Vyskytuje se čím dál častěji, je nebezpečná a zákeřná – mrtvice. Podstatné je včasné odhalení a léčba. Objevuje se především ve vyšším věku, nicméně nejsou výjimkou ani mladší ročníky. Nástup mozkové příhody nemusíme z počátku vůbec poznat a následky mohou být velmi závažné. Je tedy důležité, abychom o ní měli alespoň základní informace a dokázali ji poznat.
Co je cévní mozková příhoda?
Známá je také pod zkratkou CMP či mrtvice. Vzniká v momentě, kdy dojde z nějakého důvodu k poruše dodávky krve, a tedy i kyslíku, do některé části mozku. Díky nedostatečnému zásobení pak buňky a tkáně v mozku nenávratně odumírají, což může mít za následek například ochrnutí části těla až smrt.
Jaké máme druhy CMP?
Rozlišujeme především dva druhy, a to:
Ischemická cévní mozková příhoda (cévní mozkový infarkt) – dochází k ucpání (krevní sraženinou) nebo zúžení některé z tepen v mozku nebo i odlomením kousku plaku s následným ucpáním cévy. To způsobuje snížení či úplné zastavení přítoku krve.
Hemoragická cévní mozková příhoda (krvácení do mozku) – důvodem je prasknutí tepny buď uvnitř mozku nebo mezi mozkem a lebkou. Dochází tak ke krvácení do mozku a k jeho otoku, vzniká nadměrný tlak v lebce, což způsobuje poškození buněk a tkání.
Rizikové faktory a příčiny vzniku mrtvice
Jsou okolnosti, které změnit nedokážeme. Patří mezi ně stáří, dědičná onemocnění, pohlaví (ženy postihuje častěji), rasa. Mezi ovlivnitelné faktory patří například výživa. Je dokázáno, že nadváha, obezita, nevyvážená strava, obsahující hodně soli, nasycených tuků, trans tuků a cholesterolu zvyšuje riziko vzniku mrtvice. Nadměrnou konzumací alkoholu a kouřením také hrozí CMP. Diskutuje se i o hormonální antikoncepci. Každá žena by měla důkladně zvážit, zda je pro ni tento typ léků vhodný a jestli chce riziko podstupovat. Ke zdravému životnímu stylu patří rozhodně pohyb, který přináší pozitiva pro naši psychiku, ale i zdravotní stav. To platí i v tomto případě, proto zařadit pravidelnou fyzickou aktivitu je určitě žádoucí krok, jak snížit riziko CMP. Dále je vhodné pravidelně navštěvovat svého obvodního lékaře a případné problémy s ním co nejdříve řešit.
Na jaké příznaky si dát pozor?
Někdy mrtvice udeří bez jakéhokoli varování, je ale důležité znát i typické projevy, díky kterým můžeme mrtvici zavčas rozpoznat. Velkým problémem je ale prvotní podceňování těchto příznaků, a proto dochází k pozdější diagnóze. Na co si tedy dávat pozor? Jedná se především o ochrnutí části těla, podezřelé znecitlivění či oslabení paže, obličeje (pokles ústního koutku) nebo nohy, a to zejména na jedné straně těla. Pacient může mít také problémy s mluvením, jeho řeč je nezřetelná, zmatená. Někteří mají problém se zrakem – zčernalé, rozmazané či dvojité vidění. Může docházet k dezorientaci, špatnému reagování, náhlým změnám v chování, ztrátě koordinace a rovnováhy, závratím, zvracení či silné a náhlé bolesti hlavy.
Transitorní ischemická ataka (TIA)
Jedná se o přechodné symptomy, které nesmí být podceňovány, protože nás upozorňují na hrozící se rozvoj mrtvice. Projevuje se krátkodobými (několik sekund) a přechodnými příznaky viz výše. Pokud u sebe nebo někoho blízkého zaregistrujete takové projevy, je nutné vyhledat lékařskou pomoc a podstoupit neurologické vyšetření s následnou případnou léčbou.
Diagnóza
Diagnózu provádí lékař na základě vaší anamnézy, zjišťuje příznaky, které máte. Nechybí ani fyzická prohlídka (kontrola koordinace, zraku, citlivost paží, obličeje, nohou apod.). Následuje provedení patřičných testů (krevní, test na hladinu cukru v krvi a počet krevních destiček, přítomnost infekce, hladina cholesterolu ad.). Většinou je také nutné vyšetření CT, které odhalí krvácení či poškození mozku aj. Další možností je magnetická rezonance, pomocí níž lékař zjistí možné poškození mozkové tkáně či buněk. EKG neboli elektrokardiogram měří aktivitu a rytmus srdce, pomáhá odhalit srdeční onemocnění, které mohlo vést k mrtvici.Tato a mnoho dalších vyšetření vás v případě podezření na CMP mohou čekat. Lékař nejlépe určí, jak v diagnostice postupovat.
Jak probíhá léčba?
V prvé řadě záleží, o jaký druh mrtvice se jedná a jaká je celková diagnóza. Následuje léčba vhodnou medikací (léky, které „rozbíjejí“ krevní sraženiny, léky na srážlivost krve, snížení krevního tlaku apod.). Provádí se i různé chirurgické zákroky. Dále do léčby zahrnujeme například fyzioterapii, rehabilitaci, logopedii, psychology, ergoterapeuty, dietology a další.
Následky mohou být lehké až fatální
Kvůli tomu, že při CMP dojde k zastavení zásobení mozkových buněk a tkání kyslíkem, začnou odumírat a dochází k nevratnému poškození dané části mozku a tím i jeho funkcí. Čím dříve se na problém přijde a začne se léčit, tím menší následky po sobě zanechá. Při včasném zásahu nemusí mít pacient dokonce vůbec žádné zdravotní dopady. Po prodělání mrtvice hrozí především poruchy hybnosti, koordinace. Dále může dojít k problémům s řečí – drmolení, nesrozumitelnost. Je-li poškozeno centrum zraku, objevují se komplikace v této oblasti, a to například rozmazaným viděním apod. V horších případech nastává až trvalá invalidita, neschopnost řeči, poruchy paměti, demence, deprese a úzkosti atd. Uvádí se, že až 30 % pacientů kvůli mrtvici zemře.
Zdroje: fnusa.cz, healthline.com
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Opálili jste se letos o prázdninách a chtěli byste si krásnou snědou pleť udržet co nejdéle i na podzim? Nebo se teprve na dovolenou ještě chystáte? Zde je několik jednoduchých tipů, díky nimž budete moci...
Čtěte dál