Možná jste o nich už někdy slyšeli ve spojitosti s ořechy a luštěninami. Jedná se o látky přirozeně se vyskytující v rostlinných plodinách, které dokáží negativně zasáhnout do našeho metabolismu. Existuje jich celá řada, nicméně mezi nejběžnější patří kyselina fytoová.
Už význam slova antinutriční naznačuje, že jde o něco, co jde proti výživě. Tyto látky mohou zhoršovat vstřebávání a využitelnost živin, mohou ovlivňovat aktivitu některých enzymů, snižovat celkovou výživovou hodnotu a nebo se také dlouhodobě podílet na deficitu některých prvků. Patří sem například rostlinné inhibitory, lignany, které také působí jako fytoestrogeny, různé třísloviny, lektiny aj.
Kyselina fytoová a fytáty
Kyselina fytoová je hlavním zdrojem prvku fosforu v semenech rostlin, slouží tedy jako jakýsi zásobní zdroj fosforu pro klíčící rostlinku. Tato látka se velmi ochotně váže na minerální látky a stopové prvky, zejména měď, zinek, vápník a železo. Dělá to tak, že vás pak o něj během trávení ochuzuje, protože je zkrátka nepustí – váže se k nim s vysokou afinitou. Fytáty navíc snižují aktivitu některých trávicí enzymů, např. trypsinu nebo pepsinu. Nalezneme ji hlavně v celozrnných obilninách (žito, pšenice, ječmen..) a luštěninách včetně sójy a burských oříšků. Na fytáty je bohatá ale i řepka. Jak tedy zmírnit její negativní účinky? Do jisté míry to jde a pro konzumenty převážně rostlinné stravy je to relativně důležitá věc: dlouhým namáčením. Co do obsahu v pečivu se ji ale nemusíte tak bát. Více této látky obsahují vždy obaly zrn, klíčky a otruby. Jsou sice zdrojem vlákniny, ale všeho s mírou. Naopak v bílé mouce je této látky nejméně. V pečivu či jiných celozrnných obilninách se s ní zkrátka musí počítat.
Kdy může opravdu vadit?
Živiny a mikroprvky v živočišných výrobcích nejsou blokovány vlákninou a kyselinou fytoovou, proto v rámci racionálního jídelníčku obavy mít nemusíte. Minerální látky a stopové prvky doplňujete i těmito potravinami. Rizikové skupiny jsou ale hlavně vegetariáni a vegani, kteří mají svůj jídelníček bohatý na obiloviny, olejniny a luštěniny. Strava skládající se ze sójových výrobků, luštěnin a obilovin se pak může dlouhodobě stát deficitní. Z toho důvodu je např. již výše zmíněné namáčení namístě.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Stravovací návyky – jak změnit roky zažitý jídelníček?
Stravovací návyk – důležitý prvek, který ovlivňuje náš život, a především naše zdraví. Ačkoliv si to mnohdy neuvědomujeme, zvyklosti ve stravování získáváme již v tom nejútlejším věku – jako miminka. Vše...
Čtěte dál
Jak by mělo vypadat správné sezónní stravování? Nejenom potraviny, ale i úprava je důležitá
Těstovinové saláty – jak na chutné a zároveň vyvážené kombinace
Strava okolo tréninku: co jíst před tréninkem a co je naopak vhodné zařadit až po něm?
Pažitka – na jakém místě ji pěstovat a jak si ji uchovat co nejdéle k využití v kuchyni?
Potraviny, které přirozeně obsahují hodně bílkovin
Rostlinné mlsání – tipy na doma, do práce nebo na výlety
Cardio vs. silový trénink aneb co je při hubnutí účinnější – 3. díl
Jak nebýt „ledňáčkem“ a udržet si dobrou formu dlouhodobě?
Vzorový jídelníček pro Štědrý den – pochutnejte si bez výčitek!
Časté chyby v dětském jídelníčku – chybí zelenina, luštěniny a vejce
Snídat nebo nesnídat? Jak snídání ovlivňuje hubnutí
