze můžeme uvažovat i o chronických následcích dehydratace. To je zvláště nebezpečné pro diabetiky, pacienty s kardiovaskulárními chorobami aj. Odhalit pravou příčinu, která tkví v této jednoduché zásadě zdravého životního stylu může zredukovat nadbytečnou medikaci. I nadbytek tekutin má svá rizika. Dochází tak totiž k přetěžování ledvin a nadměrnému nároku na srdce, což vede k postupnému oslabování životně důležitých funkcí.

Kolik bychom měli vypít tekutin?
Jen obtížně lze plošně určit zdravou potřebu tekutin, jde o velmi individuální záležitost. Závisí na mnoha faktorech, jako je tělesná hmotnost, věk (kojenci potřebují na kg hmotnosti mnohem více tekutin než dospělí). Rozdílnou spotřebu budou mít muži oproti ženám. Důležité je také zohlednit složení a množství stravy (některé potraviny obsahují více vody než jiné, také obsah soli, bílkovin a kalorií také hraje svou roli). Zásadní je pohybová aktivita, vykonávaná činnost, teplota a vlhkost prostředí, oblečení či aktuální zdravotní stav. Dobrým příkladem může být banální rýma. Pacient trpící rýmou dýchá více ústy než nosem, čímž se zvyšují ztráty vody vydechovaným vzduchem, které je nutné neustále doplňovat. Hledat tedy tabulková doporučení, která říkají, že dospělý člověk od 50 kg by měl vypít 40 ml/kg/den tekutin nemusí vždy odpovídat realitě.

Užitečné bude zohlednit pocit žízně a sucho v ústech i když se nemusí jednat o jednoznačný signál. Zvláště ve vyšším věku dochází k oslabení pocitu žízně. Proto můžeme hledat i další výstražné trojúhelníky, jako je množství a barva moči, tendence k zácpě nebo průjmu, tlaky v žaludku, suchost pokožky, či již zmiňovanou únavu nebo bolesti hlavy. Naopak hlavními příznaky nadměrného pití bude časté močení, obtěžující i v noci, klidové pocení nebo vlhké ruce či nohy.

Co patří mezi vhodné nápoje?
Nejzdravějším nápojem zůstává čistá voda, hodí se ke stálé konzumaci pro všechny, bez rozlišení věku a zdravotního stavu. Silně mineralizované vody nejsou vhodné jako základ pitného režimu, jsou dokonce zakázané při některých zdravotních obtížích. Někdy ovšem mohou být součástí určité léčby, v takovém případě by se měly popíjet v časově definovaných kúrách a pod dohledem lékaře. Jejich trvalá konzumace s sebou nese riziko zvýšení krevního tlaku, tvorby ledvinových a močových kamenů aj. Jejich příjem by tedy neměl přesáhnout 0,5 litru. Oproti tomu slabě a středně mineralizované vody můžete zařazovat do pitného režimu bez omezení.

Další samostatnou kapitolou jsou vody sycené, tedy ty s bublinkami. Potíž s nimi je, že mohou způsobit žaludeční a trávicí obtíže, u citlivých jedinců mohou zvyšovat tepovou frekvenci a narušovat acidobazickou rovnováhu organismu. I ty by tedy měly být popíjeny jen výjimečně a v menším množství. Co bychom naopak do pitného režimu řadit neměli vůbec je mléko nebo mléčné nápoje, nepředstavují potřebné volné tekutiny. Dále jsou nevhodné různé limonády, kolové nápoje ochucené a slazené vody, energetické nápoje, nektary apod. Důvodem je hlavně přidaný cukr, ten zvyšuje pocit žízně, dodává „prázdné kalorie“, poškozuje zubní sklovinu, způsobuje obezitu a podporuje vznik závislosti. Kyselina fosforečná, která je součástí známých kolových nadpojů, navíc pravděpodobně zvyšuje potenciální riziko osteoporózy. Vyhýbat by se jí tedy měly převážně ženy v období menopauzy a po ní. Ani kávu a alkoholické nápoje nemůžeme započítávat do pitného režimu.

Naopak si můžeme pomoc některými potravinami. Pro někoho může být opravdu problém uhlídat si množství vypitých tekutin. Pro takového jedince mohou být určité potraviny možností, jak vodu doplnit. Vsadit lze na polévky, saláty, ovoce, zeleninu nebo brambory. Schválně zde nebyly popisovány ty nejfatálnější stavy způsobené dehydratací nebo nadměrným pitným režimem. Přijde mi důležité uvědomit si, že i drobné výpadky v pitném režimu mohou mít zásadní vliv na kvalitu života. Tedy na zdraví a všeho s mírou.

Zdroje

internimedicina.cz

medicinapropraxi.cz

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Naučené vzorce chování, které nám nějakým způsobem ubližují →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Jak podpořit běžecké výkony vhodnou stravou

Běh není pouze fyzickou aktivitou, je to také klíčový prvek pro zlepšení našeho celkového zdraví a psychické pohody. Vhodně nastavený jídelníček je zásadní nejen pro lepší výkony, ale také pro regeneraci,...

Čtěte dál