Ketogenní dieta se v posledních letech stala symbolem snadného, a především rychlého hubnutí. Využívá ji stále více zájemců o redukci nadváhy. I proto se roztrhl pytel s různými programy, které nabízí stravovací plány a pokrmy na bázi keto diety. A co tato dieta obnáší?
Zjednodušeně řečeno se jedná o způsob stravování, u kterého je snížen podíl sacharidů na absolutní minimum tak, aby metabolismus „přepnul“ do ketogenního režimu (= ketózy), kdy jako jediný zdroj energie využívá tzv. ketolátky, které vznikají z tuků. Tento druh diety má svá pozitiva (při dodržování všech podmínek) a dokáže vám zajistit rychlý úbytek váhy, ovšem skrývá se za tím také řada rizik, která je potřeba brát v úvahu dříve, než se do toho pustíte. Jaká to jsou?
Co představuje přechod do ketogenního režimu
Chcete-li dostat své tělo do ketózy, musíte radikálně snížit příjem sacharidů, a to na rozmezí od 30 do 60 g denně (jen pro srovnání, v běžném režimu jedinec za den přijme 4–6 g sacharidů na 1 kg své hmotnosti). Keto dieta se tedy řadí mezi typické zástupce nízkosacharidových stravování. Stav ketózy si zajistíte za těchto podmínek:
- Hladovíte
- Odstraníte hlavní zdroje sacharidů (obiloviny, luštěniny, ovoce, sladidla i některé druhy zeleniny)
Na co se musíte připravit, pokud s keto dietou chcete začít
Nejzásadnější, a hlavně nejtěžší je omezení sacharidů, kterých naše populace má poslední léta více než dost a tělo je na nich prakticky závislé. Mezi nejběžnější styly jídelníčku se řadí právě vysokosacharidový režim. V momentě, kdy takto sacharidy omezíte, váš jídelníček upadá do stereotypu, co se týká možností volby potravin. Platí to i pro chuťovou složku, kterou strava zajišťuje. S výjimkou menšího podílu zeleniny, ořechů a semen je potřeba se vyhýbat velké části rostlinných zdrojů potravin. Strava tak může být deficitní na celou řadu mikroživin (vitamíny, minerály, fytochemikálie, antioxidanty), což v praxi často znamená nutnost zajistit jejich alternativní zdroje pomocí doplňků stravy. Tato dieta vás „nutí“ jíst vyšší podíl živočišných potravin. Strava je postavena na nepřiměřeně vysokém podílu živočišných zdrojů bílkovin i tuků. Vysoký podíl masa a zdroje tuků (sýry, máslo, oleje...) zatíží především játra a žlučník. Při této dietě mohou trpět také ledviny.
Keto dieta není pro každého – co je potřeba mít na paměti a kdo by se jí měl vyhýbat?
Pokud se rozhodnete vyzkoušet keto dietu, pamatujte na svůj zdravotní stav. Ověřte si u lékaře, že je vaše tělo v dobré kondici a takový nápor zvládne. Důležitý je především stav vašich střev. Jednou z hlavních podmínek pro navození stavu ketózy je totiž správná aktivita střevní mikroflóry. Pokud není v pořádku (a to je bohužel velmi častý jev z důvodu nadbytku užívání antibiotik, přemíry stresu a nekvalitní výživy), metabolismus vás prostě do tohoto způsobu energetického fungování nepustí. Při přechodu z vysokosacharidového stravování do ketózy organismus převážné většiny lidí reaguje vznikem bolestí hlavy, zvýšené únavy, změnou krevního tlaku i tepové frekvence, svalovými křečemi a změnou nálady. Může za to hlavně vylučování minerálů. Je tedy potřeba více zaměřit pozornost na vývary nebo lisované šťávy, rovněž je nutné zvýšit objem pitného režimu a omezit (nejlépe vyřadit) kávu. Nejtěžší na tom všem je tohle období přečkat, zejména dny, kdy tělu bude chybět cukr a kofein. Ketogenní dietě by se měli kvůli zdravotním rizikům úplně vyhnout především osoby s chorobami srdce a cév (angína pectoris, prodělaný infarkt, mozkové příhody apod.), onkologičtí pacienti, diabetici, ale také těhotné a kojící ženy, děti nebo lidé s psychickými poruchami.
Keto dieta je náročná na realizaci a dodržování
Protože je potřeba u těchto diet dávat pozor na to, co přesně jíme, je v běžném každodenním provozu velkou výzvou vynechávat zdroje sacharidů a výrazně navýšit příjem tuků. Malou výjimkou jsou ketogenní programy postavené na konzumaci doplňkové stravy (= umělé výživy), která je krátkodobou náhradou za stravu běžnou. Výhodou je zajištění všech důležitých živin, naopak nevýhodou je ne zrovna nízká cena těchto produktů či programů. Navíc to pro vás znamená stravovat se tzv. práškově a bude vám tak chybět skutečné a normální jídlo, což nemusí každému vyhovovat. Keto dieta tak může být organizačně, finančně i psychicky náročná.
Co se stane po návratu do normálu? A lze výsledek udržet?
Návrat k původnímu systému stravování provádějte vždy opatrně. Při přechodu z ketogenního režimu do vysokosacharidového je silně žádoucí dodržovat základní pravidla. Postupně navyšujte podíl sacharidů ve stravě a snižujte obsah tuků. Množství vlákniny ale udržujte na přibližně stejné úrovni. Nadýmavé potraviny (luštěniny, kvašené produkty apod.) zařazujte velmi opatrně. V rámci možností se vyhýbejte konzumaci „lákadel“ v podobě chuťově silných potravin (sladkosti a slané pochutiny včetně uzenin). I přes dodržování těchto základních pravidel je potřeba počítat s tím, že tělesná hmotnost při přechodu do normálního režimu bude zpočátku růst. Jedná se ale o přirozený proces, kterému není možné se vyhnout. Řada jedinců bohužel po skončené keto diety udělá zásadní chybu, že se rovnou „vrhne“ zpět na svůj zažitý stravovací režim. Tím si však zajistí pouze jojo efekt a leckdy i další kila navíc. Návrat do normálu tedy není moudré uspěchat.
Keto dieta má svůj smysl a pokud jsou pečlivě dodržována její pravidla ve spojení s dobrým zdravotním stavem, může přinést pozitivní výsledky. Rizik je zde ale příliš mnoho, zejména jde o radikální zásah do organismu, kdy riskujete své zdraví. Každý si tak musí zvážit, zda je pro něj důležitější štíhlejší postava, nebo zdraví.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...
Čtěte dál