Připomeňme si říjnové tradice a zapomeňme na chvíli na starosti všedních dní

Připomeňme si říjnové tradice a zapomeňme na chvíli na starosti všedních dní

V říjnu vrcholí období sklizní. Je doba hodů, posvícení a vinobraní. Chystají se zásoby na zimu – suší se ovoce (třeba jablečné křížaly), připravuje se dřevo, kterým se bude topit. Tak prožívali říjen naši předkové. A my jej prožíváme podobně, jen více uzavření v sepětí svých moderních domovů. Vyrazme vychutnat jeho krásy do přírody…

Zatímco větší polovina září z astronomického hlediska pořád spadá do léta, říjen už kompletně patří podzimu a nese v sobě završení teplejší a světlejší části roku. Přechod k zimě pak definitivně stvrzuje poslední říjnová neděle, která se dnes již tradičně nese ve znamení změny času. Čas „podle Pána Boha“, jak je zimní čas označován příslušníky starší generace, nám přidává hodinu k dobru ráno, ale ubírá světla večer.

Přichází temnější a chladnější polovina roku
Říjen otevírá temnější a chladnější polovinu roku, často přináší typické sychravé podzimní počasí plné větrů a plískanic. Zatímco v posledních měsících jsme trávili většinu času pobytem venku, nyní se začínáme stále více uchylovat do tepla vyhřátých domovů. Zapalujeme svíčky, začínáme více odpočívat, tvoříme výzdoby, věnujeme se úklidu, možná, že začínáme přemýšlet nad tím, co svým blízkým nakoupíme nebo vytvoříme pod vánoční stromeček.

Pekly se koláče „zváče“
To, že se s říjnem uchylujeme do pohodlí našich příbytků, máme společné s našimi předky, pro které říjen znamenal začátek období klidu a čekání na jaro. Jaké zvyklosti a svátky se s ním pojily? Podobně jako v září pokračovala tradice hodů a posvícení, kde se podávaly produkty vytvořené ze sklizených plodů, pekly se koláče, kterým se říkalo „zváče“, protože se jejich prostřednictvím zvali vážení hosté, a to nejen z rodiny, ale třeba i kněz.

Oslavy se často protáhly až na týden
K obědu, kde se se scházeli příbuzní i přátelé zdaleka, se pekla husa či kachna, zdobily se hospody (věncem), kostely (praporem s křížem) i návsi (májkou) a večery patřily taneční zábavě s muzikou. Takové oslavy se často protáhly na celý týden a dnes tato tradice žije nejvíce na Jižní Moravě, kde můžete hody navštívit třeba v Zaječí, Dolních Dunajovicích, Mikulčicích nebo Velkých Bílovicích.

Po bujaré zábavě se lidé scházeli u svíček
Po bujných oslavách následovalo zklidnění, kdy lidé chodívali na hřbitovy navštívit drahé zesnulé a poté se scházeli u svíček v hospodách na „pěkné hodince“, na kterou navazovala hodinka „sousedská“, kde se při poslechu klidné hudby setkávali starší obyvatelé. Završení posvícení přinášela zábava, které se říkalo „mladé posvícení“.

Konec října jako keltský nový rok
Poslední říjnová noc pro dávné Kelty znamenala začátek nového roku, což byl jejich nejdůležitější svátek vůbec. Říkali mu Samhain a vnímali jej jako předěl mezi létem a zimou, světlem a tmou, životem a smrtí, obdobím hojnosti a časem, kdy je země pustá. Smývaly se hranice světa živých a mrtvých, vzpomínalo se na drahé zesnulé a před domy se zapalovaly ohně, které měly duším zemřelých usnadnit cestu zpět, aby je uchránily dlouhého bloudění. Právě zde nacházíme původ irského Halloweenu (který od irských přistěhovalců převzali a zprofanovali Američané) a také našich českých Dušiček. Symbolem Halloweenu neboli Předvečeru všech svatých je dýně, které se vydlabávají, vkládají se do nich svíčky a umísťují se před obydlí a mají podobnou úlohu jako keltské ohně.

Malý průvodce světem dýní: Jaká se hodí na vydlabání a jaká do polévky?

