Dá se jíst syrový i vařený, i když ve srovnání s mrkví má trochu dřevitou strukturu. Pozor si musíte dávat při jeho sklízení – listy pastináku setého nejsou jedlé a mohou podráždit pokožku, proto je praktické si před manipulací s nimi nasadit rukavice. Tím ale nevýhody této dvouleté rostlinky z čeledi miříkovité končí, protože dál už nabízí jen samé benefity. Proč dát pastináku šanci?
Patří do rodiny rostlin z čeledi miříkovité, vzhledově a chutí se ale podobá zelenině kořenové. Na rozdíl od celeru, mrkve nebo petržele je však poněkud opomíjen, což je velká škoda. Pastinák setý, lidově pastiňák nebo pastyňák, totiž nabízí mnoho výhod týkajících se nejen variability při zpracování, ale také mimořádného nutričního složení a nenáročnosti na pěstování. Co byste o pastináku měli vědět a proč by měl mít místo ve vašem jídelníčku?
Co je pastinák
Vytrvalá bylina může dosáhnout až výšky 100 cm, spodní hranice je 30 cm. Ve druhém roce života žlutě a žlutozeleně kvete. Pastinák má rád světlo a teplo, proto se mu daří na slunečných místech a není to vůbec překvapivé – jeho domovinou je totiž Středomoří, kde společně s mrkví tvořil základ jídelníčku už dávným Řekům a Římanům (ačkoliv není jisté, zda se nejednalo o mrkev, která tehdy vypadala jinak než dnes). I když vypadá pastinák podobně jako mrkev, je bledší a nabízí výraznější chuť připomínající sladší petržel.
Co všechno obsahuje
S velkým množstvím živin přichází mnoho zdravotních výhod. Pastinák je bohatý na vlákninu, draslík, hořčík a vitamin C. Díky těmto mikroživinám pomáhá snižovat krevní tlak, posiluje imunitu, chrání tělo před infekcemi, záněty a poškozováním volnými radikály. O poslední jmenované se zasluhují také rostlinné fytochemikálie jako je kvercetin, falcarinol a falcarindiol. Jedná se o sloučeniny produkované rostlinami, které lidskému organismu mimořádně prospívají, fungují totiž často i jako silné antioxidanty. Podle některých studií mohou falcarinol a falcarindiol dokonce tělo posílit v boji s rakovinou tlustého střeva. Pastinák také působí močopudně, čímž čistí močový měchýř a močové cesty, zbavuje tělo toxinů. Dávní Římané věřili, že jeho kořeny fungují jako afrodiziakum.
Kdy sklízet a jak ho upravovat
Čas na sklizeň přichází v září, pokud ale kořeny necháte v zemi přes zimu a stihnete je vyndat zkraje jara ještě předtím, než rostlině začnou vyrůstat pupeny, bude o poznání sladší, podobně jako řepa nebo tuřín. Co se vhodné úpravy týče, pak je ideální restování nebo zapékání, protože během vaření se do vody uvolňuje vitamin C a draslík, které jsou rozpustné ve vodě, a pastinák tak ztrácí část svého nutričního bohatství.
Co se s ním dá dělat v kuchyni
Pastinák je vynikající přísadou do různých zapečených jídel, skvěle si rozumí s kořenovou zeleninou. Můžete si tedy zapéci pastinák třeba s mrkví, celerem, dýní, bramborami a uzeným tofu. Připravíte z něj ale i lahodnou kaši, již můžete vyměnit za klasickou bramborovou, nebo jej přidat do salátu nastrouhaný na tenké proužky. Hodí se i do polévek a to nejen jako součást zeleninového základu, ale také jako dochucovadlo.
Zdroj: verywellfit.com, gardenerspath.com
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Leden jako měsíc rostlinné stravy – odlehčená strava přináší bonusy, ale i rizika
Veganství je poměrně třaskavé téma, na kterém se pravidelně objevují nemalé třenice mezi jeho zastánci a těmi, kdo si rádi dají dobrý steak. Existuje nespočet vtipů o veganech, diskutuje se v rámci environmentálních...
Čtěte dál