Připomeňme si říjnové tradice a zapomeňme na chvíli na starosti všedních dní

Připomeňme si říjnové tradice a zapomeňme na chvíli na starosti všedních dní

V říjnu vrcholí období sklizní. Je doba hodů, posvícení a vinobraní. Chystají se zásoby na zimu – suší se ovoce (třeba jablečné křížaly), připravuje se dřevo, kterým se bude topit. Tak prožívali říjen naši předkové. A my jej prožíváme podobně, jen více uzavření v sepětí svých moderních domovů. Vyrazme vychutnat jeho krásy do přírody…

Zatímco větší polovina září z astronomického hlediska pořád spadá do léta, říjen už kompletně patří podzimu a nese v sobě završení teplejší a světlejší části roku. Přechod k zimě pak definitivně stvrzuje poslední říjnová neděle, která se dnes již tradičně nese ve znamení změny času. Čas „podle Pána Boha“, jak je zimní čas označován příslušníky starší generace, nám přidává hodinu k dobru ráno, ale ubírá světla večer.

Přichází temnější a chladnější polovina roku
Říjen otevírá temnější a chladnější polovinu roku, často přináší typické sychravé podzimní počasí plné větrů a plískanic. Zatímco v posledních měsících jsme trávili většinu času pobytem venku, nyní se začínáme stále více uchylovat do tepla vyhřátých domovů. Zapalujeme svíčky, začínáme více odpočívat, tvoříme výzdoby, věnujeme se úklidu, možná, že začínáme přemýšlet nad tím, co svým blízkým nakoupíme nebo vytvoříme pod vánoční stromeček.

Pekly se koláče „zváče“
To, že se s říjnem uchylujeme do pohodlí našich příbytků, máme společné s našimi předky, pro které říjen znamenal začátek období klidu a čekání na jaro. Jaké zvyklosti a svátky se s ním pojily? Podobně jako v září pokračovala tradice hodů a posvícení, kde se podávaly produkty vytvořené ze sklizených plodů, pekly se koláče, kterým se říkalo „zváče“, protože se jejich prostřednictvím zvali vážení hosté, a to nejen z rodiny, ale třeba i kněz.

Oslavy se často protáhly až na týden
K obědu, kde se se scházeli příbuzní i přátelé zdaleka, se pekla husa či kachna, zdobily se hospody (věncem), kostely (praporem s křížem) i návsi (májkou) a večery patřily taneční zábavě s muzikou. Takové oslavy se často protáhly na celý týden a dnes tato tradice žije nejvíce na Jižní Moravě, kde můžete hody navštívit třeba v Zaječí, Dolních Dunajovicích, Mikulčicích nebo Velkých Bílovicích.

Po bujaré zábavě se lidé scházeli u svíček
Po bujných oslavách následovalo zklidnění, kdy lidé chodívali na hřbitovy navštívit drahé zesnulé a poté se scházeli u svíček v hospodách na „pěkné hodince“, na kterou navazovala hodinka „sousedská“, kde se při poslechu klidné hudby setkávali starší obyvatelé. Završení posvícení přinášela zábava, které se říkalo „mladé posvícení“.

Konec října jako keltský nový rok
Poslední říjnová noc pro dávné Kelty znamenala začátek nového roku, což byl jejich nejdůležitější svátek vůbec. Říkali mu Samhain a vnímali jej jako předěl mezi létem a zimou, světlem a tmou, životem a smrtí, obdobím hojnosti a časem, kdy je země pustá. Smývaly se hranice světa živých a mrtvých, vzpomínalo se na drahé zesnulé a před domy se zapalovaly ohně, které měly duším zemřelých usnadnit cestu zpět, aby je uchránily dlouhého bloudění. Právě zde nacházíme původ irského Halloweenu (který od irských přistěhovalců převzali a zprofanovali Američané) a také našich českých Dušiček. Symbolem Halloweenu neboli Předvečeru všech svatých je dýně, které se vydlabávají, vkládají se do nich svíčky a umísťují se před obydlí a mají podobnou úlohu jako keltské ohně.

Malý průvodce světem dýní: Jaká se hodí na vydlabání a jaká do polévky?

