Čistí střeva i mozek, odvodňuje a zbavuje tělo škodlivin, posiluje cévy a vazivové tkáně a podporuje růst vlasů i tvorbu zdravé kůže. Angrešt – kouzelník, který v létě možná zkrášlí i vaši zahrádku!
Rodák z Evropy, Ameriky a střední Asie má mnoho podob, a přesto se ve všech případech jedná o týž druh ovoce, jež se konzumuje čerstvé, v podobě marmelády i jako kompot. Angrešt, česky srstka, najdete bílý, žlutý, zelený nebo červený; se slupkou lysou nebo ochmýřenou až ostnitou; s plody tvaru kulatého, oválného nebo dokonce i hruškovitého. Dužina srstky může chutnat sladce až kysele, mít výrazné nebo žádné aroma. Jediné, co je všem odrůdám společné, je podobnost výhonů, na nichž rostou – jsou typické špičatými trny.
V Evropě je oblíbený již od 16. století
Angreštová sezóna u nás trvá od začátku června do konce července. V našich končinách zdomácněl jako planá rostlina, která byla dlouhá léta šlechtěna, aby dávala větší plody. Jako letní ovoce je v Evropě oblíbený již od 16. století, k intenzivnímu rozšiřování začalo docházet ve století 17., a to zejména v zemích západní Evropy. Většina starších odrůd pochází z Anglie, novější byly vypěstovány až v Severní Americe.
Nejlepší je ze zahrádky nebo od pěstitele
Pokud angrešt nepěstujete na zahrádce, měli byste jej ideálně nakupovat přímo od soukromého pěstitele, nejraději na trhu. Další, i když méně žádoucí, možností je nákup ve specializovaných obchodech s ovocem a zeleninou. Pokud chcete angrešt konzumovat čerstvý, volte plody zralé a hladké, zamýšlíte-li jej zavařovat nebo jinak zpracovávat, dejte přednost kusům tvrdým a ještě nedozrálým. Jak poznat zralost vhodnou pro konzervování? Když plod zmáčknete, je pevný, což znamená, že při rozvařování nebude praskat. Jaké angrešty se hodí do kompotu? Hladké, lysé, s jemnou slupkou.
Zdravé cévy
Důvodů, proč byste angrešt měli pěstovat a následně zařadit do jídelníčku, je celá řada. Předně se jedná o ovoce močopudné (díky draslíku), zbavující tělo odpadních produktů látkové přeměny. Angrešt je také bohatý na křemík, který zajišťuje i pevnost a pružnost tkání, což se týká i cévních stěn. Konzumací angreštu tak mimořádně prospíváte svým žilám a tepnám, kterým svědčí právě křemík, jež v živočišné stravě příliš dostupný není. Angrešt tak představuje ideální způsob, jak jej organismu dodat.
Posilovač kůže a vlasů, orgánů i imunity
Kromě cév angrešt prospívá i střevům, a to díky vláknině, která je čistí. Sliznice posiluje dále rovněž provitamin A; látkovou přeměnu bílkovin, také srdce, nervy a růst vlasů podporuje vitamin B6; o zdraví kůže a vlasů pečuje biotin a o imunitní systém, činnost mozků a nervů se stará vitamin C, známý antioxidant chránící buňky před škodlivým působením volných kyslíkových radikálů. Všechny tyto cenné bioaktivní látky najdete právě v srstce, která z půdy odčerpává a v dužině ukládá také mangan a hořčík, důležité pro svaly a srdce. Slupka angreštu je bohatá na nenasycené mastné kyseliny umožňující efektivnější zužitkování karotenů z dužiny.
Čerstvý, konzervovaný i kompotovaný
Jak jsme již výše naznačili, angrešt nejen, že nabízí mnoho podob a odrůd, ale také četné způsoby zpracování. To znamená, že se s ním v kuchyni rozhodně nudit nebudete. Čerstvě utržený jej můžete zobat jen tak, nebo jej vmíchat do ovocného salátu, mírně podusit a podávat s jogurtem, tvarohem či pudinkem. Můžete s ním ozdobit či dochutit moučníky teplé i studené kuchyně, nebo z něj připravit kompot či džem, z nezralých plodů i protlak zlepšující želírování marmelád a džemů. Chcete ušetřit za nákup pektinových přípravků? Sterilujte si angreštový protlak do zásoby.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Podzim je v plném proudu a s ním i období dozrávání hrušek. Hrušky jsou známé svým vysokým obsahem sacharidů. Ze sacharidů v nich převládá fruktóza, a proto je dobře snášejí i diabetici. Je to lahodné...
Čtěte dál