Červen: měsíc, kdy přichází léto a končí škola. Jaké tradice s sebou přináší?

Červen: měsíc, kdy přichází léto a končí škola. Jaké tradice s sebou přináší?
zdroj: Shutterstock

Jaro se mění v léto. Zatímco jarní měsíce jako je březen a duben se barvily do zelena, květen již nabíral růžových odstínů a červen plný ve vzduchu visícího příslibu léta se začíná halit do jemné červeně. Co nám tento krásný měsíc přinese?

Červená, podobně jako vejce, je symbolem nového života, a právě červen je dobou, kdy začínáme sklízet jeho plody, které byly během března zasety, během dubna a května opečovávány a vedeny k růstu. Každý si za těmito „plody“ může představit něco „svého“ – ať už to byly bylinky, nápady, nebo, třeba pro děti, známky, kterých se dočkají na vysvědčení koncem měsíce. Abychom je ale mohli v průběhu června sklízet, je třeba jim stále věnovat dostatek pozornosti a rozpoznat, které již jsou zralé, abychom je „utrhli“, a na které si ještě musíme počkat.

Z nesmělé lásky se rodí smyslná vášeň
Dny se prodlužují, noci zkracují, člověk touží trávit maximum času venku a dosyta vychutnávat magické krásy přírody, která se v červnu nachází v plném rozpuku. Oproti jemnému květnu, který můžeme přirovnat k něžné, romantické, teprve se rodící a nesměle se „oťukávající“ lásce, se červen prezentuje jako propuknutá vášeň plná rozkoše a radosti ze života. Tolik barev, vůní, chutí a dlouhotrvající sluneční svit zalévající nás příjemným teplem. To vše nabízí červen. Vnímáme to dnes stejně jako generace před námi.

První sečení a kosecké písně
Právě pro naše předky byl červen měsícem sklizně a první velké úrody. Sekala se tráva a sušila se na seno, jehož „výroby“ se účastnila celá rodina, dokonce i vesnice. Seno, usušená zelená píce, hrálo totiž pro všechny hospodáře velmi důležitou úlohu – krmili jím zvířata, díky kterým přežívali dlouhou zimu, protože sloužili jako potrava po celý rok. Lidé trávili čas pospolu, venku, na čerstvém vzduchu, zpívali kosecké písně a při prvním sečení v roce dávali v rámci rituálních obřadů zemi děkovné dary za to, že jim připravila trávu, kterou mohou poséci.

Svatý Medard, patron všeho počasí
Jedním ze svatých, k němuž lidé upínali své prosby, byl Medard, jeden z významných patronů počasí. Jeho svátek totiž vychází na období, které mělo pro sklizeň zásadní význam: podobně jako v květnu na „zmrzlé muže“ přichází do Evropy chladný a vlhký oceánský vzduch přinášející dlouhé a prudké deště. Ty mohly natropit spoustu škody: způsobit povodně, zničit zaseté plodiny, znemožnit dosušení sena. Lidé věřili, že francký biskup svatý Medard, který žil na přelomu 5. a 6. století a byl známý dobrotou a péčí o chudé, je může před deštěm ochránit. Tradovalo se totiž, že když byl malý chlapec a v polích jej zastihla bouře, objevil se na obloze orel, který jej svými širokými křídly před nečasem ochránil.

Dny připomínající důležitost rodiny
Sečení sena kosou mělo také významnou socializační funkci a utužovalo vztahy mezi lidmi nejen v rodině. I důležitost rodinných vazeb červen v tomto směru připomíná a my si ji můžeme připomenout hned jeho prvním dnem. Prvního června se totiž slaví Mezinárodní den dětí, který má upozornit na práva a potřeby nejmenších z nás. Ačkoliv se svátek oficiálně slaví až od roku 1950, návrhy na jeho zavedení byly vzneseny o mnoho let dříve, již v roce 1925. Podnětem k tomu se staly četné válečné křivdy, jejichž oběťmi se často stávají právě nevinné děti. Po Dni dětí přichází potom na třetí červnovou neděli Den otců. První neoficiální oslava proběhla v Americe již v roce 1910 a uspořádala ji jistá žena, která chtěla otci poděkovat za to, jak se o ní a její sourozence po smrti maminky postaral. Oficiálně se svátek slaví od roku 1966.

Nejprve letní slunovrat…
S koncem června souvisí dvě magické noci. 20. nebo 21. června nastává letní slunovrat, tedy chvíle, kdy je den nejdelší a noc nejkratší. Od tohoto okamžiku však začíná dnům ubývat a nocím naopak přibývat. Proto chtěli předkové Slunci dodat sílu: zapalovali ohně a aby se očistili od všeho zlého a dodali odvahu a odhodlání i energii i sobě, přeskakovali je. Popel z těchto ohňů druhý den rozhazovali po polích, aby si zajistili dobrou úrodu.

