Jak se tělo a celý metabolismus mění po pobytu ve vesmíru? A jak kosmonauti vlastně ve stavu beztíže vyměšují? Základní úkony, které bezmyšlenkovitě provádíme dnes a denně jsou ve stavu beztíže trochu jiný oříšek....
Kam chodí kosmonauti na záchod? Tak přesně takhle se jmenuje knížka, kterou nakladatelství Albatros nabízí rodičům pro jejich zvídavé ratolesti. Rozhodně se ale nejedná o záležitost, která by zajímala jen děti. Vesmír je tajuplná oblast, která, ačkoliv je částečně probádaná, a ačkoliv se stále intenzivně zkoumá, stále skrývá více tajemství, než kolik jich dosud bylo objeveno. A podobně to vypadá i s životem astronautů na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jak se jim ve stavu beztíže žije? Funguje jejich tělo stejně jako dole na Zemi?
Dlouhý spánek je základ
Astronauti dnes na vesmírných stanicích pobývají až půl roku a za tu dobu musí vykonávat všechny základní potřeby, které vykonávají v běžném životě. Tedy jíst, pít, vyměšovat a také spát. Jak to všechno probíhá ve stavu beztíže? Samozřejmě, že tak trochu vzhůru nohama. Třeba při spánku musí být členové posádky ISS připoutáni popruhy. Protože spánek je důležitý pro obnovu fyzických i mentálních sil, tráví jím astronauti až 8,5 hodiny. Každý má vlastní kóji ve tvaru telefonní budky, kde má všechny osobní věci. Spí se ve spacáku a prý velmi dobře, protože kóje jsou tmavé a poskytují naprosté soukromí.
Z moči se během chvilky stane pitná voda
Rána vypadají i na ISS podobně jako doma. První kroky astronautů směřují na záchod – buď v americké nebo v ruské části. A tady máme právě tu záhadu. Jak to tam nahoře vlastně dělají? Mají k tomu speciální vybavení, které vypadá podobně jako pozemský záchod. Malou a velkou potřebu ale umožňuje vykonat poněkud odlišným způsobem. Pokud jdete jen na malou, přitlačíte k příslušnému orgánu hadici s vysoce výkonným odsáváním. Ta kromě moči zachytí i pach a v americké části dokonce moč prostřednictvím destilace a filtrování zázračně přemění na pitnou vodu. Většina kosmonautů má však s jejím pitím problém (ostatně se není čemu divit), a tak bývá používána v elektronové jednotce. Zde se pomocí elektrolýzy rozloží na vodík a kyslík. Vodík je nepotřebný, pročež je vypouštěn ven, zato kyslík nachází využití pro dýchání v kabinách stanice.
Abyste neuletěli, musíte se přikurtovat
Výkonné odsávání je i jádrem funkčnosti vesmírné toalety určené pro vykonání velké potřeby. Ta se klasickému záchodu tak, jak jsme na něj zvyklí, podobá mnohem více. I v tomto případě kosmonaut na mísu usedne. Aby dotyčný při vyměšování neuletěl (a stolice společně s ním), jsou na místě i speciální držáky na nohy. Sedátko je zase oproti tomu pozemskému speciálně profilováno tak, aby k pozadí dobře přilnulo. Má to ovšem jeden malý háček. Samotný otvor, kam padají výkaly, je poměrně malý a astronauti se tedy musí naučit pořádně mířit. Do mísy se potom vkládá polopropustný pytlík, který se rozevře a přilne ke stěnám. Právě do něj proud vzduchu strhává stolici a do odpadu tak pronikne jen menší množství kapalin a plynů.
Moč se přefiltruje, stolice shoří v atmosféře
A co se děje s odpadem? I v tomto směru musí vesmírná toaleta skvěle fungovat, protože na palubě vesmírné stanice není na odpad prostor. Je tedy nutné jej vytvářet co nejméně. Ke splachování se používá dezinfekční roztok kyseliny chromsírové. Ta rozloží zbytky tuhých odpadů a zabije mikroorganismy. Co se stává s močí již víme – přefiltruje se na vodu, která se buď vypije nebo se rozloží na vodík a kyslík. Pevný odpad se skladuje ve speciálních vzduchotěsných kontejnerech. Ty vyzvedávají zásobovací lodě, které je při návratu nechají shořet v atmosféře. Takže po všech stránkách – čistá práce.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Kysané zelí – domácí je nejkvalitnější a jeho výroba je jednoduchá
Kysané zelí můžete, nebo vůbec nemusíte mít rádi. V každém případě patří zcela oprávněně mezi naše superpotraviny, a řadí se mezi ně díky vysokému obsahu vlákniny, vitamínu C, vitamínu K a železa. Kysané...
Čtěte dál