14. 08. 2019 | 07:19

Máte rádi ryby a mořské plody a úplně nejvíc vám chutnají servírované na břehu moře během zasloužené dovolené? Mořské plody a ryby patří mezi zdravé potraviny, skrývají ale nebezpečí v podobě různých otrav. Na co je dobré dávat si pozor a jaké plody či ryby jsou nejvíce rizikové?

Kyselina doomová je látka, která umí pořádně zavařit. V břiše a odtud v celém těle. Obsahují ji právě někteří mořští živočichové. Co se vám stane, když si na nějakém takovém pochutnáte? Dostavit se mohou klasické bolesti břicha s úpornými průjmy a nadměrnou tvorbu hlenu v dýchacích cestách, ale také zvýšená tepová frekvence a extrémně vysoký krevní tlak. V tom nejhorším případě se může dostavit paralýza dýchání, objevit se dokonce může i nevratná změna krátkodobé paměti.

Pozor na měkkýše, korýše i mořský příboj
Některé mořské řasy produkují nebezpečnou neurotoxickou kyselinu doomovou. Tyto řasy mohou kontaminovat oblíbené mořské plody, jako jsou měkkýši typu slávky, hřebenatky a ústřice – a skrze ně, dostanou-li se na váš stůl, mohou otrávit i vás. Riziková ale může být i konzumace dalších korýšů, jako jsou krevety a humři. Ačkoliv se o tom moc nemluví, případy otravy kyselinou doomovou jsou poměrně známé. Zrádnost otravy nebezpečným toxinem ale spočívá v jeho nepředvídatelnosti – konzumací kontaminovaných živočichů se otrávit můžete, stejně jako se, při vší smůle a pokud jste na toxin citliví, můžete při romantické procházce po mořském břehu otrávit vdechováním aerosolu vznikajícího tříštěním příboje. Ve všech případech ale k otravě dojít nemusí.

Když mořské plody, tak ne syrové
Pokud si mořské plody budete dopřávat syrové, což se týká velmi oblíbeného sushi, vězte, že zvyšujete riziko nákazy larvami hlístic jménem Anisakis simplex, které jsou původcem onemocnění známého jako anisakióza. Vypadají jako malé škrkavky a způsobují nevolnost spojenou prudkými bolestmi břicha a zvracením. Větší šťastlivci parazita podobného škrkavce po pár dnech vykašlou nebo si ho sami vyndají z krku, smolařům musí být parazit odstraněn endoskopicky.

Makrelovité ryby a ryba máslová mohou způsobit těžké nevolnosti
Pokud zaznamenáte průjem, zvracení, křeče v břiše spojené s bolestmi hlavy a zarudnutí obličeje společně s palčivými pocity v ústech, může být na vině ryba, kterou jste před nedávnem snědli. Právě tak se totiž projevuje tzv. syndrom makrelovitých ryb nastupující po snědení kontaminovaných ryb jako je makrela, tuňák nebo mečoun. Ty mohou být napadeny různými bakteriemi, které složitým procesem uvolňují velké množství histaminu, vyvolávajícího výše popsané reakce, objevující se zpravidla do jedné hodiny po konzumaci nakažené ryby. Příznaky naštěstí většinou do několika hodin ustupují. O poznání déle trvá průjem nastupující po překročení doporučené dávky, pro dospělého člověka pohybující se okolo 170 g, ryby jménem pamakrela jemná, známé také pod přízviskem máslová ryba. Ta obsahuje ester, k jehož štěpení nemá lidský organismus příslušný enzym.

Stěžejní je zamrazení a správné skladování
S konzumací mořských plodů a ryb jsou spojována mnohá další parazitární onemocnění. Méně známá je otrava ciguatoxinem v rybách jako je barakuda, kanic a další, známější je třeba kontaminace tetrodotoxinem z čtverzubce ježatého zvaného Fugu. Účinným opatřením a prevencí proti vzniku všech zmíněných je zamražení na teplotu -18 °C. Stěžejní je tedy dodržovat zásady správného skladování spojeného s udržením chladícího řetězce a následným zabráněním kontaminace potravin určených k přímé spotřebě. A pokud si mořské plody či ryby vychutnáváte v restauraci, musíte věřit, že v kuchyni tohle všechno vědí.

Projděte si další články

← Benefity otužování – proč na nic nečekat a začít hned?

Jak naučit děti jíst více zeleniny a méně sladkostí? →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Zapomeňte na probiotika – tohle je novinka, která stojí za pozornost.

Už jste slyšeli termín postbiotika? Postbiotika jsou blahodárně působící látky, které mohou dle studií oslabit nepřátelské bakterie a tím pomoci v prevenci vzniku infekcí a dalších onemocnění. Postbiotika...

Čtěte dál