Svátek stromů a vzniku samostatného Československa
Podle tradice, která vznikla v Nebrasce, se 20. října slaví Den stromů. Nebrasce se kdysi říkalo „krajina“ bez stromů a jeden z osadníků se to rozhodl změnit: stromy totiž poskytují stín před žhnoucím sluncem a také zabraňují erozi půdy. Zmiňovaný muž začal stromy pěstovat a sázet a vybízel k tomu i ostatní. Zvyk se rozšířil do celého světa, a tak dnes stromy a jejich význam může každý 20. října zasazením jednoho z nich uctít i v Česku. O osm dní později si potom 28. října připomínáme vznik samostatného Československa, které se v tento den roku 1918 vytrhlo z područí Rakouska-Uherska.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Houbařská sezóna je v plném proudu. Jaká houba je považována na nejchutnější poklad?

Také rádi houbaříte a ještě raději si pochutnáte na voňavé smaženici, poctivé houbové omáčce nebo na mnoha jiných vynikajících receptech s houbami? Pak už jste určitě letos alespoň jednou na houby vyrazili....

Čtěte dál
Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování

Září jako měsíc vděčnosti, sklizní a hodování

Září se u našich předků neslo ve znamení díků. Děkovali za dary, kterých se jim od přírody během léta dostávalo, a to vyjadřovali množstvím...
Srpen jako měsíc úrody: jak probíhaly oslavy dožínek?

Srpen jako měsíc úrody: jak probíhaly oslavy dožínek?

Ačkoliv je srpen druhým prázdninovým měsícem, je obdobím poměrně náročným. I když zároveň krásným. Sklízíme plody dosavadního pěstitelského...
Červenec: Měsíc prázdnin, odpočinku, sklizně i hodování

Červenec: Měsíc prázdnin, odpočinku, sklizně i hodování

Prázdniny, dovolená, cestování. Vrchol léta, bohatství přírodních dobrot, žně a poutě. To vše přináší červenec. Pro dnešní generace...
Kouzlo Svatojánské noci: vyrazte dle tradice na sběr bylinek

Kouzlo Svatojánské noci: vyrazte dle tradice na sběr bylinek

Noci z 23. na 24. června se říká Svatojánská. Toto pojmenování plyne ze jména křesťanského proroka a mučedníka svatého Jana Křtitele....
Letní slunovrat přináší nejdelší den a nejkratší noc. Jak jej oslavovali naši předkové?

Letní slunovrat přináší nejdelší den a nejkratší noc. Jak jej oslavovali naši předkové?

20. června. Den, kdy nastává astronomické léto neboli letní slunovrat, je okamžikem, kdy slunce dosahuje nejsevernějšího bodu své dráhy....
Polozapomenutý libeček zažívá obrození! Jaké jsou jeho prospěšné účinky na zdraví?

Polozapomenutý libeček zažívá obrození! Jaké jsou jeho prospěšné účinky na zdraví?

Snadné pěstování, výborná chuť, široká využitelnost a řada účinků pozitivně ovlivňujících zdraví. To všechno lze říci o libečku, původně...
Červen: měsíc, kdy přichází léto a končí škola. Jaké tradice s sebou přináší?

Červen: měsíc, kdy přichází léto a končí škola. Jaké tradice s sebou přináší?

Jaro se mění v léto. Zatímco jarní měsíce jako je březen a duben se barvily do zelena, květen již nabíral růžových odstínů a červen...
Pažitka: její využití v kuchyni a vliv na zdraví

Pažitka: její využití v kuchyni a vliv na zdraví

Podporuje trávení i chuť k jídlu, snižuje krevní tlak, nahradí sůl a chutná podobně jako cibule. Kromě typického aroma, které dodá...
Květen: Měsíc oslav, průvodů, a především čistoty a lásky

Květen: Měsíc oslav, průvodů, a především čistoty a lásky

První dva svátky evokující tradici nacházíme již počátkem května a pokud máme štěstí na dobrý rok, tedy pokud nevyjdou zrovna na víkend,...
Vsaďte v kuchyni na divoké bylinky: bršlice, česnáček nebo svízel. Jaké účinky nabízí?

Vsaďte v kuchyni na divoké bylinky: bršlice, česnáček nebo svízel. Jaké účinky nabízí?

Jaro je v plném proudu a spolu s ním ze země vylézají první jarní bylinky, které vám zajistí pravidelný přísun zdraví přímo z přírody....
Originální chutné způsoby, jak využít vařená vejce po Velikonocích

Originální chutné způsoby, jak využít vařená vejce po Velikonocích

Barvená vajíčka patří k Velikonocům stejně jako bramborový salát k Vánocům. Když jich ale nabarvíte více, než jste schopni zužitkovat,...