Plodnost, hojnost, nový začátek, naděje, láska. To vše symbolizuje duben, který je mnoha různými tradicemi protkán daleko více než jiné měsíce. Přicházející jaro totiž mělo pro naše předky velký význam.
Dlouhá zima plná hladu a nedostatku, strachu o přežití a obav z nejisté budoucnosti byla pro dřívější generace náročná. Temné období dubnem definitivně končí, o čemž vypovídaly bouřlivé oslavy svátku světla a plodnosti, keltského Beltainu, který dnes 30. dubna slavíme jako Pálení čarodějnic. Plodnost a růst nového života, naděje i lásky ale prochází celým dubnem jako lesklá zlatá nit, která jej spojuje a sešívá v jeden krásný celek opěvující dar života a vyjadřující bezbřehou radost z jeho trvání. Během křesťanských Velikonoc se dokonce věřícím dostává oslavou Ježíšova Zmrtvýchvstání naděje, že smrt není konec, ale nový začátek. Začátek života po životě. Každé připomenutí tradice si navíc v dubnu můžete zpříjemnit i praktickou činností a vyrobit na její počest něco pro potěšení.
Jidáše na škaredou středu
Poslední týden před Velikonocemi začíná po Květné neděli a říká se mu pašijový (svatý). Pašije jsou biblické příběhy popisující utrpení Ježíše Krista. Právě na Škaredou středu se na něj údajně mračil Jidáš, který jej potom zradil a stal se tak nepřímou příčinou jeho ukřižování. Podle pověr byste se v tento den neměli mračit a škaredit ani vy, nebo by vám to mohlo zůstat. Hospodyně tradičně pekly jidáše, kynuté pečivo složením podobné mazanci nebo vánočce, které symbolizovaly provaz, na němž se Jidáš po zrazení Krista oběsil. Při pečení se ale neomezovaly jen na tvar oprátky, ale vytvářely různé pokroucené obrazce, třeba i ptáčky. Jidáše se potom podávaly na snídani na Zelený čtvrtek, který je dnem odpuštění, očisty a připomenutí si poslední večeře Páně. Do dalších jídel přicházejících po snídani byste potom měli přidat něco zeleného – hrášek, špenát, kopřivy, bylinkové pesto, cokoliv.
Mazanec a beránek na Bílou sobotu
O Bílé sobotě, která sloužila k oplakávání Ježíšovy smrti a zároveň v sobě nesla příslib radosti z jeho vzkříšení, zadělávaly hospodyně na mazance a také na beránky. Mazanec znázorňuje slunce, s nímž je spjata i celková dubnová symbolika, a patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva. Těsto je stejné jako to vánočkové, jen obsahuje více vajec, a tím, jak nabírá na objemu – kyne – symbolizuje bohatství a prosperitu. Pro křesťany je mazanec sladkým chlebem, jejž připodobňují k eucharistii, tělu Páně. Proto na jeho vrch hospodyně při pečení vytvářely znamení kříže, stejně jako na chléb. Na Boží hod na Velikonoční neděli jej rodina nesla do kostela na posvěcení a poté jej doma společně snědla.
Sladký pečený beránek se v našich končinách začal objevovat až v 19. století. S Velikonoci je pevně spjatý, protože symbolizuje beránka božího – Ježíše Krista a oběť, kterou lidstvu prokázal. V této podobě je zvyk přejat již z tradice židovské, kdy Židé v rámci Pesachu, židovské obdoby Velikonoc, obětovali beránka na památku vysvobození z egyptského otroctví. Živé jehně začal pečený sladký beránek nahrazovat v dobách středověkých, kdy si koupi živého mohl málokdo dovolit.
Vajíčka na Velikonoční pondělí
Vajíčka, a především červená, jsou neodmyslitelným symbolem Velikonoc. Červená barva je barva života, proto je právě červené vajíčko nejtypičtější ikonou Velikonoc – značí nový život, obnovu, zrození. Děvčata chlapcům dávala vajíčka za to, že je vyšlehali pomlázkou, což je mělo omladit, protože přejaly vlastnosti pružných a ohebných proutků plných mízy, z nichž byly spleteny pomlázky, jimiž je chlapci šlehali. Chlapec, který se těšil dívčině přízni, do něhož byla dokonce zamilovaná, měl dostat právě červené vajíčko. Společné barvení vajíček se může stát příjemnou zábavou, která utuží rodinné či přátelské vztahy. A nemusíte se omezovat jen na syntetické barvy. Zkuste to „po staru“, podobně, jako naši předkové (i když ti samozřejmě neměli silonky nebo gázu). Modré barvy docílíte s pomocí červeného zelí, cibulové slupky dodají hnědý odstín a v kombinaci s kurkumou vajíčka zbarví do okrova. Líbivé ornamenty vytvoříte díky lístkům, které natrháte, vložíte na vajíčko a zabalíte do gázy či silonky. Takto zabalená vajíčka stačí povařit na mírném ohni 11 minut v hrnci s vodou, octem a zelím či cibulovými slupkami – podle toho, jaké barvy chcete docílit. Po uvaření nechte vajíčka v koupeli 8 hodin a poté je vysvlékněte z jejich „oblečku“. Lístky na nich zanechají krásné obtisky!
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Péče o klouby v zimním období – užitečné tipy a význam správné výživy
Zimní období je zátěžovou zkouškou nejen pro imunitu, ale i pro pohybový aparát. Mrazivé teploty a zvýšená vlhkost vzduchu ovlivňují zejména klouby, které pak mohou být citlivější na zátěž a více náchylné...
Čtěte dál
Balzámy na rty v zimě ochrání, ale mohou skrývat i zdravotní rizika
Konec starého a začátek nového – na co se připravit v roce 2025?
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Víno, mošt, burčák nebo ocet – jaký požitek nám přinášejí nápoje z hroznů?
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Změny počasí a jejich souvislost s migrénou
Kurkuma, koření s věhlasnými účinky. Kdy si ale na její užívání dát pozor?
Psychosomatika – když jsou výsledky v pořádku, ale vy víte, že je něco špatně
Spalovače tuků: opravdu pomohou ke štíhlejší postavě, nebo jsou to jen vyhozené peníze?
Prevence je základ: Nestyďte se a pravidelně choďte na gynekologii
Voda v kosmetickém ošetření – pomocník nebo prokletí pleti?