Svátek stromů a vzniku samostatného Československa
Podle tradice, která vznikla v Nebrasce, se 20. října slaví Den stromů. Nebrasce se kdysi říkalo „krajina“ bez stromů a jeden z osadníků se to rozhodl změnit: stromy totiž poskytují stín před žhnoucím sluncem a také zabraňují erozi půdy. Zmiňovaný muž začal stromy pěstovat a sázet a vybízel k tomu i ostatní. Zvyk se rozšířil do celého světa, a tak dnes stromy a jejich význam může každý 20. října zasazením jednoho z nich uctít i v Česku. O osm dní později si potom 28. října připomínáme vznik samostatného Československa, které se v tento den roku 1918 vytrhlo z područí Rakouska-Uherska.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Vejce: pravda o cholesterolu, která vás mile potěší

Vejce: pravda o cholesterolu, která vás mile potěší

Vajíčka jsou symbolem blížících se Velikonoc stejně jako třeba pomlázka či beránek. V tomto období vejce různě zdobíme, barvíme a zkrášlujeme jimi své domácnosti, ale také je hojně konzumujeme. S velikonočními...

Čtěte dál
Lehčí verze tradičních velikonočních pokrmů den po dni – připravte se!

Lehčí verze tradičních velikonočních pokrmů den po dni – připravte se!

Velikonoce jsou mimo jiné oslavou jara, kdy se schází celá rodina. K těmto dnům se pojí celá řada tradic, z nichž některé se dodnes...
Velikonoce bez koledníků: Jak si je i tak pořádně užít?

Velikonoce bez koledníků: Jak si je i tak pořádně užít?

I když se zdá, že se situace pomalu začíná zlepšovat, vypadá to, že výraznějšího rozvolňování se dočkáme právě až po Velikonocích....
20. března je první jarní den. V čem se můžeme inspirovat od našich předků?

20. března je první jarní den. V čem se můžeme inspirovat od našich předků?

První jarní den každoročně přichází společně s jarní rovnodenností. Ta nastává, když Slunce vstoupí do znamení Berana a svým středem...
Využijme předvelikonoční postní období k restartu těla i mysli

Využijme předvelikonoční postní období k restartu těla i mysli

S půlnocí, jíž začínala Popeleční středa, musely utichnout oslavy a tancovačky spojené s masopustním hodováním. Tím okamžikem totiž...
Novoroční bilancování: Staré končí, nové začíná – co nám dal a vzal rok 2020?

Novoroční bilancování: Staré končí, nové začíná – co nám dal a vzal rok 2020?

Jako každoročně touto dobou uzavíráme rok starý a otevíráme nový: nepopsaný list, který můžeme naplnit podle sebe. Takové období se...
Význam prosincových tradic přehledně od prvního adventního víkendu až po Silvestr

Význam prosincových tradic přehledně od prvního adventního víkendu až po Silvestr

Prosinec se nese ve znamení adventu a Vánoc, pro mnohé vůbec nejkrásnější části roku. Dávní předkové věřili, že o zimním slunovratu,...
Přípravy na pečení krok za krokem: Začněte včas a vyhněte se prosincovému stresu

Přípravy na pečení krok za krokem: Začněte včas a vyhněte se prosincovému stresu

Tiše a ochotně, purpura na plotně voní, krásně voní… Tóny a vůně související s adventem a Vánocemi pomalu klepou na dveře a první adventní...
Listopadové tradice: Dušičky, sv. Martin a možná první sníh. Na co dalšího se můžeme těšit?

Listopadové tradice: Dušičky, sv. Martin a možná první sníh. Na co dalšího se můžeme těšit?

Vzpomínání na drahé zesnulé, Dušičky, svatomartinské posvícení s husou a mladým vínem, příprava na advent a těšení na Vánoce. A kromě...
Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Také rádi houbaříte a ještě raději si pochutnáte na voňavé smaženici, poctivé houbové omáčce nebo na mnoha jiných vynikajících receptech...
Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování

Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování

Září se u našich předků neslo ve znamení díků. Děkovali za dary, kterých se jim od přírody během léta dostávalo, a to vyjadřovali množstvím...
Srpen jako měsíc úrody: jak probíhaly oslavy dožínek?

Srpen jako měsíc úrody: jak probíhaly oslavy dožínek?

Ačkoliv je srpen druhým prázdninovým měsícem, je obdobím poměrně náročným. I když zároveň krásným. Sklízíme plody dosavadního pěstitelského...
Červenec: Měsíc prázdnin, odpočinku, sklizně i hodování

Červenec: Měsíc prázdnin, odpočinku, sklizně i hodování

Prázdniny, dovolená, cestování. Vrchol léta, bohatství přírodních dobrot, žně a poutě. To vše přináší červenec. Pro dnešní generace...