Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se vaše tělesná teplota zvyšuje, když tělo s něčím bojuje? Je to vlastně přirozený obranný mechanismus, i když má na svědomí mnoho nepříjemných příznaků. O čem tedy vlastně horečka vypovídá a jak zvýšenou teplotou tělo bojuje?
Běžná teplota lidského těla se pohybuje něco málo pod 37°C. Její zvýšení obvykle naznačuje, že se uvnitř nachází nějaké entity, které organismus identifikuje jako cizorodé návštěvníky a chce se jich zbavit. Proto spustí obrannou reakci, jíž je právě zvýšení tělesné teploty. A čím více patogenů nachází, tím výše teplota stoupá. S přihlédnutím k tomu, jak se cítíme, když máme horečku, se skutečnost, že nám vlastně pomáhá, může zdát postavená na hlavu. Stejně jako další lidské fyziologické reakce má ale i horečka svůj význam.
Teplota nad 40°C může ohrozit život
O horečce se obecně mluví, když tělesná teplota přesáhne 38 °C. Ve chvíli, kdy překročí 40 °C, se už hovoří o hyperpyrexii, což je stav ohrožující život a vyžadující akutní lékařskou péči – narušuje krevní oběh, zvyšuje riziko dehydratace a způsobuje křeče i poruchy vědomí. Možná se ptáte, proč by tělo tělesnou teplotu tolik zvyšovalo, když by si tím mohlo samo uškodit. Odpověď je nasnadě: jedná se o starodávný obranný mechanismus, k němuž dává část mozku zodpovědná za regulaci tělesné teploty (hypotalamus) pokyn v případě, že v krvi identifikuje látky zvané pyrogeny.
Úkolem horečky je oslabit a zahubit patogeny
Pyrogen je v podstatě jakákoliv látka vyvolávající horečku – mohou to být i polysacharidy nebo zbytky či produkty buněčné stěny bakterií. Spuštěním horečky a zánětu tak imunitní systém reaguje na přítomnost cizích mikroorganismů, které se tímto způsobem snaží zahubit. Vysoké teploty mikroorganismům zamezují množit se, nebo to dělat pomaleji, zvyšují jejich zranitelnost a celkově je oslabují. Většina bakterií a virů nepřežije teploty pohybující se kolem 37,5°C. Když se to nedaří, tělo teplotu zvyšuje a nedochází mu, že tím defacto samo sebe může poškodit – jedná podle mechanismu, který funguje od pradávna.
Jak rozpoznat u dětí nachlazení od chřipky či angíny?
Srážet či nesrážet?
Horečka tak pomáhá a léčí a zároveň škodí. Měla by se srážet? Měli by lékaři zvýšení tělesné teploty dovolit? A pokud ano, do jaké míry? Jaká teplota je ještě bezpečná? O tom se mezi vědci a zdravotníky vedou debaty a jednoznačná odpověď pravděpodobně dosud neexistuje: někteří doporučují nechat imunitní systém jednat a do 39 °C ji dovolit proběhnout, jiní ji radí snižovat antipyretiky. Jediné, co je jisté, že teplotu je nutné snižovat, jakmile přesáhne hranici 40 °C a dojde do stavu hyperpyrexie. Z těchto důvodů existují volně prodejné léky jako je aspirin nebo paracetamol, které mohou tělesnou teplotu snížit. A vzhledem k tomu, že nám moderní medicína poskytla antibiotika a antivirotika, se již drasticky vysoké teploty při boji s onemocněním neobjevují tak často jako tomu bylo dříve. Pokud ale horečka přetrvává, měli byste kontaktovat lékaře.
Jak rozeznat běžné nachlazení od chřipky?
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Třešně jako silný zdroj antioxidantů a anti-agingový prostředek
Třešňová sezóna je v plném proudu. Krásně rudé, šťavnaté plody jsou učiněným pokladem pro tělo i pokožku. V naturopatii jsou oblíbené převážně z důvodu, že umí snížit zánět, riziko srdečních chorob a jsou...
Čtěte dál
Mikroplasty v těle: Skrytá hrozba, které se (ne)vyhneme?
Bosá chůze: Přínosy, rizika a pohled odborníků
Hypermobilita – výhoda vašeho těla nebo handicap?
Pomalý a rychlý dopamin: Klíč k rovnováze štěstí a motivace
Thajské masáže – fenomén moderní relaxace
Prenatální diagnostika: Moderní přístupy a možnosti v těhotenství
Péče o klouby v zimním období – užitečné tipy a význam správné výživy
Balzámy na rty v zimě ochrání, ale mohou skrývat i zdravotní rizika
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Změny počasí a jejich souvislost s migrénou
Kurkuma, koření s věhlasnými účinky. Kdy si ale na její užívání dát pozor?
