Pojem diabetes neboli cukrovka, není určitě nikomu cizím slovem. Nicméně znalost bližších informací, jako je vznik, projevy a možné následné komplikace, jsou již menší i přes to, že se v naší zemi jedná o velmi rozšířené onemocnění. 14. listopad je světovým dnem diabetu, a slouží k celkovému zvýšení povědomí o cukrovce a o všem, co k ní patří.
Nejrozšířenějším a nejznámějším je diabetes mellitus 2. typu. Avšak rozlišujeme i DM 1. typu nebo gestační diabetes. Cukrovka má také další specifické typy, jež například provázejí jiné choroby. Onemocnění může být rovněž vyvolané genetickými defekty (např. typ MODY) nebo jej podnítí dokonce i některé chemické látky a léky.
Diabetes mellitus 1. typu
Tento autoimunitní typ cukrovky má v České republice přibližně 7 % diabetiků. Nejčastěji se spouští v dětství a v dospívání, nicméně se může objevit i v pozdějším věku (tzv. LADA – skrytý DM dospělých). Dědičnost zde nemá příliš významnou roli. A jak vlastně vzniká?
V naší slinivce břišní se běžně vyskytují β-buňky, jež produkují hormon inzulín, který pomáhá buňkám v těle přenášet glukózu z krve do buněk. Ty jej následně využijí jako zdroj energie. Při DM 1. typu dochází k ničení těchto β-buněk vlastním imunitním systémem, což má poté za následek úplný nedostatek vlastního inzulinu. V tomto případě nezáleží na tom, jakou má pacient životosprávu, zda je štíhlý nebo obézní apod. Spouštěčem všeho je velmi často virová infekce.
Jelikož chybí v těle inzulin, dochází k hromadění glukózy v krvi – hyperglykémii. Buňky kvůli nedostatku glukózy začnou využívat tuky jako zdroj energie, přičemž dochází ke vzniku ketolátek v krvi, jenž okyselují náš organismus. Z ketolátek vzniká též aceton. Ten lze cítit z dechu postiženého. Následkem absence inzulinu je i zvýšené odbourávání bílkovin.
Mezi nejčastější příznaky řadíme váhový úbytek, sucho v ústech, nadměrnou žízeň a časté močení či celkovou slabost. Objevit se může nechutenství či naopak nadměrný příjem potravy, různé infekce kůže, zhoršení zraku. S postupujícím problémem dochází ke zvracení, bolestem břicha, znecitlivění prstů dolních končetin či svalové záškuby. Při velmi vysokých hodnotách cukru v krvi hrozí kóma až smrt.
Pacient, trpící cukrovkou 1. typu, musí dodržovat dietní, režimová opatření a inzulin do těla dodávat pomocí injekcí – 3x denně před jídlem, případně aplikuje dlouhodobý inzulin, jež udržuje správnou hladinu po celý den i noc. Existuje i tzv. inzulinová pumpa – zařízení, které dodává inzulin v pravidelných intervalech a před jídlem si dotyčný „zmáčkne“ dávku navíc.
Díky současné medicíně již není toto onemocnění nijak zvlášť omezující běžný život. Životospráva pacienta je volnější, nemusí se stravovat pravidelně, lze si upravovat dávky inzulinu dle potřeby. Díky senzorům, které měří glykémii pravidelně, si postižený může přes mobilní aplikaci kontrolovat hladinu cukru v krvi a v případě nerovnováhy je upozorněn alarmem.
Pokud diabetik nepodceňuje léčbu, riziko komplikací je minimální. V opačném případě mohou nastat trvalé následky, například porucha ledvin a nutnost dialýzy, postižení očí až slepota, infarkt, mozkové příhody či amputace končetiny.
Diabetes mellitus 2. typu
Jedno z nejčastějších civilizačních onemocnění. V ČR jím trpí přibližně každý třetí občan. Dědičnost hraje v tomto případě významnou roli. Dále je rizikem i nadváha a obezita, nadměrný příjem kalorií, nevhodná strava, stres, malá nebo žádná fyzická aktivita, kouření.
Jedná se o metabolickou poruchu, kdy dochází k hyperglykémii. Inzulín se v tomto případě tvoří, a to buď ve sníženém nebo i v normálním množství. Problém však je, že naše tělo je vůči němu rezistentní a nedokáže jej využít. Další příčinou může být narušená funkce β-buněk s následkem nedostatečného vylučování inzulinu. Pokud dojde ke sníženému působení hormonů, jež se tvoří ve střevě a žaludku, hrozí též rozvoj DM 2. typu.
Onemocnění může probíhat skrytě i několik let a zjistíme jej až při výskytu několika příznaků. Typické jsou například únava, malátnost, rozmazané vidění, suchá a svědivá pokožka nebo její opakované infekce. Dochází ke ztrátě citlivosti končetin, infekcím močového ústrojí, vysokého krevního tlaku, cholesterolu a k různým cévním potížím.
Léčba probíhá především zařazením dietního opatření a pohybové aktivity, snížením hmotnosti, selfmonitoringem. U některých pacientů se ordinují antidiabetika v tabletách, někomu se podávají injekčně inkretinová analoga či inzulin. Lékař určí vždy nejvhodnější postup léčby pro daného pacienta.
V případě, že pacient dodržuje léčbu, je riziko komplikací nízké. Pokud jej podceňuje, hrozí postižení ledvin s následnou potřebou dialýzy. Další následky mohou být – poškození zraku až slepota, srdeční infarkt, mozkové příhody, amputace končetin. Zvýšené je také riziko výskytu zhoubných nádorů ledvin a močových cest, trávicího traktu, jater, slinivky břišní. U žen se také více vyskytují nádory prsu a dělohy.
Gestační diabetes
Tzv. těhotenská cukrovka se v ČR vyskytuje u 1–3 % těhotných žen. Vzniká v důsledku některých hormonů produkovaných placentou. Ty působí opačně než inzulin a způsobují zvýšenou hladinu cukru v krvi. V největším množství se placentární hormony vyplavují mezi 24.–28. týdnem těhotenství, proto se u žen provádí zátěžové testy na odhalení cukrovky, která nemá jinak nijak zvlášť výrazné příznaky.
Má-li žena některé z rizikových faktorů, posílá se na test automaticky. V některých případech se musí sledovat již od začátku těhotenství. Mezi tyto znaky patří například cukrovka v rodině, věk nad 25 let, předchozí porodní váha dítěte nad 4000 g, obezita, cukr v moči na počátku těhotenství, opakované potraty, diabetes v předchozím těhotenství ad.
Základem léčby je dietní opatření a přiměřená fyzická aktivita. Některým těhotným se musí podávat po celou dobu těhotenství inzulín, probíhají také častější kontroly.
Neléčená těhotenská cukrovka může vést ke zrychlenému růstu plodu, což může být komplikací při porodu jak pro matku, tak pro dítě, které je sice velké, ale nezralé. Vyskytuje se také těžší forma novorozenecké žloutenky apod. V budoucnu dítěti hrozí vyšší riziko rozvoje DM 2. typu, obezity nebo třeba vysokého krevního tlaku.
Zdroje: www.nzip.cz, diabetickaasociace.cz
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cheat day: vyplatí se dát den volno od dodržování hubnoucího režimu?
Cheat day, den, ve kterém můžete sníst úplně cokoliv a vystoupit tak ze své zajeté rutiny zdravého životního stylu nebo redukční diety. Názory na tento „podváděcí“ den se různí. Co to je to cheat day,...
Čtěte dál