Herbicid glyfosát je znovu na scéně. Máme se ho obávat?

Herbicid glyfosát je znovu na scéně. Máme se ho obávat?
zdroj: Adobe Stock

Herbicid pocházející z amerického Missouri nedává spát řadě environmentalistů a lékařů stejně jako lesníkům, zahradníkům, zemědělcům a nyní i politikům. Glyfosátu má unikátní postavení v zemědělství, avšak stále více a více hlasů volá po jeho plošném zákazu.

Objevitelem tolik sporného pesticidu byl organický chemik John E. Franz, který za něj získal řadu ocenění. Glyfosát se poměrně rychle rozšířil po celém světě. Jedná se o širokospektrální herbicid, který se dnes nachází ve více než 752 přípravcích užívaných v zemědělství, lesnictví či zahradnictví a patří rovněž k nejvíce používaným aktivním složkám herbicidů obecně – u nás je známý hlavně Roundup na hubení plevele. Ten se například nedávno objevil i obilninách dětských cereálií...

Může glyfosát způsobit rakovinu?
Možná se ptáte, proč a čím je glyfosát tak nebezpečný, když je jinak tak hojně využívaný. Odpověď podává třeba Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která jej zařadila do skupiny 2A, tedy k látkám pro člověka pravděpodobně karcinogenním. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) došel ve studiích k poněkud odlišným závěrům. Podle jeho výsledků nedošlo k významnějšímu výskytu rakoviny vlivem glyfosátu. Tyto rozdíly v závěrech je možné vysvětlit použitím odlišných způsobů statistické analýzy dat. Zatímco IARC aplikovala vlastní postupy, EFSA respektovala použití metod uvedených v plánech experimentů. Jak mohou dvě významné instituce dojít k tak odlišným výsledků?

Studie dokazující rakovinu jsou většinou neprůkazné
V americkém časopise Public Health and Emergency vyšel v roce 2016 přehledový článek profesora Francisca Paumgarttena z National School of Public Health v Rio de Jaineiru. Ten velmi podrobně shrnoval výsledky epidemiologických studií týkajících se karcinogenity glyfosátu. Zmíněn je jak výsledek tvrdící, že ti, kteří jsou v rámci své profese dlouhodobě a opakovaně vystavováni působení vysokých dávek glyfosátu, mají 1,5krát vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny, tak i ten zmiňující velmi podobné číslo – 1,3krát. Toxický účinek dané látky je však podle odborníků téměř nemožné dokázat na základě retrospektivních studií, kde jsou informace o dávce odhadovány na základě odpovědí ANO/NE nebo expozice žádná, slabá, střední, silná. Glyfosát může mít údajně i negativní vliv na hormonální soustavu.

Svět není černobílý
Hořlavost, výbušnost, toxicita. Většina chemických látek má nějakou nebezpečnou vlastnost. Ta ale zdraví ohrožuje pouze za jistých okolností – třeba pokud absorbované množství dané toxické látky přesáhlo v organismu práh účinku. Regulace užívání chemických látek by proto neměla vycházet z pouhého konstatování jejich nebezpečí, ale ze skutečné analýzy reálných rizik. Celá řada studií ale dochází právě jen ke konstatování nebezpečí a neuvádí seriózní analýzu dat. A tak není snadné glyfosát jednoznačně vyzdvihnout nebo naopak zavrhnout. Důkazem toho je, že Evropská komise v prosinci 2017 došla k závěru, že spojitost s rakovinou a užíváním glyfosátu neexistuje a prodloužila jeho licencování na dalších 5 let.

Blýská se na lepší časy?
V Česku to vypadá tak, že potencionálně škodlivý Roundup byl původně určen jen k hubení plevele. Dnes se ale běžně využívá na poli k vysoušení semen před sklizní. Stříká se tak na obilí, řepku i slunečnici. Dobrá zpráva je, že na popud části odborné veřejnosti přesvědčené o škodlivosti Roundupu a glyfosátu zvažuje ministerstvo zemědělství jeho užívání omezit či zcela eliminovat. V posledních dnech však médii proběhla zpráva, že Ministerstvo zemědělství NEBUDE plošně glyfosát zakazovat a to z toho důvodu, že by toto rozhodnutí mohlo znevýhodnit české zemědělce.

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!