Kateřina Hájková
10. 10. 2020 | 07:15

zdraví léky

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se vaše tělesná teplota zvyšuje, když tělo s něčím bojuje? Je to vlastně přirozený obranný mechanismus, i když má na svědomí mnoho nepříjemných příznaků. O čem tedy vlastně horečka vypovídá a jak zvýšenou teplotou tělo bojuje?

Běžná teplota lidského těla se pohybuje něco málo pod 37°C. Její zvýšení obvykle naznačuje, že se uvnitř nachází nějaké entity, které organismus identifikuje jako cizorodé návštěvníky a chce se jich zbavit. Proto spustí obrannou reakci, jíž je právě zvýšení tělesné teploty. A čím více patogenů nachází, tím výše teplota stoupá. S přihlédnutím k tomu, jak se cítíme, když máme horečku, se skutečnost, že nám vlastně pomáhá, může zdát postavená na hlavu. Stejně jako další lidské fyziologické reakce má ale i horečka svůj význam.

Teplota nad 40°C může ohrozit život
O horečce se obecně mluví, když tělesná teplota přesáhne 38 °C. Ve chvíli, kdy překročí 40 °C, se už hovoří o hyperpyrexii, což je stav ohrožující život a vyžadující akutní lékařskou péči – narušuje krevní oběh, zvyšuje riziko dehydratace a způsobuje křeče i poruchy vědomí. Možná se ptáte, proč by tělo tělesnou teplotu tolik zvyšovalo, když by si tím mohlo samo uškodit. Odpověď je nasnadě: jedná se o starodávný obranný mechanismus, k němuž dává část mozku zodpovědná za regulaci tělesné teploty (hypotalamus) pokyn v případě, že v krvi identifikuje látky zvané pyrogeny.

Úkolem horečky je oslabit a zahubit patogeny
Pyrogen je v podstatě jakákoliv látka vyvolávající horečku – mohou to být i polysacharidy nebo zbytky či produkty buněčné stěny bakterií. Spuštěním horečky a zánětu tak imunitní systém reaguje na přítomnost cizích mikroorganismů, které se tímto způsobem snaží zahubit. Vysoké teploty mikroorganismům zamezují množit se, nebo to dělat pomaleji, zvyšují jejich zranitelnost a celkově je oslabují. Většina bakterií a virů nepřežije teploty pohybující se kolem 37,5°C. Když se to nedaří, tělo teplotu zvyšuje a nedochází mu, že tím defacto samo sebe může poškodit – jedná podle mechanismu, který funguje od pradávna.

Jak rozpoznat u dětí nachlazení od chřipky či angíny?

Srážet či nesrážet?
Horečka tak pomáhá a léčí a zároveň škodí. Měla by se srážet? Měli by lékaři zvýšení tělesné teploty dovolit? A pokud ano, do jaké míry? Jaká teplota je ještě bezpečná? O tom se mezi vědci a zdravotníky vedou debaty a jednoznačná odpověď pravděpodobně dosud neexistuje: někteří doporučují nechat imunitní systém jednat a do 39 °C ji dovolit proběhnout, jiní ji radí snižovat antipyretiky. Jediné, co je jisté, že teplotu je nutné snižovat, jakmile přesáhne hranici 40 °C a dojde do stavu hyperpyrexie. Z těchto důvodů existují volně prodejné léky jako je aspirin nebo paracetamol, které mohou tělesnou teplotu snížit. A vzhledem k tomu, že nám moderní medicína poskytla antibiotika a antivirotika, se již drasticky vysoké teploty při boji s onemocněním neobjevují tak často jako tomu bylo dříve. Pokud ale horečka přetrvává, měli byste kontaktovat lékaře.

Jak rozeznat běžné nachlazení od chřipky?

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Jak zůstat aktivní v podzimním koronavirovém období →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Nadměrné pocení: Kdy je to ještě normální a kdy už jde o nemoc?

Všichni se občas potíme, protože pocení je zcela přirozená funkce našeho organismu. Pokud je ale pocení nadměrné a nelze jej regulovat, může být extrémně stresující a dost nepříjemně nám komplikovat každodenní...

Čtěte dál