Klíčení luštěnin je považováno za něco, co spíše praktikují „alternativci" a milovníci rostlinné stravy. Určitě jste o něm už slyšeli, ale stále jste se neodhodlali to zkusit. Rozumíme vám. Pojďme společně prolomit ledy. Vyzkoušíte to jednou a pak už budete klíčit stále.

Luštěniny jsou tradice
Luštěniny patří mezi stálice české kuchyně. Ačkoliv se na ně dlouhou dobu zapomínalo, s rozmachem zdravé stravy se stávají stále oblíbenější. Jsou dostupnou a hlavně levnou skupinou potravin s nutričně zajímavými vlastnostmi, které z nich dělají ideální stálice zdravé stravy. Obsahují v průměru 24 % rostlinných bílkovin, neobsahují cholesterol a jsou zásobárnou velkého množství vitamínů, minerálních látek a hlavně tolik potřebné vlákniny.

Tradiční vs. nové druhy
Mezi tradiční druhy luštěnin patří zelený hrách, zelená čočka a fazole ledvina. V posledních letech se ale díky míchání světových kultur a kuchyní do našeho povědomí dostala např. i cizrna, čočka beluga, fazole adzuki nebo fazole mungo. A právě fazole mungo, zelená kulovitá luštěnina s charakteristickou tečkou, se stala pro její lahodnou chuť velmi oblíbenou luštěninou ke klíčení. Výborné jsou i temně červené fazole adzuki. Neurazí vás ani drobná zelená čočka, která je naklíčená do dvou dnů.

Proč vůbec luštěniny necháváme klíčit?
Syrová luštěnina je v podstatě nestravitelná a nepoživatelná. Navíc obsahuje mnoho antinutričních látek. Z toho důvodu je skoro vždy potřeba luštěniny nejdříve namočit a pak buď uvařit nebo nechat naklíčit. O něco snadnější zacházení potřebují již půlené luštěniny – ty není třeba namáčet, můžete je rovnou uvařit, ale zase nejsou vhodné ke klíčení. Klíčením  se v luštěnině tzv. probudí její obsah a tím se stávají nutričně velmi bohatou potravinou. Luštěniny také obsahují specifické oligosacharidy, které nejsou štěpeny trávicími enzymy lidského těla a dostávají se tak do střeva tlustého, kde jsou fermentovány za vzniku plynů, které následně způsobují nadýmání. Je to hlavně klíčení, které pomáhá tyto nežádoucí látky odstranit a efekty luštěnin zmírnit. Do třetice, klíčení pomáhá snížit efekt antinutričních látek. Např. kyselina fytoová váže některé prvky jako je vápník nebo zinek a tím znemožňuje jejich vstřebání ve střevě.

Jak klíčit v domácích podmínkách?
Nejjednodušší je samozřejmě si pořídit speciální nádoby na klíčení semen či luštěnin, které seženete v obchodě. Zvládnete to ale i pomocí domácího uspořádání bez nutnosti něco kupovat – potřebujete pouze sklenici, gázu a gumičku. Luštěniny, např. fazole mungo, je potřeba nejprve namočit, ideálně přes noc. Po uplynutí 8-12 hodin vodu slijte, jsou v ní vylouhované nežádoucí látky, proto tuto vodu nikdy dále nepoužívejte při vaření. Luštěniny ve sklenici zalijte novou, odstátou nebo přefiltrovanou vodou, přes hrdlo sklenice dejte kousek gázy a celé upevněne gumičkou. Vodu poté slijte přes gázu a celé umístěte do hlubokého talíře hrdlem sklenice dolů, aby mohla přebytečná voda vytéci. Luštěniny je nutné takto minimálně dvakrát denně proplachovat a poté sklenici vždy vrátit zpět do šikmé polohy. Doba klíčení se liší podle druhu luštěniny. Fazolky mungo klíčí pouhé dva dby, poté jsou vhodné ke konzumaci.

Pozor na plísně
Nezanedbávejte pravidelnou výměnu vody, aby klíčky nezačaly plesnivět. Jakmile zpozorujete jen náznak, klíčky raději vyhoďte. Gáza umožní klíčkům dýchat. Po vyklíčení přendejte klíčky do uzavíratelné nádoby, víčko ale nechte mírně pootevřené. V lednici vám vydrží několik dní, raději je ale před konzumací vždy zkontrolujte.