Veronika Tůmová
14. 11. 2021 | 07:23

zdravá strava potraviny

Šafrán je koření vyráběné od starověku ze sušených čnělek květů této rostliny, které se říká také podzimní krokus. Kvete právě na podzim krásně fialovými květy. Koření má nahořklou chuť a jasně žlutou barvu. Jeli o něm řeč v nějakém receptu, nepřidává se ho více než špetka. Šafrán je velmi vzácný a pokud jde o ceny koření, už spoustu let si drží jasné prvenství.

Šafrán – zlato mezi kořením
Čnělky květů šafránu, které jsou původcem tohoto pokladu, jsou tři dlouhé tenké nitky zlatavě hnědé až oranžové barvy, které je třeba sklízet ručně opatrným odštípnutím. Množství koření získané tímto způsobem navíc přibývá velmi pomalu, proto je jeho cena tak extrémně vysoká. Na získání 10 g koření je potřeba nejméně 5 m² pole, jeden gram se u nás prodává zhruba za 300–400 Kč. Existuje řada levnějších náhražek, například kořen kurkumy nebo tzv. nepravý šafrán, jinak také Světlice barvířská. O původu šafránu se někdy vedou spory, podle všeho však pochází z Íránu, i když někdy se uvádí také Řecko nebo Mezopotámie. V minulosti se šafrán pančoval například smícháváním se sušenými okvětními plátky měsíčku lékařského. Za prodávání pančovaného šafránu hrozily ve středověku tvrdé postihy, výjimkou nebyly tresty smrti oběšením nebo useknutí ruky. Odhaduje se, že v budoucnu cena šafránu bude ještě stoupat, a to nejen díky vyšší poptávce, ale i kvůli klimatickým změnám, které značně znesnadní jeho pěstování.

Využití šafránu v gastronomii i v medicíně
Použití šafránu je možná až nečekaně široké. Znají jej pochopitelně v mnoha světových kuchyních, špetka této vzácnosti patří například i do známé španělské paelly, obvykle se jím ochutí a obarví také íránská drahokamová rýže nebo indická rýže biryani. Patří do kuchyně arabské, španělské, indické, či francouzské, používá se do masových směsí a polévek, k rybám, do nejrůznějších směsí rýže, do pečiva, sýrů a k ochucení másla. Špetkou šafránu můžete ozvláštnit dýňovou polévku nebo pozvednout fádní rizoto, delikatesou je pak například pstruh s šafránovou omáčkou. Význam šafránu tkví především v sytém a intenzivním zabarvení jídel. Specifická těžká a nahořklá vůně jej zase předurčuje pro použití k výrobě exkluzivních orientálních pánských parfémů. Dříve se používal také jako lék na trávení, ale pozor, ve větším množství může být jedovatý. Alexandr Veliký se prý v šafránové koupeli zotavoval po bitvách a údajně se mu připisovaly i zázračné účinky v léčbě proti moru. I dnes je šafrán součástí tradiční medicíny. Ve středověku se dokonce používal i jako vzácné barvivo ilustrací svatých knih.

Šafrán pro dobrou náladu i sexuální apetit
Šafrán má řadu pozitivních účinků na náš organismus, tradiční perská medicína jej po staletí používá pro podporu dobré nálady, psychické pohody a emoční stability. Jeho užití prý navozuje duševní pohodu, podporuje dobrou náladu a stabilizuje hormonální rovnováhu. Obsahuje účinné antioxidanty, příznivě ovlivňuje průběh menstruačního cyklu i sexuálních funkcí pohlavních orgánů. Tím se samozřejmě řadí nejen mezi oblíbená přírodní antidepresiva, ale také afrodiziaka.

Zdroj: superionherbs.cz, https://cs.wikipedia.org, www.mj-krasazdravi.cz

Projděte si další články

← Hledáme nové externí spolupracovníky pro Vitalweb.cz

Vaječná omeleta s rajčaty a bazalkou →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Batáty: Jak si stojí v porovnání s klasickými bramborami?

Kdo se aspoň trochu zajímá o zdravý životní styl, určitě v poslední době zaznamenal postupný vzestup obliby sladkých brambor neboli batátů. Sladké brambory jsou bohaté na betakaroten, který je důležitý...

Čtěte dál