Dýně jsou u nás poslední roky v kurzu stále více. Nejen, že se pomalu začínají spojovat i s našimi „dušičkami“, ale hojnější využití nacházejí také v kuchyni. Jak to s nimi vlastně je? Z kolika druhů můžete vybírat a proč se dýně spojuje zrovna s Halloweenem?
Svět dýní je překvapivě rozmanitý. Není to jen dýně goliáš, hokkaido nebo špagetová. To jsou druhy, které známe, a až na tu první, která slouží spíše pro krmení zvířat a vyřezávání luceren, je užíváme v kuchyni. Druhů dýně je ale ve skutečnosti mnohem více.
1. Japonská dýně Kent
Sladká odrůda japonské dýně, které se také říká Kent, se skvěle hodí do salátů a pečených jídel, podobně jako oblíbená hokkaido. Na rozdíl od ní má ale Kent poměrně tvrdou a nepoddajnou slupku, která se liší i barvou – není zcela oranžová, převažují odstíny zelené a šedé v podobě skvrn, dužina je tmavší a žlutá. Abyste zachovali chuť, jíž jsou kentské dýně proslulé, vařte je i se slupkou a poté se zbavte semen a vydlabejte dužinu.
2. Máslová či muškátová
Tato odolná podlouhlá odrůda je jednou z nejvšestrannějších z široké dýňové rodiny. Je příjemně sladká s mírným ořechovým aroma, oproti hokkaido však o něco sušší a také je třeba před vlastní úpravou důkladně ořezat tvrdou slupku. Takto upravená muškátová dýně poslouží k přípravě skvělé polévky, nebo ji můžete nakrájet na malé kousky, na másle či rostlinném tuku opéci na pánvi a zasypat skořicí a podávat jako dezert, nebo ji užít jakou součást různých pečených směsí.
3. Bramborová dýně (Sweet Dumpling)
Ačkoliv plody této dýně připomínají velký knedlík, neříká se jí „knedlíková“ ale „bramborová“. Dýničky velké akorát pro jednu porci jídla ale s trochou fantazie připomínají i pořádnou bramboru. Pyšní se sladkou, krémovou a lahodnou chutí, které se využívá při nadívání, pečení i vaření. Skvěle chutnají naplněné směsí kukuřice, másla, medu a smetany a zapečené v troubě. V suchu a teple je navíc můžete skladovat až 10 měsíců.
4. Modrá dýně (Queensland Blue)
Atraktivní malá odrůda s modrošedou slupkou vyniká lahodnou chutí. Je poměrně vytrvalá, snadno se pěstuje a skvěle prosperuje i na kompostu, ke spokojenosti potřebuje jen dostatek slunce a prostoru. Hodí se do polévek, pečených i vařených pokrmů.
A proč dýně a Halloween?
A proč je konec října a začátek listopadu spojován zrovna se strašidelným dýňovým obličejem? Věřte nebo ne, předchůdcem dýně byla řepa, tuřín nebo brambora. Vyřezávaly se z nich svítilny, které se kladly na okna, aby svítily bloudícím duším a aby obyvatele domu ochránily před zlými mocnostmi. Souvisí to s příběhem o irském opilci Jackovi, který několikrát obelstil ďábla. Ten jej za to odsoudil k věčnému bloudění a aby si mohl posvítit na cestu, dal mu hroudu žhavého uhlí, kterou Jack vložil do svítilny z řepy. Lidé věřili, že když dají na okno světlo, Jack si jej vezme a před vším zlým je ochrání. Do USA přinesli tradici irští přistěhovalci v 19. století, a protože v Americe byla nejdostupnější dýně, začali ji Američané užívat jako svítilnu místo řepy. A jelikož vlivy americké kultury v mnohém ovlivňují i nás, začínají se v posledních letech dýňové svítilny objevovat i v Česku. Také si letos plánujete vyřezat svou vlastní? Nebo si dýni raději upečete?
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?
Cestovní horečka je běžný jev, který přichází, jak při plánování dovolené, tak během samotného cestování. Projevuje se nervozitou a úzkostí, a to z různých důvodů. Její kořeny mohou sahat hluboko do obav...
Čtěte dál