Oranžovou dýni si často spojujeme právě s Halloweenem, jehož symbolem je rozšklebená dýňová lucerna, jíž se říká jack-o´-lantern. Výzkumy ale ukazují, že dýně kromě toho, že slouží jako dekorace a skvěle chutnají, prospívají ještě v něčem: čistí půdu od nebezpečných insekticidů.
Vědci z American Chemical Society přišli již před řadou let s informací, kterou dosud ale mnoho lidí neví. American Chemical Society je nezisková organizace sdružující více než 159 tisíc chemiků a chemických inženýrů. Vydává řadu vědeckých časopisů a databází, svolává významné výzkumné konference a poskytuje vzdělávací konference týkající se oboru chemie. V jednom z časopisů, které má pod taktovkou, vyšla i zmiňovaná studie, konkrétně se jednalo o Environmental Science & Technology.
Od roku 1972 je užívání DDT v Americe zakázáno
Výzkum chemiků z Royal Military College v Kanadě prokázal, že tykev obecná (Cucurbita pepo) má schopnost odstraňovat z půdy škodlivý insekticid DDT, díky čemuž by se mohla stát „zelenou technologií“ v boji za očistu půdy nejen od DDT, ale i od dalších látek, jako je PCB a jiné. DDT je v Severní Americe zakázán od roku 1972, do té doby zde však byl hojně používán jako insekticid. Řada rozvojových zemí jej dodnes používá k ochraně před tyfem a malárií. Částice této látky přetrvávají ve vzduchu po dlouhou dobu, což představuje potencionální zdravotní hrozbu pro člověka a zvířata.
Nečistoty se z půdy dostávají těžko
Organické znečišťující látky, jako jsou DDT, PCB a dioxiny, je z řady půd velmi obtížné odstranit, protože nejsou rozpustné ve vodě. Obtížnost odstranění se navíc s běžícím se časem výrazně zvyšuje. K vyčištění kontaminovaných míst je obvykle nutné vyhloubit místo, znečištěnou půdu odebrat a umístit ji na skládku, případně spálit ve vysokoteplotní spalovně. Použití rostlin k přijímání kontaminantů z půdy se obvykle označuje termínem „fytoremediace“. Dané rostliny se po dozrání sklidí, kompostují a posléze se vyhodí na skládku nebo se spálí.
Malý průvodce světem dýní: Jaká se hodí na vydlabání a jaká do polévky?
Dýně jsou pro fytoremediaci ideální
Kanadští chemici ve výzkumu došli k názoru, že v tomto ohledu jsou zvláštně efektivní členové rodu Cucurbita pepo a zejména pak dýně. Kromě dýní se výzkumu „zúčastnily“ také další rostliny jako je žitná tráva, kostřava vysoká, vojtěška a cuketa. Vědci použili půdu z lokality v kanadské Arktidě, kde bylo DDT používáno pro ochranu pracovníků před komáry. Ukázalo se, že největší množství DDT absorbovaly dýně, na druhém místě se potom objevila cuketa, která pohltila zhruba polovinu toho, co dýně. Podle vědců se úspěch dýně pravděpodobně zakládá na velké hmotnosti a objemu.
Metoda nejlépe funguje na malých územích
Jak si autoři studie představují využití nalezené metody v praxi? Podle studie byla fytoremediace s dýní nejužitečnější na malých plochách, kde bylo čištění méně naléhavé. V ideálním případě by tedy rostliny na daných místech rostly, dokud by nebyly sklizeny, a to spíše k likvidaci než ke konzumaci. Tento postup lze potom opakovat po několik cyklů výsadby. Ačkoliv tato technika pravděpodobně zcela nenahradí tradiční metody, mohla by poskytnout levnou a ekologickou alternativu, zejména v malých komunitách a v rozvojových zemích s nedostatkem finančních prostředků.
Ochrana divoké zvěře před kontaminací
V další studii vědci zjistili, že dýně mohou být užitečné i při očistě půdy kontaminované PCB, což je další rozšířená znečišťující látka, která přetrvává v životním prostředí. Kanadští výzkumníci si dali za cíl odhalit další takové rostlinné pomocníky a ideálně v řadách plodin nejedlých, což by mělo zajistit, že divoká zvířata nebudou konzumovat kontaminované potraviny.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Pneumokokové infekce – pro koho jsou největším rizikem a jak se před nimi chránit?
Možná i vy uvažujete o tom, jak ochránit své děti, rodiče nebo sebe před nebezpečnými infekcemi způsobenými pneumokokem. Pokud si kladete otázky, jako: „Jak pneumokokové infekce vznikají?“, „Jaké jsou...
Čtěte dál
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Víno, mošt, burčák nebo ocet – jaký požitek nám přinášejí nápoje z hroznů?
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Kysané zelí – domácí je nejkvalitnější a jeho výroba je jednoduchá
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Šípek – jak ho zpracovávat, a přitom v něm uchovat co nejvíce vitamínů?
Co je to uhlíková stopa a proč bychom se měli snažit, aby zrovna ta naše byla co nejnižší?
Voskované ubrousky jako skvělý zero waste pomocník do domácnosti
Káva v kapslích: pohodlí za cenu zátěže pro životní prostředí
Zázvor, med a citron. Čím je tato kombinace bezkonkurenční?
Metoda Wima Hofa: ovládnutí těla a překonání vlastních limitů
