Stres. Věrný společník dnešního člověka. Ovšem společník, o kterého příliš nestojíme. Mnohdy si jej ale vytváříme sami. A stejně si od něho můžeme i pomoci. Sami. Oporu nalezneme v dechu. Správné dýchání je totiž tím nejlepším prostředkem ke zbavení se nepříjemného mrazení v zádech, svírání na hrudníku a staženého hrdla…
Slovo stres dnes slýcháme možná častěji než dobrý den nebo děkuji. S tím souvisí i výrazy kolemjdoucích, které vypovídají o duševní nepohodě. Pohledy zaměřené do země, nepřítomně hledící kamsi dopředu. Stažené obočí, vráska nad kořenem nosu. Rty stažené do podrážděného vyšpulení. Hlava skloněná, jako kdyby se někdo chystal na popravu, ruce v kapsách, co nejrychlejší chůze. V metru, v tramvaji, autobuse, na ulici, v obchodě… Potkáváme je všude. A možná, že se k nim sami řadíme. Lidé, které sužuje stres. Představuje jejich denní chléb. Trápí je, ale nejsou schopni s ním něco udělat. Takže to nechají dojít tak daleko, že pocítí nutnost požádat o prášky, které jim rychle uleví. Nebo sáhnou po alkoholu. Nebo po něčem říznějším… Důležité je si uvědomit, že takhle to vůbec skončit nemusí. Je ale třeba dbát na správnou psychohygienu. Ta začíná i končí u dechu.
Neumíme dýchat
Ovládání dechu představuji významnou práci na sobě samému, která je základním předpokladem duševní i myšlenkové pohody a hluboké vnitřní spokojenosti. Není to těžké, jen to vyžaduje pozornost, koncentraci a ochotu udělat si na sebe čas. Stres nás totiž tahá ven. Od sebe. Naši pozornost přitahuje k něčemu, co se děje venku, na co si myslíme, že neumíme reagovat a co nás děsí. Když v takových případech zaměříte pozornost dovnitř, k dechu a k dráze, kterou v těle vykonává, dostanete se k sobě domů, kde panuje klid a ticho. To vám dá nadhled potřebný pro zvládání každodenních více či méně stresových situací. Učiní vás imunními vůči stresovým faktorům, které dnes a denně potkáváte na každém kroku. Zbavení se stresu nespočívá v ničem jiném než v tom, že změníte pohled na jeho podstatu.
Cvičení dělá mistra
Začněte doma, v klidu, kde vás nic a nikdo nebude rušit. Každý den si vyhraďte chvilku pro sebe. Položte se na záda, nebo zůstaňte sedět. Důležité je, aby vám poloha, kterou zaujmete, byla opravdu pohodlná. Zavřete oči a začněte pozorovat dech. Sledujte jeho proud. Kudy do těla vstupuje? Kudy z něj vystupuje? Jaké části těla se účastní dechových pohybů? Zvedá se břicho, hrudník, ramena? Nebo všechno? Nebo nic z toho? Dýchejte pomalu, volně, tak, jak je vám příjemné a přirozené. Myslí kopírujte dráhu, kterou dech v těle vykonává. Když přijde nějaká myšlenka, pošlete ji pryč. Chce to značné úsilí, ale jde to. A vyplácí se to. Vnímejte, jakou svobodu vám dává vyprázdnění mysli. Koncentrace na dech. Cvičení dělá mistra a opakování je matkou moudrosti.
Opakování je matkou moudrosti
Staňte se mistrem a buďte moudří. Začněte touto praxí ztišení a ponoření se do sebe každý den a každý den jí také skončete. Když se vám během dne přihodí něco, co vás začne stresovat, zastavte se, zavřete oči a bez ohledu na to, kde nebo s kým jste, se vraťte do své praxe. K dechu a dráze, kterou v těle vykonává. Nic jiného teď není důležité. Jen proud dechu. Nádech, výdech. Uvidíte, že cvičení po čase začne nést své ovoce a vy se naučíte zvládat každodenní překážky s nadhledem a pozitivní myslí. A jednoho krásného dne si potom uvědomíte, že už to děláte jaksi podvědomě. Stejně, jako jste se předtím sami a podvědomě a často zbytečně stresovali…
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cestovní horečka není výmluva, ale opravdový projev těla. Jak s ní bojovat po psychické stránce?
Cestovní horečka je běžný jev, který přichází, jak při plánování dovolené, tak během samotného cestování. Projevuje se nervozitou a úzkostí, a to z různých důvodů. Její kořeny mohou sahat hluboko do obav...
Čtěte dál