Výsledky nové studie přinesly zajímavé zjištění. V noci před úplňkem prý spíme méně, vědci ale nechápou, proč k tomu dochází. Za možnou příčinu považují, zcela nepřekvapivě, nadměrný měsíční svit.
Všichni jsme slyšeli příběhy o tom, jak lidé i zvířata o úplňku blázní, protože na ně nějakým záhadným způsobem působí. Některé mýty se na pravdě zakládají, jiné jsou jen dobře zpracovaným dílem bujné fantazie. Zjištění, která přinesla studie publikovaná v magazínu Science Advances koncem letošního ledna, patří do první skupiny a naznačují, že cyklus měsíce ovlivňuje kvalitu lidského spánku. V jakém smyslu?
Spánek byl nejkratší před úplňkem
V rámci bádání vědci zkoumali skupiny lidí s různým přístupem k elektřině a umělému světlu. Jednalo se o tři domorodé argentinské komunity, z nichž se studie zúčastnilo 98 jedinců, jejichž spánek po několik let sledovali výzkumníci pomocí zápěstních monitorů. Jedna komunita přitom neměla přístup k elektřině vůbec; druhá měla přístup omezený, například jen k jednomu zdroji umělého světla; třetí žila s plným přístupem k elektrice. Na základě pozorování vědci zjistili, že všichni účastníci vykazovali stejné změny ve spánkovém režimu a bez ohledu na míru umělého světla spali nejmenší počet hodin 3–5 dní před úplňkem. A podobně vyšla i další analýza, v jejímž rámci badatelé monitorovali spánek 464 vysokoškoláků v oblasti města Seattle – i u nich byla doba spánku nejkratší těsně před úplňkem.
Měsíční světlo potlačuje produkci melatoninu
Vědci byli překvapeni skutečností, že míra expozice umělému elektrickému osvětlení v souvislosti s úplňkem na kvalitu spánku u žádné ze skupin, včetně té tvořené vysokoškolskými studenty, nemá vliv. Došli tedy k závěru, že na vině je zvýšená intenzita měsíčního svitu, která je výraznější právě před úplňkem, protože každou další noc měsíc vychází později a snižuje se i intenzita a míra vystavení jeho světlu. Měsíční světlo podle odborníků potlačuje produkci spánkového hormonu melatoninu, který ovlivňuje nástup a délku spánku. Měsíční svit tak může přirozeně účinkovat tak, že člověka probudí a nedovolí mu usnout.
Možný vliv na celkové zdraví
Badatelé se zabývali i otázkou, zda, a případně jak, může nespavost způsobená úplňkem, ovlivnit celkové zdraví. A odpověď není jednoznačná. Závisí totiž na tom, jak dlouho a dobře běžně spíte. Pro někoho, kdo běžně spí 7 až 8 hodin, je ztráta 20 až 30 minut spánku párkrát do měsíce mizivá. Pro jedince, kteří v průměru spí méně než 7 hodin nebo obecně vzato nespí době, může být ovšem taková ztráta problematická. Mnohem vyšší riziko ale představuje umělé světlo, které máme díky chytrým telefonům, tabletům, počítačům a dalších chytrým přístrojům neustále při sobě a které náš spánek ovlivňuje mnohem více než měsíční fáze. Proto autoři studie kladou důraz na budování zdravých spánkových návyků – alespoň hodinu před spaním necivět do žádné obrazovky, spát v dobře vyvětrané místnosti a snažit se ukládat a vstávat každý den ve stejnou dobu.
Zdroj: healthline.com, science.org
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Tryptofan: aminokyselina, potřebná pro náš kvalitní spánek a psychickou pohodu
Pokud jste někdy hledali, co by vám mohlo pomoci k lepší náladě a spánku, určitě jste narazili na tuto esenciální aminokyselinu. Na trhu se dnes nabízí ve formě různých doplňků stravy, které mimo tryptofanu...
Čtěte dál