Podzimní rovnodennost je prvním podzimním dnem, který letos nastane 23. 9. v 8 hodin a 50 minut ráno. Slunce vstoupí v ten okamžik do znamení Vah a nastane přechod astronomického léta v astronomický podzim. Obvykle připadne podzimní rovnodennost na 22. nebo právě 23. září, může však nastat i o den dříve či později. Právě o 5 hodin a 49 minut se rovnodennost každý rok posouvá a odchylka se harmonizuje takzvanými přestupnými roky.
Podzim je období hýřící barvami, ale zároveň navozuje pocity rozjímání a hledání duševní harmonie. A čím že je právě toto melancholické období tak typické? Snad nostalgií nad odchodem jásavých letních měsíců, které se zdají být čím dál kratší, snad lítostí nad neúprosným koloběhem, který sotva přírodu probudil k životu, bude ji co nevidět zase uspávat. Především však je to doba sklizně a vinobraní, díkůvzdání za úrodu a čas, kdy bychom se měli jaksi „očistit“ i po duševní stránce.
Astronomický a meteorologický podzim
Meteorologický podzim se od toho astronomického časově odlišuje, začíná totiž každý rok pevně už prvního září a stabilně zahrnuje měsíce září, říjen a listopad. Na příchod astronomického podzimu, který se řídí polohou Slunce na obloze, si musíme letos počkat právě do zmíněného 23. září. Meteorologický podzim vychází z gregoriánského kalendáře, který rozděluje rok na čtyři roční období.
Podzimní rovnodennost v duchovním kontextu
Podzimní rovnodennost přináší rovnováhu světla a tmy, den a noc jsou tehdy stejně dlouhé. Rovnodennost je tak momentem, kdy je Slunce v rovině s rovníkem, světlo při ní dopadá na severní a jižní polokouli pod stejným úhlem. Z duchovního hlediska přináší podzimní rovnodennost sledění protikladů, jako je duchovno a hmota, dávání a přijímání, světlo a tma, muž a žena, narození a smrt. Podzimní rovnodennost nás nabádá k vyrovnání starých účtů a nevyřešených záležitostí, k uzavření minulosti a přípravě na nové začátky. Znamení Vah nás má navést k harmonii a klidu, proto bychom se měli navždy vypořádat se starými bolestmi a neuzavřenými křivdami. Je třeba pochopit, že podzimní období nás nemá duševně deptat, rozesmutnit ani přivádět do depresí. Má nás přivést k duševní očistě a zbavit nás všeho, co v nás probouzí nejistotu a bolest vlivem starých nesrovnalostí. Máme slavnostně doprovázet slábnoucí sílu slunce, v řecké mytologii pak k podzimu patří také Roh hojnosti, jenž je symbolem hmotného i duchovního bohatství.
Jak se naši předkové loučili s létem a vítali s podzimem?
Svátek podzimní rovnodennosti slavili už naši předkové. V jejím duchu se slaví sklizeň, narovnání kosmických sil a lidé se obrací do svého nitra. Oslavovala se štědrost Matky Země a s ní související sklizeň ořechů, jablek a vinné révy. Keltové slavili svátek Mabon, jenž byl zasvěcen bohům lovu, i u nás v tuto dobu začíná lovecká sezona. Slovo Mabon odkazuje na boha Světla, syna Matky Země jménem Modron. Ten podle pověsti po narození zmizel do podzemí, do lůna Matky Země, kde půl roku sbíral síly, aby se mohl opět zrodit a přijít na svět v podobě jara. U nás je přelom léta a podzimu také obdobím posvícení, dříve byly jeho symbolem především jablečné koláče a další pokrmy z jablek. Dnes si posvícení obvykle spojujeme s příjezdem poutí, ale i s průvody či vesnickými zábavami. V neposlední řadě pak s posvícenskými koláči a prvním burčákem.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Hrušky v kuchyni – podzimní inpirace nasladko i naslano
Podzim je v plném proudu a s ním i období dozrávání hrušek. Hrušky jsou známé svým vysokým obsahem sacharidů. Ze sacharidů v nich převládá fruktóza, a proto je dobře snášejí i diabetici. Je to lahodné...
Čtěte dál