Kateřina Hájková
11. 06. 2020 | 07:13

zdraví stres spánek

Také máte někdy den blbec? Kdy máte pocit, že vám schází síla, energie a chuť cokoliv vykonat? Dojít si na záchod, uvařit kávu, sníst suchý rohlík se zdá být nadlidský výkon a komunikace s jiným člověkem je v tu chvíli úplně nepředstavitelná? Pokud ano, nemusíte se automaticky obávat nemoci.

Každou neděli v pozdních večerních hodinách Česká televize v posledních týdnech uváděla Kabinet Dr. Honzáka, kde přední český psychiatr Radkin Honzák hovoří se známými lidmi, kteří prošli syndromem vyhoření. Takové potíže samozřejmě netrápí jen celebrity. Podle odborníků nějakou duševní poruchu během života prodělá každý druhý člověk. Nemalá část populace se potom s psychickými problémy potýká celý život: někoho zaskočí panická porucha, jiného nervový kolaps, syndrom vyhoření, dalšího sužují deprese. A není se čemu divit: Doba je krutá, nároky na pracovní tempo a životní styl vysoké a křehká psychika tento kolotoč není vždy schopna ukočírovat.

Nervové zhroucení není nemoc
Také máte někdy den blbec? Kdy máte pocit, že vám schází síla, energie a chuť cokoliv vykonat? Dojít si na záchod, uvařit kávu, sníst suchý rohlík se zdá být nadlidský výkon a komunikace s jiným člověkem je v tu chvíli úplně nepředstavitelná? Pokud ano, nemusíte se automaticky obávat nemoci. Nervové zhroucení totiž za duševní onemocnění považováno není. Jedná se o situaci, v níž člověk pod tlakem obrovského stresu již nedokáže dál běžně fungovat. Spouštěčem může být cokoliv od nepřátelského rozhovoru, po potíže s penězi až po zármutek nebo vyhoření. Jak poznáte, že se k něčemu takovému schyluje?

1. Trápí vás časté úzkosti
Úzkost je běžná a poměrně častá reakce na stres, problém přichází v případě, kdy neustupuje a přetrvává. Důsledkem toho člověk přestává nacházet zdroje, které mu běžně pomáhají situaci řešit a dostat se zase nahoru. Přidávají se plačtivé stavy, dokonce se mohou objevit i epizody nekontrolovatelného pláče, problémy se sebevědomím a sebedůvěrou a také silné pocity viny.

2. Máte potíže se spánkem
Potíže se spánkem nemusí znamenat jen, že jej máte málo. Varovným signálem jsou všechny změny spánkových návyků. I pokud najednou spíte více než jste běžně zvyklí, může to napovídat, že do spánku unikáte od potíží, které vás přes den sužují. U někoho zase mohou nepříjemné myšlenky spánek brzdit a tito jedinci potom v noci leží s pohledem upřeným do stropu a nevědí, jak se z jejich setrvalého kolotoče vymanit.

3. Jste pořád unavení
Vodítkem se může stát i extrémní únava. Pokud cítíte slabost, která je tak silná, že máte pocit, že nedokážete vyjít do schodů nebo udržet v ruce propisku či myš, může se jednat o varovný signál blížících se potíží. Věci, které běžně vykonáváte nyní zvládáte stěží a musíte na jejich zvládnutí vyvinout nadměrné úsilí, které vás nepřiměřeně vyčerpává. Věci, které vám dříve přinášely radost, vás nyní netěší – a to se může týkat všeho od jídla přes sport až po sex.

4. Změny chuti k jídlu
Možná nejíte nebo se naopak přejídáte. „Na vině je kortizol, stresový hormon, který může vyvolat touhu po jídlech s vysokým obsahem tuku a cukru, která nás podvědomě na chvíli uklidní, protože dodají pocity blaženosti, jež jinak navodit nedokážeme,“ vysvětluje RNDr. Michaela Bebová. Ve stavu, kdy nic jiného kromě pořádně tučného a sladkého jídla neumí přinést radost a naplnění, nebudete mít tendenci se o sebe starat jako normálně a připravovat si zdravé a nutričně plnohodnotné pokrmy. Jednodušší je dopřát si kalorickou bombu a cítit se lépe hned teď. I když jen na chvíli.

5. Problémy s trávením i koncentrací
Dlouhodobý chronický stres negativně ovlivňuje tělo i mysl. Na těle jej můžete pocítit skrze bolesti hlavy či žaludku, zažívací nebo střevní problémy jako je průjem nebo zácpa. Na úrovni mysli se objevuje stav označovaný jako mozková mlha a charakterizovaný neschopností se soustředit, myslet jasně a řešit problémy, také nerozhodností, dezorientací a poruchami paměti.

6. Dušnost
Stažení hrudníku a pocit, že se nemůžete pořádně nadechnout. I to je jeden z příznaků nadměrného psychického napětí. Rychlý, mělký dech může ale stresovou reakci ještě zhoršit. Úlevu může poskytnout dechové cvičení určené ke zpomalení dechu. Navštivte hodinu jógy a naučte se meditovat, abyste sami sebe ve vypjatých situacích dokázali zklidnit skrze dech.

Mít svého psychoterapeuta není ostuda
Zpozorovali jste na sobě některý z uvedených příznaků? Pokud ano, není třeba panikařit. Jen se zkuste zamyslet nad tím, že by bylo dobré nyní před ostatním upřednostnit péči o sebe sama. Zkuste si každý den najít chvilku pro sebe, kdy jednoduše „odfouknete páru“ a uvolníte se. Může se jednat o oblíbený koníček v podobě sportu, malování, četby nebo třeba pletení či háčkování.

Pokud to nepomáhá, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc a zajít za specialistou, s nímž si o tom, co vás trápí, budete moci popovídat. Dnes již není ostuda pravidelně navštěvovat psychoterapeuta. Když se vrátíme zase na začátek ke Kabinetu Dr. Honzáka, připomeneme si, že psychické obtíže trápí i slavné lidi a pokud se nad tou skutečností zamyslíme, je to celkem logické: jsou stále na očích, jsou stále pod velkým tlakem. Ale o svých problémech se nestydí mluvit ani na veřejnosti. Tak proč bychom se my měli stydět mluvit o těch svých s psychologem mezi čtyřmi stěnami a čtyřma očima?

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Exofoliace: odstraňování odumřelých kožních buněk je základ pro mladistvou pleť →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku

Opálili jste se letos o prázdninách a chtěli byste si krásnou snědou pleť udržet co nejdéle i na podzim? Nebo se teprve na dovolenou ještě chystáte? Zde je několik jednoduchých tipů, díky nimž budete moci...

Čtěte dál