Velikonoční svátky jsou odjakživa spojeny s dobrým jídlem. Na každý den náleží právě jedno a nádivka je neodmyslitelně spojována s Bílou sobotou. Lze ji připravit i bez masa a přitom bude stále chutná. Díky divokým bylinkám také mnohem stravitelnější, obohacená o vitamíny a minerály.
K Velikonocím patří tradiční jídla
Na Škaredou středu se sluší připravit trhance, aby jídlo vypadalo ošklivě, k příležitosti Zeleného čtvrtku zase něco zeleného, o Velkém pátku nejlépe hustou polévku a na Bílou sobotu poctivou nádivku. Vyvrcholením svátků byl a stále je Boží hod Velikonoční, které bylo typické velkým množstvím svátečního jídla – buchet, mazanců, koláčů, pečeného masa,… Velikonoční nádivka se liší kraj od kraje, některé rodiny mají svůj léty ověřený recept, na který nedají dopustit. Jedno ale mají společné. Obsahují velké množství zelených bylin, které symbolizují jaro.
Jednodušší a stále oblíbená
Původně se do nádivky nepřidávalo žádné pečivo. Z mléka a krupice se připravila hustá kaše, do které se přidalo nasekané maso, byliny a vejce, vytvořil se svítek, který se upekl. Dnes je mnohem častější používat hotové pečivo, které se nechá rozmočit v mléce a později tak vytvoří základ nádivky. Její příprava se tím značně zjednodušila. Kromě pečiva a vajíček, které jsou s Velikonocemi spjaty jako symbol nového života, patří do nádivky divoké byliny. Vedle kopřivy lze použít bršlici, libeček, řebříček, kostival a komu nevadí pikantní chuť, může přidat i medvědí česnek. Ve všech případech platí, že je lepší sbírat mladé listy, které jsou snadno stravitelné a mají příjemnou chuť. To na jaře, kdy všechno začíná růst, není problém.
V nádivce by neměla chybět kopřiva
V lidovém léčitelství má kopřiva své čestné místo. Její příznivé účinky na zdraví jsou vědecky podložené a navíc je velmi snadné si ji obstarat. Zjara má největší sílu. Obsahuje vitamíny C, K a B2, vlákninu nebo železo, které zahání jarní únavu. Je také známá pro své hemostyptické účinky, které zastavují krvácení. Díky tomu se využívá při častém krvácení z nosu, ale i silné menstruaci. Existuje řada míst, které kopřivy doslova pohltily, ale těm je lepší se vyhnout. Oblasti, kde se kopřivě podezřele daří, mohou být bohaté na dusičnany, které tělu příliš neprospívají. Lepší je sbírat čerstvé lístky na louce, kde jich není příliš. Na sběr používáme rukavice, případně sbíráme vrchní část, která nepálí a zároveň je z hlediska minerálních látek nejbohatší. Před samotným zpracováním kopřivy nejprve spařte vařící vodou.
Další divoké byliny, kterých není nikdy dost
Bršlice kozí noha je jednou z nejrozšířenějších divokých bylin. Roste hojně prakticky všude. Je možné ji sbírat od jara do podzimu a pokaždé najdete mladé rostliny, které kromě nádivek upotřebíte i do smoothie nebo bylinkového pesta. Obsahuje velké množství vitamínu C. Pokud se při sběru kopřiv popálíte, přiložte na místo právě bršlici, jejíž šťáva zmírní nepříjemný pocit.
U řebříčku platí stejné pravidlo. Nejlahodnější a nejvýživnější jsou mladé lístky. Zvyšuje chuť k jídlu, podporuje tvorbu žaludečních šťáv a tím podporuje trávení. Působí antisepticky, mírní kašel a příznivě působí na krevní oběh.
Kostival se díky svým léčivým účinkům využívá celé generace. Nicméně v takovém případě se jedná hlavně o kořen. Do nádivky patří jeho listy, které svou chutí připomínají špenát. O cenné látky se neochudíte. Veškeré divoké byliny obsahují v porovnání se zeleninou několikanásobně vyšší množství vitamínů, enzymů, minerálů a stopových prvků. Tělu tak poskytnou všechny důležité látky a zároveň jsou ideálními detoxikačními potravinami.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Kokos a produkty z něj: voda, mouka, cukr, olej či ocet. Čím se liší a jak je použít v kuchyni?
Kokos je k dostání v mnoha podobách. Všechny tyto produkty, které z něho pocházejí, jsou důležité pro zdraví organismu i krásu. Převážně díky tomu, že je bohatý na vitamíny a minerální látky, které potřebuje...
Čtěte dál