… potom Svatojánská noc
Kouzelnou moc má údajně i noc z 23. na 24. června. Říká se jí Svatojánská, protože je pojmenovaná podle křesťanského proroka a mučedníka svatého Jana Křtitele, který se 24. června v 1. století narodil. Je výrazem boje katolické církve s pohanskými rituály a zvyklostmi: církev chtěla oslavy slunovratu vymýtit, později je však přijala a změnila název právě na Svatojánskou noc. Podobně jako o slunovratu se zapalovaly ohně, navíc se věřilo, že se v toto noc otevírají skrýše plné pokladů a že bylinky natrhané v této době mají čarovnou moc.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Také rádi houbaříte a ještě raději si pochutnáte na voňavé smaženici, poctivé houbové omáčce nebo na mnoha jiných vynikajících receptech s houbami? Pak už jste určitě letos alespoň jednou na houby vyrazili....

Čtěte dál
Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování

Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování

Září se u našich předků neslo ve znamení díků. Děkovali za dary, kterých se jim od přírody během léta dostávalo, a to vyjadřovali množstvím...
Srpen jako měsíc úrody: jak probíhaly oslavy dožínek?

Srpen jako měsíc úrody: jak probíhaly oslavy dožínek?

Ačkoliv je srpen druhým prázdninovým měsícem, je obdobím poměrně náročným. I když zároveň krásným. Sklízíme plody dosavadního pěstitelského...
Červenec: Měsíc prázdnin, odpočinku, sklizně i hodování

Červenec: Měsíc prázdnin, odpočinku, sklizně i hodování

Prázdniny, dovolená, cestování. Vrchol léta, bohatství přírodních dobrot, žně a poutě. To vše přináší červenec. Pro dnešní generace...
Kouzlo Svatojánské noci: vyrazte dle tradice na sběr bylinek

Kouzlo Svatojánské noci: vyrazte dle tradice na sběr bylinek

Noci z 23. na 24. června se říká Svatojánská. Toto pojmenování plyne ze jména křesťanského proroka a mučedníka svatého Jana Křtitele....
Letní slunovrat přináší nejdelší den a nejkratší noc. Jak jej oslavovali naši předkové?

Letní slunovrat přináší nejdelší den a nejkratší noc. Jak jej oslavovali naši předkové?

20. června. Den, kdy nastává astronomické léto neboli letní slunovrat, je okamžikem, kdy slunce dosahuje nejsevernějšího bodu své dráhy....
Polozapomenutý libeček zažívá obrození! Jaké jsou jeho prospěšné účinky na zdraví?

Polozapomenutý libeček zažívá obrození! Jaké jsou jeho prospěšné účinky na zdraví?

Snadné pěstování, výborná chuť, široká využitelnost a řada účinků pozitivně ovlivňujících zdraví. To všechno lze říci o libečku, původně...
Pažitka: její využití v kuchyni a vliv na zdraví

Pažitka: její využití v kuchyni a vliv na zdraví

Podporuje trávení i chuť k jídlu, snižuje krevní tlak, nahradí sůl a chutná podobně jako cibule. Kromě typického aroma, které dodá...
Květen: Měsíc oslav, průvodů, a především čistoty a lásky

Květen: Měsíc oslav, průvodů, a především čistoty a lásky

První dva svátky evokující tradici nacházíme již počátkem května a pokud máme štěstí na dobrý rok, tedy pokud nevyjdou zrovna na víkend,...
Vsaďte v kuchyni na divoké bylinky: bršlice, česnáček nebo svízel. Jaké účinky nabízí?

Vsaďte v kuchyni na divoké bylinky: bršlice, česnáček nebo svízel. Jaké účinky nabízí?

Jaro je v plném proudu a spolu s ním ze země vylézají první jarní bylinky, které vám zajistí pravidelný přísun zdraví přímo z přírody....
Originální chutné způsoby, jak využít vařená vejce po Velikonocích

Originální chutné způsoby, jak využít vařená vejce po Velikonocích

Barvená vajíčka patří k Velikonocům stejně jako bramborový salát k Vánocům. Když jich ale nabarvíte více, než jste schopni zužitkovat,...
Pravidla pro sběr a používání kopřiv v kuchyni

Pravidla pro sběr a používání kopřiv v kuchyni

Kopřivy nepatří jen do nádivky, ale dokáží obohatit mnohé další jarní pokrmy! Co všechno s nimi lze v kuchyni připravit? Kdy je ideálně...