Jarní období bývá milováno i nenáviděno současně. Po dlouhé zimě bývá naše tělo unavené a sílící sluneční paprsky vstřebává lačně jako houba, nebo před nimi utíká pod peřinu, odkud kvůli vyčerpání odmítáme vystrčit špičku nosu. Jak s takovými stavy bojovat, jak znovu získat ztracenou chuť a sílu do života, jak o tělo i duši pečovat, abychom komplexně prospívali? Nejen o tom jsme si s povídaly s odbornicí na výživu – Míšou Bebovou.
Míšo, řada lidí s nástupem jara pociťuje takzvanou jarní únavu. Je to mýtus nebo skutečně existuje?
Zní to jako paradox, ale jarní únava skutečně existuje. U lidí se projevuje v různé míře – někdo změnu období nepociťuje vůbec, jiný týden až dva doslova vyčkává, až vše konečně poleví. Citliví jsou zejména jedinci, kteří změny počasí celkově vnímají velmi citlivě, tedy takzvaně meteosenzitivní lidé. Mezi ty patřím bohužel i já (úsměv).
Proč ale vlastně býváme unavení zrovna zkraje jara? Chtělo by se říci, že přicházející slunce nám do žil vlije novou energii. Souvisí to nějak s hormony?
Příčiny jsou různé, patří mezi ně i zmíněná meteosenzitivita, ale nejvíce to souvisí právě s obdobím zimy. Zima je pro organismus náročná a zatímco v minulosti to bylo období odpočinku, v moderní době nejsme zvyklí se nijak omezovat nebo režim měnit. Zvířata se ukládají k zimnímu spánku, rostliny dormují… No a my jedeme stále často na 105 %. Jaro nám to pak vrací. Tělu chybí vitamíny, je vyčerpané z neustálé termoregulace a z bojů proti nejrůznějším nemocem: S příchodem teplejších dní pak „povolí“ a na nás to dolehne.
Může nám v tom pomoci slunce? Proč jeho nedostatkem v zimě trpíme?
Zima je charakteristická nedostatkem slunečního záření, a tím tedy i vitamínu D, který se díky slunečnímu svitu tvoří. Deficit vitamínu D je v naší rovnoběžce naprosto běžný a má vliv na celkový zdravotní stav našeho těla – jeho nedostatek je spojován s nedostatečnou funkcí imunity, ale i s celou řadou dalších metabolických jevů. Z toho důvodu bychom měli vitamín D po celou zimu, ideálně od října do dubna, suplementovat.
Tahle informace se hodně rozšířila během pandemie.
Ano, lidé v Česku si důležitost vitaminu D začali uvědomovat až nyní. Bohužel se tato osvěta skutečně podařila rozšířit až s pandemií koronaviru – jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Například ve Švýcarsku je běžné, že lidé po dosažení určitého věku dostávají vitamín D jako doplněk stravy zcela automaticky.
V souvislosti s jarem se také často mluví o různých detoxech a půstech. Co si o nich myslíš ty? V čem se vlastně liší?
Souvisí to opět s naší historií, s předvelikonočním půstem, očista jako taková své místo na jaře má. Bohužel se z ušlechtilé myšlenky stalo „něco“, co se zdravím souvisí pramálo. Myslíme si, že když celý rok jíme nezdravě a pak 14 dní strávíme na ovocných či zeleninových šťávách, že se zázračně pročistíme. Do té doby, než si uvědomíme, že zdraví nevzniká ze dne na den nebo z týdne na týden a že to je dlouhodobá záležitost, budou tato krátkodobá řešení stále oblíbená. My lidé chceme věci hned a ideálně aby nás to nestálo moc úsilí. Není nic špatného na tom s příchodem jara upravit jídelníček, ba naopak, je to žádoucí, musí se to ale dělat s citem a rozumně.
A v souvislosti s tou „rozumnou“ očistnou jarní úpravou jídelníčku bys doporučila třeba i nějaké doplňky stravy?
Detoxikace je proces, který probíhá zejména v játrech, ale i v jiných orgánech jako jsou střeva či plíce. Jaterní funkce jde velmi dobře podpořit například výtažky z ostropestřce mariánského například v kombinaci s kurkuminem, hlavní efektivní složkou kurkumy. K tomu je pak potřeba ale několik potravin zase vyřadit – hlavně alkohol. Dalším doplňkem stravy, který zase podporuje funkci střev, jsou probiotika, která při dlouhodobém užívání mohou mít pozitivní vliv na střevní mikrobiom, tím na celkovou imunitu a zdraví střev a tím v celkovém měřítku na přirozenou detoxikaci.
Ty běžně zastáváš názor, že pokud se člověk soustavně stravuje zdravě, žádné detoxy ani půsty vyloženě nepotřebuje. Lze nějak stručně shrnout, jak takový ideální jídelníček vypadá?
Zdraví jídelníček je takový, který respektuje lokálnost, sezónnost, nejsou v něm zbytečnosti jako vysoce zpracované potraviny typu sušenky se ztuženými tuky a je STŘÍDMÝ. Střídmost je královnou všech zásad. Uzeniny nejsou hitparádou zdravé výživy, ale pokud si sem tam člověk dá kolečko nějaké kvalitní klobásy nebo salámu, tak ho nezabijí. To samé cukr. Vše je o množství a o celkovém životním stylu. Nyní je velmi oblíbené vytrhnout potravinu z kontextu výživy a hledat na ní chyby. Nesmíme zapomenout, že i rajče nebo hroznové víno, které jsou symbolem zdravé stravy, mohou být v konečném důsledku pro tělo škodlivé – například pokud jsou stříkány chemikáliemi, napadeny plísněmi a podobně. Je potřeba fungovat v nějaké udržitelné rovnováze, aby nám to, jak jíme, bylo dlouhodobě příjemné a dělalo nám to dobře.
