Sója a sójové výrobky patří dnes již ke standardním potravinám bez alternativní nálepky. Jen k málokteré potravině se však za poslední léta změnil přístup tak výrazně, jako k sóji. Jednu dobu byla oslavovaná, také až přeceňovaná a poté i zatracovaná. Se sójou to dosud bylo jako na houpačce. Jde o zázračnou superpotravinu nebo jen o přeceňovanou luštěninu, která se v nízké kvalitě skrývá v lecjakém zpracovaném výrobku?
Sója jako kvalitní náhrada živočišných bílkovin
Sója bývala a stále bývá označována za potravinu budoucnosti, nebo také za rostlinné maso. Patří mezi luštěniny, které jsou známé nevyváženým obsahem esenciálních aminokyselin. Proto tedy hrách, čočka, fazole apod. jsou z hlediska kvality i obsahu bílkovin neplnohodnotné. Právě sója je však mezi luštěninami výjimkou – obsahuje totiž velmi kvalitní a dobře stravitelné bílkoviny s vyváženějším zastoupených zmíněných nezbytných aminokyselin. Sója je tedy kvalitní náhradou jiných plnohodnotných bílkovin živočišného původu jako je maso, vejce nebo mléčné výrobky. Obsahuje také vysoké množství vápníku, draslíku, hořčíku i železa, žádný cholesterol a významné množství vlákniny.
Cesta sóji na výsluní
Popularita sóji začala stoupat, když přišly různé výzkumy této potraviny s tím, že může působit jako prevence proti některým onemocněním – mělo jít například o snížení rizika srdečních chorob, cukrovky nebo obezity. Sójové produkty tak začaly být okamžitě doporučovány jako součást zdravého a vyváženého jídelníčku.
Pozornost vědců k sóji směřovala také kvůli obsahu isoflavonoidů (jejich pomocí se rostliny brání plísním a bakteriím). Sója patří k jejich nejbohatším přírodním zdrojům. Vyvstala tak otázka, zda mohou být tyto látky prospěšné také lidem a jak. Přijaté isoflavonoidy (patří mezi fytoestrogeny), které se dostanou do krve, organismus vyhodnotí jako látky podobné estrogenům. Zkoumalo se tedy, zda isoflavonoidy povzbudí činnost přirozených estrogenů nebo naopak jejich činnost utlumí. Důvodem výzkumů byl výskyt rakoviny prsu. Toto onemocnění se totiž desítky let vyskytuje výrazně méně u Asiatek, které velice holdují sójovým výrobkům. Díky tomuto zjištění se tedy samotná sója dostala na výsluní a byla označována téměř za zázračnou.
Pád další superpotraviny
Nakonec ale sóju potkal podobný osud jako jiné superpotraviny. Později se totiž ukázalo, že uváděné zdravotní benefity byly trochu přeceňovány. Zásadní nebylo ani blahodárné působení na srdce – rozhodně ne v takové míře, jak se dříve předpokládalo. Čím dál více se pak sója dostávala do nemilosti. Vyskytly se tentokrát pochybnosti ohledně vlivu na riziko rakoviny prsu (lékaři raději takto nemocným ženám doporučovali vyhýbat se sójovým výrobkům) a rovněž vyvstaly pochyby ohledně vlivu na ženskou plodnost. Ženy v plodném věku, které si denně dopřály dvě a více porcí sóji, prý mají v krvi méně hormonu zodpovědného na uvolňování vajíčka z vaječníku. Přitom skutečným důsledkem je pouze fakt, že v takových případech pouze dojde k ovulaci později asi o den. Zásadní vliv na plodnost by tedy sója neměla mít. Podle lékařů a dalších odborníků je také důležitá doba, kdy žena začne tuto luštěninu konzumovat. Jako ideální se ukázalo začít s úměrnou konzumací sóji ještě před pubertou.
Kdo by si měl dávat na sóju pozor
Kolik si tedy můžeme dopřát této potraviny, abychom nemuseli řešit případný negativní vliv na zdraví? Bezpečným množstvím je jedna porce, maximálně dvě denně. To je také běžná míra, jakou konzumují například Japonci celý svůj život. Počítejte ale s tím, že je sója obsažena v různých průmyslově zpracovaných výrobcích. Opatrně by ke konzumaci sóji měly přistupovat ženy trpící například endometriózou či jinou chorobou spojenou s hladinou estrogenů. Sójové výrobky by totiž mohly potíže zhoršit. Sója a další výrobky z ní by se také neměly podávat malým dětem, zejména těm, které trpí na různé potravinové alergie či intolerance.
Vsaďte na bio kvalitu a fermentaci
Rovněž stojí za to řešit způsob úpravy sóji. Pozitivní zdravotní účinky vykazují zejména tradiční asijské produkty, které stále patří do kategorie „skutečných“ potravin, nikoliv průmyslově zpracovaných. Jde například o tempeh či tofu. Dobrý zdrojem sóji jsou také kvalitní fermentované sójové omáčky, miso pasty nebo jiné druhy omáček, které prošly fermentací. Takové produkty jsou rovněž mnohem lépe stravitelné. Co je však zásadní, je způsob jejího pěstování. Odhaduje se, že až 80% celosvětové produkce sóji je geneticky modifikované. Je to až nehezky vysoké číslo a rizika z toho plynoucí nejsou úplně zanedbatelná. Proto pokud pravidelně konzumujete sójové produkty, zaměřte se na bio verze, a to zejména pokud jde o sóju samotnou, o mléko, mouku či jogurty apod. Sója v biokvalitě je prakticky bez rizika GMO.
Jak ale stále platí, nejlepší je umírněnost, proto si i sóju dopřejte rozumně a nepřehánějte její konzumaci. V našich geografických šířkách není přirozené ani úplně v pořádku se přehnaně orientovat na tuto potravinu. Berte také vždy v úvahu, komu, v jakém množství a v jaké podobě (a hlavně kvalitě) ji dáváte na talíř.
Zdroj: MATERIÁLY AUTORA
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...
Čtěte dál