Podzimní a zimní období je charakteristické nedostatkem světla a tepla. U některých lidí tyto skutečnosti vyvolávají melancholii, skleslost a únavu. Jedná se ale o jev, který je zcela přirozený a vychází z biorytmů, které člověka doprovází od nepaměti. Proč bychom proti nim neměli bojovat?
Člověk má často tendenci proti všemu bojovat – někdy se dokonce může zdát, jako by věčný boj proti všemu a všem byl součástí jeho podstaty. Proti některým věcem se ale bojovat nevyplácí – naopak je nutné je přijmout a uvědomit si, že s tím, jak jsou, nic neuděláme. Odměnou za odvahu se takto zachovat se stane ohromná úleva. Jóga v tomto směru hovoří o etických zásadách, morálních principech, které jsou součástí Patanjaliho osmistupňové cesty jógy. Jedná se o jamu a nijamu, což jsou doporučení týkající se toho, čeho by se člověk měl vyvarovat a co by naopak měl kultivovat, aby žil mravně, v souladu sám se sebou a s celým světem.
Respektování vyšších principů přináší uvolnění
Poslední z nijam, tedy z doporučení týkajících se vlastností, jež bychom měli pěstovat, má exotický název: Íšvara pranidhnána, v překladu poslušnost k uctívání Íšvary, osobního Boha. Podle této nijamy působí ve společnosti, v přírodě, v kosmu, v nitru člověka, zkrátka všude, vyšší životní principy, které bychom měli přijímat s pokorou a respektovat je. Uvědoměním si těchto životních principů se učíme hledat smysl individuálního i celospolečenského života, chápat své místo a postavení ve vlastním životě a nahlížet na svět s jakýmsi nadhledem umožňujícím pochopit širší souvislosti. Takový přístup je zároveň prevencí žití ze dne na den, kdy vše vykonáváme automaticky a neuvědomujeme si sami sebe ani cokoliv dalšího. Z toho potom plyne nevědomost, strach a potřeba bojovat proti tomu, co neznáme.
Neznalost plodí strach
Na podzim a v zimě může ono neznámé představovat právě nepochopitelná únava, melancholie a úzkost, která na nás s temným a chladným počasím dopadá. Snažíme se chovat stejně jako na jaře a v létě a trápíme se tím, že se to nedaří – že nezvládáme ráno vstávat brzy, že se večer ze všeho nejvíce těšíme do postele, že nám schází energie a nestíháme, co bychom stíhat chtěli.
Po vzoru Patanjaliho jam a nijam nám pomůže uvědomit si, že se jedná o přirozenou součást naší existence, kterou bychom měli přijmout, a ne proti ní bojovat. Když si tělo říká o volnější režim plný odpočinku, dopřejme mu jej. Jedná se o přirozený biorytmus, tedy děj, který se u živých organismů s určitou pravidelností opakuje. Vždyť příroda se na podzim připravuje na zimní spánek, k němuž se s příchodem mrazů ukládá. A člověk je součástí přírodní říše. Jak by mohl být aktivní, když zbytek jeho „příbuzných“ odpočívá?
Kolísání aktivity a únavy je přirozené
Biorytmy jsou děje, které ovlivňují kolísání bdělosti a aktivity obvykle s denní, měsíční nebo roční periodou. Jedním z nich je rytmus cirkadiánní, který lze pozorovat u celé řady živých organismů – třeba u některých rostlin, které na noc zavírají květy, ačkoliv se nachází v temné místnosti. U člověka pokles denního světla zvyšuje hladinu hormonu melaninu usnadňujícího spánek. Proto se doporučuje spát v úplné tmě.
A podobně je to i s rytmem cirkanuálním, tedy ročním, který ovlivňuje roční období a na člověku se projevuje podobně jako ten cirkadiánní. S klesajícím množství světla a tepla v zimě klesá i naše aktivita a máme tak celkově méně energie. Naši předkové to věděli, proto celý rok usilovně pracovali – zasévali a poté sklízeli ovoce svého úsilí (doslovně i obrazně), aby před zimou měli úrodu schovanou a mohli pro ně těžké období přečkat v teple svých útulných chýší. Ačkoliv se změnila doba, naše přirozenost zůstává stejná. Nebojujme s ní, respektujme jí a naslouchejme tomu, co přichází z našeho nitra.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Co vám pomůže stokrát více než krémy na vrásky? No přece obličejová jóga
Dennodenně vídáme krásné tváře na sociálních sítích, a často se divíme, jak to ti lidé dokážou, jak to že vypadají tak skvěle? Hovoříme o běžných lidech, kteří si mohou připsat několik let navíc, a přesto...
Čtěte dál