Jsou tedy potraviny, které nám energii berou, i které nám ji dávají. Zima je plná těch energii beroucích, na jaře bychom se měli soustředit na ty druhé. Které potraviny, jež jsou pro hutnost a schopnost zahřát dobré v zimě, bychom na jaře měli vynechat a které naopak zařadit?
Jaro je období zelené barvy, proto bychom měli zařadit co nejvíce zelených potravin, klíčků, výhonků, obecně bylinek a zeleniny. Všechny vyjmenované jsou bohaté na vitamíny, minerální látky a flavonoidní látky, které naše tělo právě po zimě vítá. Je to takové zhmotnění energie, v nadneseném slova smyslu, která nás nakopne (úsměv). V zimě spíše těžíme ze zásoby – mražené, sterilované, konzervované, uložené z podzimu, hutné, tučné. To jsou přídavná jména, která charakterizují zimní stravu a která přechází v lehké, výživné, svěží a hlavně čerstvé…
Jakou roli v tom všem hraje pravidelný pohyb?
Velkou, i když strava je vždy na prvním místě. Pohyb je zdrojem endorfinů. To jsou takové povolené opiáty pro naše tělo, které nám spolu se stále častějším sluníčkem vhání energii do žil. S pohybem prohlubujeme dech, což zase vede ke kvalitnějšímu okysličení organismu, samozřejmě v závislosti na místě, kde se nacházíme. Zejména v době koronavirové bychom měli v rámci možností dbát na pravidelné „větrání“. Výhodu mají lidé, kteří mohou trávit i zimní období hodně venku, zejména na horách, protože přirozeně posilují imunitu, otužují se a stávají se více houževnatými. Přirozený a aktivní sportovní pohyb je důležitý po celý rok, stejně tak umět odpočívat. Pokud si tělo řekne o odpočinek z kraje jara, dopřejme mu ho a nebraňme se mu. Nikdo nevydrží stále donekonečna běhat „v kolečku jako křeček“ (úsměv).
A co spánek?
Spánek je nejdůležitější a nejpřirozenější formou regenerace. Je stejně důležitý jako pohyb, opravdu! Nedostatečný spánek vede k řadě zdravotních problémů. Vyčerpanému tělu se v dlouhodobém měřítku snižuje přirozená obranyschopnost, a to je zejména nyní v této době nežádoucí. Všechno se vším souvisí, proto je důležité pracovat na všech aspektech a stavět na pevných základech.
Řekněme, že provedeme všechna opatření – tedy budeme dostatečně spát, hýbat se, dobře pít i se stravovat – a energie a síla se nám začne postupně vracet. Jsou ale nějaké prostředky, které nás „nakopnou“ okamžitě? Zdravým způsobem samozřejmě? Co třeba káva, cukr, adaptogeny?
Káva je dvojsečná zbraň, stejně tak cukr. Fungují, ale jen krátkodobě v řádech několika hodin, posléze se opět únava vrací a často ještě větší. Adaptogeny, to je jiná liga (úsměv). Adaptogeny jsou látky rostlinného původu, které celkově povzbuzují vitalitu a odolnost celého organismu vůči vnějším faktorům. Adaptogeny působí komplexně. Pomáhají tělu zvládat stres, pomáhají udržovat optimální homeostázu, působí na plodnost a libido, posilují metabolismus a imunitu, zlepšují výkonnost a podporují i celkovou psychiku. Mezi oblíbené bojovníky za zdraví, výkonost a celkovou vitalitu a odolnost, patří v poslední době hlavně medicinální houby, jako je reishi nebo chaga. Takže ty, jako obvykle, doporučuji.
Rozhovor vedla Kateřina Hájková
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Vysoká hladina homocysteinu v krevních testech: Co to znamená a jaká jsou rizika?
Vysoká hladina homocysteinu je často opomíjeným, ale významným faktorem ovlivňujícím zdraví srdce a cév. Homocystein, látka vznikající jako meziprodukt metabolismu aminokyseliny methioninu, může při zvýšené...
Čtěte dál
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Změny počasí a jejich souvislost s migrénou
Kurkuma, koření s věhlasnými účinky. Kdy si ale na její užívání dát pozor?
Šípek – jak ho zpracovávat, a přitom v něm uchovat co nejvíce vitamínů?
Psychosomatika – když jsou výsledky v pořádku, ale vy víte, že je něco špatně
Ranní rituály pro radostnější vstávání – proč nám světlo ráno dělá dobře?
Spalovače tuků: opravdu pomohou ke štíhlejší postavě, nebo jsou to jen vyhozené peníze?
Květnové bylinky pro zdraví: Co můžete aktuálně nasbírat na zahradě či ve volné přírodě?
Prevence je základ: Nestyďte se a pravidelně choďte na gynekologii
Voda v kosmetickém ošetření – pomocník nebo prokletí pleti?
Záněty spojivek trápí kolektivy dětí i dospělích. Jak je účinně léčit?
