Počasí je oblíbeným tématem hovoru, stejně jako jeho předpovědi, které, alespoň podle většiny z nás, často nevycházejí. Žehrání na meteorology je ale podle odborníků neopodstatněné. Jak je možné, že jsou v tom nevinně?
Ačkoliv meteorology často viníme ze zkažených víkendů, které jsme místo plánovaného slunění u vody strávili na pohovce před televizí, ve skutečnosti bychom je měli opěvovat. Jsou totiž něco jako bojovníci s nevyzpytatelnou přírodou, jimž jako zbraně slouží pouze matematika a technologie. Co je to ale proti přírodním živlům, které se nedají zkrotit?
Technika je nákladná a nedostatečná
Aby byli meteorologové například schopni předpovědět počasí na několik dní dopředu, musí do troposféry, která může sahat až do výšky 20 km nad zem, vypustit tzv. meteorologické balóny, které jim dokáží zajistit odpovídající informace. Z dat naměřených nízko nad zemí není totiž možné určit, zda se třeba o několik kilometrů výše zrovna neodehrává ničivá vichřice. Pravidelné vypouštění této technické nutnosti je však finančně velmi náročné, pročež se meteorologové musí často spoléhat na nepřesná pozemní měření.
Slepá místa na mapě je někdy nutné odhadnout podle podmínek okolí
Mnoho zásadních meteorologických jevů se navíc odehrává mezi oceány, kde měřící stanice často úplně chybí. V určitých případech pomůže satelit, hodnoty pro slepá místa na mapě je však pro absenci vybavení mnohdy nutné jednoduše odhadnout podle situace v jejich okolí. A právě odtud mohou pramenit nesrovnalosti mezi předpověďmi a nastalou realitou. Meteorologicky významné jevy, jako jsou třeba hurikány, bývají samozřejmě zkoumány zevrubněji a podmínky v jejich okolí bývají prověřovány prostřednictvím výzkumných letadel.
Když se ke slovu dostane matematika
Další možností je sestavení matematického modelu atmosféry za pomoci sestavy základních rovnic, jejichž proměnné představují podmínky atmosféry jako jsou změny tlaku, teploty a proudění vzduchu. S využitím počítačů je tak podle numerických úkonů možno zjistit, jak se bude počasí vyvíjet několik desítek následujících minut. Předpověď na několik dní dopředu je tak nutno podle této metody skládat z mnoha a mnoha kousků skládačky do doby, než dosáhne požadované délky. Jenže podmínky se přitom stále mění. Což meteorologové ovlivnit nemohou – pracují s tím, co je dostupné aktuálně. Nevyzpytatelná příroda si z nich proto pohodlně může dělat blázny a oni to zjistí až společně s námi – když se předpověď nenaplní.
Někdy je nutné odhadovat
Při odhadu předpovědi na několik dní dopředu musí meteorologové jednat strategicky – uskuteční několik nepřesných simulací, které se v počátečních podmínkách mírně liší. Data potom zpracují pomocí statistik a pravděpodobnost meteorologických jevů je na světě. Podobně odhadovat je nutné i v případě lokálních výskytů, které jsou dobře vidět na některých webových stránkách, jako je třeba ALADIN. Všechny případy však může významně narušit tzv. efekt motýlích křídel, který identifikoval a pojmenoval v roce 1961 profesor meteorologie Edward Lorenc. Ten informuje o tom, že jen drobná změna počátečních podmínek může naprosto změnit chování celého modelu – tedy například nějaký zanedbatelný odklon na jedné straně zeměkoule může na té druhé rozpoutat třeba tornádo.
Sledujte lokální předpovědi
A poslední bod obhajoby meteorologů: sledujte vždy předpovědi pro dané místo, kde se zrovna nacházíte. Předpověď pro Brno totiž nemusí být stejná jako pro Prahu nebo Ostravu. Mnohdy se spoléháme na obecné předpovědi a nebereme v potaz právě ony drobné nesrovnalosti, které mohou jako mávnutím motýlích křídel vše změnit.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?
Cestovní horečka je běžný jev, který přichází, jak při plánování dovolené, tak během samotného cestování. Projevuje se nervozitou a úzkostí, a to z různých důvodů. Její kořeny mohou sahat hluboko do obav...
Čtěte dál