V zimě se potřebujeme zahřát. Logicky bychom tedy měli jíst potraviny, které zahřátí podpoří a jsou tzv. zahřívající. Citrusy mezi takové bohužel nepatří, zato obsahují významné množství vitamínu C, který v zimě tolik potřebujeme. Otázkou je, co je pro nás potřebnější. Máme nebo nemáme tedy jíst citrusy?
Pomeranče, mandarinky, citróny, grepy. Můžeme si je koupit kdekoliv a kdykoliv. Řada z nás má třeba vůni mandarinek spojenou s Mikulášem a Vánocemi, což je pozůstatek z dob našich rodičů či prarodičů, kdy se jednalo o nedostatkové zboží, které bylo dostupné jen málokdy a zpravidla právě v tomto svátečním čase. Pro naše předky představovala taková skutečnost svátek – vážili si oblíbené exotické pochutiny a těšili se na ni mnohdy celý rok. Mandarinky si potom šetřili, aby si je co možná nejvíce vychutnali a požitek z jejich konzumace co možná nejvíce prodloužili. Rozhodně nelze říci, že by se na jejich stole mandarinky objevovaly každý den.
Zelenina a ovoce jsou nyní dostupné celý rok
Když je u nás zima, v zemích, kde se exotické ovoce pěstuje, zrovna sklízí tu největší úrodu. Prosinec a leden jsou tedy měsíce, kdy nacházíme citrusů na našich pultech nejvíce. Otázkou ale je, zdali je to pro nás přirozené je konzumovat? Musely urazit takovou dálku, aby se k nám dostaly a jak je známo, vitamín C je velmi nestabilní vitamín, který se na světle a vzduchu rychle ničí. Má vůbec ovoce, které muselo přeletět mnohdy i kontinent pro nás ještě nějakou nutriční „zprávu“? Citrusy jsou bezesporu významným zdrojem vlákniny a různých fytonutrientů. Termicky se ale jedná o potraviny, které naše tělo ochlazují. Dle východních učení bychom se měli soustředit na potraviny se zahřívajícím potenciálem. Zkusili jste například někdy na sobě, jak na vás působí, když si dáte k snídani jogurt a pomeranč a nebo si připravíte teplou ovesnou kaši nebo si dopřejete polévku? Schválně to někdy zkuste, je v tom velký rozdíl. Citrusy jsou pro tělo ochlazující, přináší do něj osvěžení a chlad, proto je tak milujeme v létě, v zimě jsou jejich účinky ale nežádoucí.
Co je u nás sezónní, je pro tělo přirozené
Naši předkové neměli přístup k potravinám z celého světa. Jedli to, co v daném období darovala půda. Co bylo dostupné v krajině, kde žili. Byli zdravější, pohyblivější a štíhlejší než my. Více vydrželi. Měli silnější imunitní systém. Protože se chovali přirozeně. Konzumovali to, co pro ně bylo přirozené. Pro člověka je totiž vždycky nejlepší jíst to, co vyrostlo v jeho bezprostředním okolí. Nebo alespoň v zemi, kde žije. My bychom v zimě měli konzumovat jablka, hrušky, červenou řepu, brambory, zavařeniny a kompoty. Zapomenout nesmíme ani na významný zdroj vitamínu C – kysané zelí. Místo toho ale ve velkém jíme mandarinky, grepy, pomeranče a citróny, které jsou nám často doporučovány jako zdroj vitamínu C pro zimní období. Zkuste si dát místo pomeranče či čerstvě vymačkaného grepového džusu ovesnou kaši se zavařenými švestkami ze zahrady, skořicí a medem. Taková svačina/snídaně prospěje nejen tělu, ale i duši.
Rada na závěr?
Jezte to, co je přirozené. Neradíme vám, abyste citrusy nejedli vůbec, ale buďte s nimi umírnění. Zaměřte se na jiné, lepší zdroje vitamínu C – šípek, rakytník, brokolici, růžičkovou kapustu, kysané zelí či jinou kvašenou zeleninu.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...
Čtěte dál