21. června je každoročně den, kdy slunce dosáhne své roční vlády a začíná pomalu slábnout. Letos tento okamžik připadá na 17 hodin a 55 min. Pro naše předky bývala Svatojánská noc spojená s letním slunovratem přímo magická. Některými z jejich tradic a rituálů se můžeme inspirovat ještě dnes.
Naši předkové byli na slunci a jeho síle doslova závislí. Letním slunovratem začínal čas hojnosti, tepla, plodnosti a naděje v bohatou úrodu. Zároveň však slunce, které dosáhlo nejvyššího bodu své dráhy, od tohoto významného okamžiku začalo slábnout. Což se našich předkům nehodilo. Proto vymýšleli různé zvyky, které by mu pomohly a dodaly mu jeho někdejší sílu, z níž se mohli těšit a těžit z ní i oni.
Oslava slunce, dárce života
Vždyť slunce bylo dárcem života – dávalo úrodu a letní slunovrat tak předznamenával období sklizně, nejdůležitější část zemědělcova roku. Křesťané v tomto období, konkrétně 24. června, slavili narození Jana Křtitele. Ten je tak vnímán jako patron magického času, kdy síla slunce vrcholí a tajuplné síly přírody se propojují s lidskými sny a přáními. Otevírají se brány do neznámých světů, cesty ke splnění i těch nejtajnějších tužeb. Generace před námi věřily, že právě o Svatojánské noci, tedy v noci z 23. na 24. června, se propojují odlišné světy a ke slovu se dostávají tajemná kouzla a mocnosti. V rituálech tohoto období se tak projevovala úcta k přírodě a životu, slunci, úrodě a lidé oslavovali často nevázaným sexuálním veselím. Křesťanská tradice se snažila tuto neurvalost potlačit a do popředí vsunula prvek očistné vody, související s křtem vodou, jejž zavedl právě Jan Křtitel jako jeden z hlavních rituálů, jímž jsou dodnes noví věřící přijímáni mezi křesťany.
Oheň a voda
Velkou roli ve slavnostech hrál jak prvek ohně, tak i vody. Oheň jako světlo, teplo a také očistná síla, podobně jako voda, která smývá hříchy a pomáhá odplavit vše tíživé, smutné a špatné, s čím se chceme rozloučit. V obou aspektech můžeme dnes spatřovat uctívání vyššího neměnného principu, který všechny spojuje a propojuje, protože jsme všichni jeho součástí. Pohanští předkové pro něj neměli jméno, tak jej viděli ve slunci a v ohni, křesťané mu dali jméno Bůh. V nastalých slavnostech došlo ke spojení obou pojetí a postupně ustupovala divokost pohanské povahy, kterou nahrazovala čistota a stabilita křesťanské všeobjímající Lásky. Princip však zůstává, ačkoliv povaha se mění – oslabuje se něco, co nás přesahuje, čemu děkujeme, že jsme a vážíme si toho, že je tady s námi. A tento princip můžeme dnes praktikovat společně s oslavou slunovratu i my.
Síla a energie života
Začněme hned ráno a pozdravme vycházející slunce několika koly pozdravu slunci podle hatha jógy. Příjemně se nabudíme na nový den a protáhneme nejen tělo, ale i mysl. Nasbírejme si svatojánské bylinky, mezi než patří šalvěj, bazalka, verbena, tymián, rozmarýn a další, a uvařme z nich dobré a zelené jídlo, jímž uctíme ty, které milujeme. Část oddělme a udělejme z nich koupel, ve které si odpočineme a smyjeme ze sebe vše, co nás tíží. Uvařme si k tomu čaj z další magické bylinky typické pro toto období. Jedná se o třezalku, která má barvu přímo sluneční – žlutou – a která zahání chmury a přináší dobrou náladu.
Štěstí je otázkou vnitřního rozhodnutí
Pojďte strávit příjemný večer s drahou polovičkou a zapalme si k vzájemnému rozjímaní vonnou svíčku. Naši předkové zapalovali ohně a věřili, že mají očistnou moc. My se dnes můžeme spokojit se svíčkou. Užijme si den na čerstvém vzduchu, zajděme do lesa, do přírody a vnímejme sílu a energii probouzejícího se léta. Přijměme je za vlastní, otevřeme se kráse neopakovatelné přítomnosti a pusťme s výdechem vše, co nás tíží a co nemůžeme ovlivnit. Vstupme do nadcházejícího života svobodní, lehcí a spokojení. Pamatujme, že štěstí je především otázkou vlastního vnitřního rozhodnutí.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?
Cestovní horečka je běžný jev, který přichází, jak při plánování dovolené, tak během samotného cestování. Projevuje se nervozitou a úzkostí, a to z různých důvodů. Její kořeny mohou sahat hluboko do obav...
Čtěte dál