Kateřina Hájková
02. 10. 2020 | 07:16

tradice

V říjnu vrcholí období sklizní. Je doba hodů, posvícení a vinobraní. Chystají se zásoby na zimu – suší se ovoce (třeba jablečné křížaly), připravuje se dřevo, kterým se bude topit. Tak prožívali říjen naši předkové. A my jej prožíváme podobně, jen více uzavření v sepětí svých moderních domovů. Vyrazme vychutnat jeho krásy do přírody…

Zatímco větší polovina září z astronomického hlediska pořád spadá do léta, říjen už kompletně patří podzimu a nese v sobě završení teplejší a světlejší části roku. Přechod k zimě pak definitivně stvrzuje poslední říjnová neděle, která se dnes již tradičně nese ve znamení změny času. Čas „podle Pána Boha“, jak je zimní čas označován příslušníky starší generace, nám přidává hodinu k dobru ráno, ale ubírá světla večer.

Přichází temnější a chladnější polovina roku
Říjen otevírá temnější a chladnější polovinu roku, často přináší typické sychravé podzimní počasí plné větrů a plískanic. Zatímco v posledních měsících jsme trávili většinu času pobytem venku, nyní se začínáme stále více uchylovat do tepla vyhřátých domovů. Zapalujeme svíčky, začínáme více odpočívat, tvoříme výzdoby, věnujeme se úklidu, možná, že začínáme přemýšlet nad tím, co svým blízkým nakoupíme nebo vytvoříme pod vánoční stromeček.

Pekly se koláče „zváče“
To, že se s říjnem uchylujeme do pohodlí našich příbytků, máme společné s našimi předky, pro které říjen znamenal začátek období klidu a čekání na jaro. Jaké zvyklosti a svátky se s ním pojily? Podobně jako v září pokračovala tradice hodů a posvícení, kde se podávaly produkty vytvořené ze sklizených plodů, pekly se koláče, kterým se říkalo „zváče“, protože se jejich prostřednictvím zvali vážení hosté, a to nejen z rodiny, ale třeba i kněz.

Oslavy se často protáhly až na týden
K obědu, kde se se scházeli příbuzní i přátelé zdaleka, se pekla husa či kachna, zdobily se hospody (věncem), kostely (praporem s křížem) i návsi (májkou) a večery patřily taneční zábavě s muzikou. Takové oslavy se často protáhly na celý týden a dnes tato tradice žije nejvíce na Jižní Moravě, kde můžete hody navštívit třeba v Zaječí, Dolních Dunajovicích, Mikulčicích nebo Velkých Bílovicích.

Po bujaré zábavě se lidé scházeli u svíček
Po bujných oslavách následovalo zklidnění, kdy lidé chodívali na hřbitovy navštívit drahé zesnulé a poté se scházeli u svíček v hospodách na „pěkné hodince“, na kterou navazovala hodinka „sousedská“, kde se při poslechu klidné hudby setkávali starší obyvatelé. Završení posvícení přinášela zábava, které se říkalo „mladé posvícení“.

Konec října jako keltský nový rok
Poslední říjnová noc pro dávné Kelty znamenala začátek nového roku, což byl jejich nejdůležitější svátek vůbec. Říkali mu Samhain a vnímali jej jako předěl mezi létem a zimou, světlem a tmou, životem a smrtí, obdobím hojnosti a časem, kdy je země pustá. Smývaly se hranice světa živých a mrtvých, vzpomínalo se na drahé zesnulé a před domy se zapalovaly ohně, které měly duším zemřelých usnadnit cestu zpět, aby je uchránily dlouhého bloudění. Právě zde nacházíme původ irského Halloweenu (který od irských přistěhovalců převzali a zprofanovali Američané) a také našich českých Dušiček. Symbolem Halloweenu neboli Předvečeru všech svatých je dýně, které se vydlabávají, vkládají se do nich svíčky a umísťují se před obydlí a mají podobnou úlohu jako keltské ohně.

Malý průvodce světem dýní: Jaká se hodí na vydlabání a jaká do polévky?

Svátek stromů a vzniku samostatného Československa
Podle tradice, která vznikla v Nebrasce, se 20. října slaví Den stromů. Nebrasce se kdysi říkalo „krajina“ bez stromů a jeden z osadníků se to rozhodl změnit: stromy totiž poskytují stín před žhnoucím sluncem a také zabraňují erozi půdy. Zmiňovaný muž začal stromy pěstovat a sázet a vybízel k tomu i ostatní. Zvyk se rozšířil do celého světa, a tak dnes stromy a jejich význam může každý 20. října zasazením jednoho z nich uctít i v Česku. O osm dní později si potom 28. října připomínáme vznik samostatného Československa, které se v tento den roku 1918 vytrhlo z područí Rakouska-Uherska.

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Příznaky pracovního vyhoření, kterých byste si měli všímat →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Citrusy a Vánoce – proč je milujeme a jak je využít v kuchyni i pro výzdobu?

Mandarinky, pomeranče, grepy – citrusy, jejichž hlavní sezóna je pro nás nepřirozeně v zimě. Proč tomu tak je a odkud se k nám vlastně dováží? Jsou pro nás i v zimě přínosné, nebo spíš naopak? Jsou dekorace...

Čtěte dál