V potravinách a nápojích se objevují dnes velmi hojně. Nám se nabízí otázka, zda jsou tyto složky v naší výživě opravdu bezpečné nebo by bylo vhodnější se jim spíše vyhýbat? Jelikož je téma sladidel velmi rozsáhlé, zaměříme se v tomto článku především na aktuální situaci a problematiku, která se v souvislosti s umělými sladidly řeší.
Kde všude umělá sladidla najdeme a k čemu jsou dobrá?
Umělá sladidla jako taková najdeme dnes v široké škále potravin: sladkých nápojích, zmrzlinách, žvýkačkách, ovocných šťávách, cukrovinkách včetně čokolád a sušenek. Mnohdy jej poznáme podle nápisu přímo na etiketě výrobku - „sugar free“, „zero sugar“, „light“ a podobně. Vyskytují se však ale například i v nakládané zelenině, cereáliích, léčivech, zubních pastách nebo třeba v kapkách proti kašli a dalších výrobcích, kde bychom tyto přídatné látky ani nečekali.
Jejich úkolem je nahradit sladkou chuť, aniž by to ovlivnilo náš kalorický příjem, jelikož nemají energetickou hodnotu (nebo je zanedbatelná). Další výhodou je, že neovlivní hladinu inzulinu v krvi, což ocení hlavně diabetici. Umělá sladidla také nezvyšují riziko tvorby zubního kazu, jako je tomu u běžného cukru, nepodléhají totiž fermentaci bakteriemi v dutině ústní, díky čemuž nevznikají kyseliny způsobující poškození zubů.
Můžeme umělá sladidla konzumovat bez omezení?
Otázka bezpečnosti umělých sladidel je neustále probírána. Existuje již mnoho různých odborných studií, které se zabývají zdravotními riziky spojenými s používáním umělých sladidel. Níže jsou uvedeny momentálně nejnovější poznatky ohledně různých druhů často používaných a nám nejznámějších synteticky vyrobených sladidel.
Aspartam [E951]
Tato látka byla objevena náhodou při hledání léku na žaludeční vředy chemikem Jamesem Schlatterem v roce 1965. Je asi 200x sladší než běžný cukr (sacharóza). Energetická hodnota je 4 kcal/g, nicméně díky jeho vysoké sladivosti je naprosto zanedbatelná. Není vhodný pro tepelnou úpravu, při vysokých teplotách získává nahořklou chuť. Aspartam obsahuje aminokyselinu fenylalanin, tudíž by v užívání měli být opatrní zejména lidé trpící fenylketonurií, neboť tuto aminokyselinu nejsou schopni v těle zpracovat.
Jedná se také o jedno z nejpoužívanějších sladidel, proto je často zkoumáno a testováno z hlediska zdravotní nezávadnosti. Některé studie přichází s výsledky, že zvyšuje riziko vzniku leukémie a lymfomů, nicméně se později prokázalo, že tyto studie nelze přenášet na člověka, neboť testování probíhalo na potkanech, jejich metabolismus zpracovává aspartam jiným způsobem, navíc jim byla podávána vysoká koncentrace, kterou by člověk nebyl schopný užívat.
Nebezpečnost v nedávné době také prověřovala také Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) a Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva (JECFA). IARC klasifikovala aspartam jako pravděpodobně karcinogenní pro člověka s odvoláním na omezené důkazy (jednalo se o typ rakoviny jater). JECFA opakovaně potvrdila bezpečnost denního příjmu 40 mg/kg tělesné hmotnosti. Nadále budou probíhat další výzkumy ohledně možné spojitosti konzumace aspartamu a karcinogenity.
K nepříznivému závěru dospěla i dlouholetá kohortová studie NutriNet-Santé, jež probíhala mezi roky 2009–2021. Výsledky poukazují na vyšší riziko rozvoje rakoviny (především karcinom prsu a rakovinu související s obezitou) ale hlavně nebezpečí vzniku cévní mozkové příhody.
Acesulfam K [E950]
Používá se již od roku1988 a sladivost má až 200x větší než sacharóza. S kombinací s aspartamem se používá velmi často (E962), převážně v light nápojích. Toto bezkalorické sladidlo se také využívá hojně v pekařském průmyslu, je totiž odolné vůči vysokým teplotám.
Francouzská studie NutriNet-Santé zkoumala také Acesulfam K v souvislosti se zdravotními riziky. Upozornila tak na vysoké riziko rozvoje rakoviny a kardiovaskulární onemocnění.
Sukralóza [E955]
Dalším velmi používaným umělým sladidlem je sukralóza. Stejně jako aspartam bylo objeveno náhodou, a to v roce 1976. Je až 600krát sladší než sacharóza. Je vysoce tepelně stabilní, což umožňuje používání při výrobě různých cukrovinek, pečení apod. Najdeme jej také v mnoha nealkoholických nápojích.
Sukralóza byla třetím sledovaným sladidlem výše zmiňované studie NutriNet-Santé a stejně jako Acesulfam K bylo stanoveno velké riziko vzniku rakoviny a kardiovaskulární onemocnění.
Bylo také zjištěno, že tato náhražka cukru negativně ovlivňuje hladinu glukózy a inzulínu v krvi, na což by si měli dávat pozor především diabetici.
Škodlivý vliv může mít pravděpodobně i na naši celkovou imunitu, neboť se prokázalo, že užíváním sukralózy dochází k ničení nám prospěšných střevních bakterií, které se ani po čase nezotavily. Pokud je náš střevní mikrobiom ve špatném stavu, způsobuje to nejen zažívací potíže, ale celé naše tělo je tak oslabeno a více náchylné na různé nemoci apod.
Závěr
Jak můžeme vidět, stále se nad umělými sladidly a jejich zdravotní bezpečnosti vznáší otazník. Některé studie škodlivost potvrzují a upozorňují na jejich konzumaci, jiné jej vyvrací. Jedno je jisté – jsou v jistých ohledech pomocníky, ať už pro diabetiky, tak pro redukční diety, nicméně bychom se měli zamyslet, zda nám jisté zdravotní riziko za to stojí a nebylo by lepší snažit se jej konzumovat co nejméně. Na trhu existují i jiná, přírodní sladidla (např. stévie), která jsou pro nás bezpečnější. I přesto bychom však měli celkově sladidla používat s rozumem, protože v nás vyvolávají větší pocit chutě (nejen) na sladké a navádí nás tak k vyšší konzumaci potravin, s čímž je opět spojené riziko rozvoje obezity a dalších zdravotních problémů.
Zdroje: downtoearth.org, bezpecnostpotravin.cz, who.int
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Cheat day: vyplatí se dát den volno od dodržování hubnoucího režimu?
Cheat day, den, ve kterém můžete sníst úplně cokoliv a vystoupit tak ze své zajeté rutiny zdravého životního stylu nebo redukční diety. Názory na tento „podváděcí“ den se různí. Co to je to cheat day,...
Čtěte dál