Jaro je v plném proudu a spolu s ním ze země vylézají první jarní bylinky, které vám zajistí pravidelný přísun zdraví přímo z přírody. Medvědí česnek už pravděpodobně znáte, ale co třeba česnáček, bršlice nebo svízel? Víte, že si je můžete přidat do nádivky nebo z nich vytvořit chutné pesto na těstoviny?

Česnáček lékařský
Díky očistným, antiseptickým a protirakovinným účinkům česnáček výrazně předčí medvědí česnek. Svůj název získal podle chuti, která sice připomíná česnek, ale ne tak intenzivně. Roste na zahradách, v lese nebo na louce. Jako u všech divokých bylin dávejte přednost mladým rostlinám, které nejsou příliš tuhé. Zpracovat můžete všechny části kromě kořene. Svým vzhledem trochu připomíná popenec, takže pokud si nebudete jistí, promněte list mezi prsty a přičichněte. Česnáček funguje jako přírodní antibiotikum. Žvýkání čerstvých listů pomáhá při zánětech dásní a pravidelné užívání pročišťuje močové cesty. Díky vysokému obsahu vitamínu C podporuje imunitní systém.

Bršlice kozí noha
Pro zahrádkáře pohroma, pro bylinkáře hotový poklad. Bršlice roste opravdu hojně a není možné ji přehlédnout. Jakmile se vám usadí na zahrádce, snadno se jí nezbavíte. Místo postřiků ji ale začněte využívat. Chuť listů připomíná nať petržele. Název byl odvozen od tvaru listů, které skutečně připomínají kozí nohu. Jiná verze uvádí, že název vznikl kvůli hlavnímu léčebnému účinku, a to byla léčba dny. Babky kořenářky o takto postiženém člověku totiž říkali, že má kozí nohy. Bršlice obsahuje vysoké množství vitamínu C, provitamin A a bílkoviny. Je zdrojem železa, manganu, mědi a bóru. Mimo to jsou v ní nahromaděny éterické oleje a kumariny, které podporují tvorbu antikoagulantů, jenž snižují srážlivost krve. Dále podporuje trávení, rozpouští kyselinu močovou, která se při dně hromadí v těle, působí antirevmaticky a protizánětlivě. Odvodňuje organismus. 

Svízel přítula
Ano, je to přesně ta rostlina, která se vám při chůzi ve vysoké trávě nalepí na oblečení, a vy se jí potom nemůžete zbavit. Ovšem svízel patří mezi mimořádně léčivé divoké byliny a je možné ho využít na přípravu čaje, šťávy, masti, pesta a mnoho dalšího. Nejčastěji se používá pro zmírnění křečí hladkého svalstva, které mohou být způsobeny deficitem některých minerálů nebo onemocněním, a při problémech s vylučováním moči. Jako většina volně rostoucích bylin pomáhá pročistit krev a odvodnit organismus. Mast se používá ke zrychlení hojení ran, popálenin a dalších zranění.

Divoké pesto vydrží celý rok
Nejen z těchto divokých rostlin si můžete připravit lahodné pesto, které můžete uchovávat až do příštího jara. Nasbírejte dostatečné množství bylin a nezapomeňte přidat také kopřivu, kterou mnozí právem nazývají královnou divokých bylin. Dále už budete potřebovat pouze kvalitní olej, sůl a tyčový mixér. Příprava je mimořádně jednoduchá. Vše spolu rozmixujete do požadované konzistence, přidejte sůl, aby pesto spolu s olejem konzervovala a v dobře uzavíratelných skleničkách můžete skladovat. Aby se obsah otevřené skleničky nezkazil, vždy používejte pouze čistou lžičku. Nicméně i tak je lepší plnit menší sklenice a pesto po otevření rovnou spotřebovat. Skvěle se hodí na těstoviny.

Do nádivky, smoothie nebo do polévky
Divoké byliny můžete přidat prakticky kamkoliv. Ideální jsou v jarní nádivce, které vždy přidají jinou chuť. V té mimochodem skvěle chutná také list pampelišky, ale s těmi opatrně. Jsou hořké a dva mladé lístky bohatě postačí. Do smoothie vybírejte byliny, které jsou chuťově příliš výrazné. Kopřiva, bršlice, sedmikráska nebo svízel chuť ovoce nepřebijí, ale česnáček tentokrát raději vynechte. Další možností je využívat divoké byliny k dochucení polévky, kam obvykle přidáváte libeček nebo petržel. I tady si můžete pohrát s chutí a dodat jindy všední polévce něco nového.