Rýži jíme poměrně často, je typickou přílohou i neodmyslitelnou součástí východních kuchyní. Víme ale vlastně, jakou má nutriční hodnotu nebo že můžeme vybírat hned z několika druhů? Doby, kdy byla dostupná jen obyčejná bílá rýže, jsou totiž minulostí. Co všechno o rýži možná (ne)víte?
Je zdrojem komplexních sacharidů, tedy škrobu, který je hlavní složkou rýže. Druhé místo zaujímají bílkoviny, potom minerální látky a vláknina. Na poslední dvě jmenované jsou bohaté zejména neloupané druhy, protože nejsou ochuzeny o nutričně hodnotnou slupku. Žádný druh rýže neobsahuje lepek, hodí se proto i pro bezlepkovou dietu.
Výhody a nevýhody bílé rýže
Existuje několik druhů, nejznámější je bílá loupaná rýže, která je ale paradoxně výživově nejméně hodnotná a má vysoký glykemický index. „Její výhodou ale je, že je velmi dobře stravitelná, proto se doporučuje i při obtížích trávicího charakteru,“ říká Michaela Bebová, biochemička a specialistka na výživu. Bílá rýže je tedy velmi dietní potravinou vhodnou i v případě nemoci, kdy člověk může přijímat jen lehká jídla – jako jsou různé virózy, střevní chřipky a další. A její mouchy, jako je vysoký glykemický index nebo nedostatek vlákniny, umí vychytat parboiled rýže, tedy taková, která se před samotným loupáním napařuje a suší. „Při těchto procesech přejde část nutrientů z obalu do zrna, takže je nutričně bohatší než bílá rýže, i když je také loupaná,“ vysvětluje odbornice.
Proč rýži nejíst denně
U rýže se pravidelně kontroluje obsah cizorodých látek, zejména arzenu, látky s karcinogenními účinky, která se do rýže dostává z půdy, odkud jej přijímá a akumuluje. Jeho maximální limity pro syrovou loupanou rýži činí 0,2 mg/kg a pro rýži parboiled 0,25 mg/kg. Abyste toto množství překročili, museli byste za den sníst zhruba 6 porcí rýže. „Obsah arzenu v rýži se většinou nachází pod těmito limity a je tedy velmi nízký, je ovšem třeba si uvědomit, že podobné cizorodé látky se nacházejí i v dalších potravinách včetně obilovin a výrobků z nich a jde tedy o jejich celkový součet v rámci stravy,“ vysvětluje Michaela Bebová. Proto se nedoporučuje podávat rýži a výrobky z ní, jako jsou kaše či krekry, dětem denně. To ostatně není dobré ani pro dospělé. „Když už, tak bychom se ideálně měli soustředit na rýži natural, parboiled či černou/červenou rýži, které mají nižší GI,“ popisuje dále.
Jak rýži správně uvařit
Ačkoliv má každý druh svá specifika (třeba rýže arborio se nevaří ve vodě, ale v mléce, víně nebo vývaru), základní postup zůstává v podstatě stejný. „Základem je rýži několikrát propláchnout, případně namočit. Potom ji můžete buď uvařit v kastrůlku do měkka a následně slít, nebo odměřit přesné množství vody a rýže a nechat vodu vyvařit,“ popisuje Michaela Bebová s tím, že pro snížení obsahu arzenu v rýži je dobré zvolit první popisovaný způsob, protože arzen při varu přechází do tekutiny. Velmi oblíbené jsou rýžovary, které rýži v podstatě uvaří za vás. Rýži byste neměli rozvařit, potom má vyšší glykemický index.
Malý průvodce druhy rýže
Dříve byl znám jen jeden druh rýže a to bílá loupaná. Dnes je situace jiná a vybírat můžete hned z několika odrůd. „Rozlišují se podle délky zrna a typu zpracování, tedy zda byla při zpracování zachována slupka – neloupaná rýže, nebo byla odstraněna – loupaná,“ vysvětluje Michaela Bebová. Neloupané rýže mají více vlákniny a minerálů, mají také nižší glykemický index. Jednotlivé druhy se potom liší chutí, vůní a konzistencí po uvaření. O které se jedná?
Basmati: Pochází z oblastí Indie a Pakistánu, je dražší. Vyznačuje se dlouhými zrnky a je nelepivá, má příjemnou oříškovou chuť. Jednotlivé druhy se mohou lišit obsahem vody. „Basmati se nechává alespoň rok ležet v suchu a temnu. Během této doby vysychá. Nízký obsah vody v zrnech je známkou kvality, nižší lepivosti a také kratší doby přípravy,“ vysvětluje odbornice. Výhodou je rychlá příprava: basmati je ideálně hotová už po cca 10 minutách varu.
Jasmínová: Jejím domovem je Thajsko. Typická je protáhlými a mírně průsvitnými zrnky. Během vaření voní po jasmínu, po přípravě lepí. Hodí se k asijským pokrmům a k omáčkám.
Arborio: Jedná se o jeden z nejznámějších druhů kulatozrnné rýže. Začala se pěstovat v Itálii, užívá se k přípravě tradičního rizota a různých nákypů. Kvůli vysokému obsahu škrobu po uvaření velmi lepí.
Černá: Je neloupaná, vyplácí se ji kombinovat s dalšími druhy. Vyniká oříškovou chutí, fialovým nádechem, jehož nabývá při tepelné úpravě. Při varu neztrácí konzistenci.
Zdroj: Michaela Bebová
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Víno, mošt, burčák nebo ocet – jaký požitek nám přinášejí nápoje z hroznů?
Vinná réva patří mezi nejstarší kulturní rostliny. Neznáme přesný věk vinné révy, ale určitě je starší než samotné lidstvo. Vinná réva je vzácná a lidstvu prospěšná rostlina, jakými způsoby však můžeme...
Čtěte dál
Domácí kvasový chléb: pečení doma je stále oblíbenější. Složení cena jasně vedou
Kokos a produkty z něj: voda, mouka, cukr, olej či ocet. Čím se liší a jak je použít v kuchyni?
Čekankový sirup – benefity a úskalí populárního sladidla
Zahřívající efekt: jaké rostliny a koření vás na podzim prohřejí zevnitř?
Tipy a zásady pro zdravé svačiny pro školáky
Září jako měsíc biopotravin a ekologického zemědělství
Pečivo a zdravý životní styl: jde to dohromady?
Zmrzlina: jaká má nejvíce kalorií a jaká je naopak nejvhodnější pro děti?
Oblíbená typická jídla v zemích letních dovolených. Na co se můžete těšit?
Jód – prvek, který nám stále velmi chybí. Jak jeho příjem podpořit?
