Kateřina Hájková
26. 09. 2019 | 07:02

životní styl zdraví

Jedna z nejdražších druhů kávy se paradoxně sbírá jedním z nejvíce kontrastních způsobů. Kdo viděl film Než si pro nás přijde, jistě si v souvislosti s cibetkovou kávou neboli Kopi Luwak vybaví jednu velmi úsměvnou scénu.

Jack Nicholson a Morgan Freeman coby milionář Edward a automechanik Carter rozvíjejí v hřejivé tragikomedii Než si pro nás přijde dojemný příběh dvou nemocných mužů, kteří si chtějí své poslední dny užít skutečně naplno. Edward, který si rád dopřává to nejlepší (tedy nejdražší) k tomu všemu často popíjí, podle něj nejlepší, kávu Kopi Luwak. Carter se od něj ale nikdy nenapije. Proč? To sdělí ke konci filmu a společným smíchem tak prosvětlí temné okamžiky, které mužům chystá zrádná choroba. „Víš, co to vlastně pořád piješ?“, ptá se s potutelným úšklebkem Edwarda. „Ta tvoje Kopi Luwak se vyrábí z kočičích hoven.“ A má pravdu. Až na to, že cibetka není tak úplně kočka.

Roztomilá šelmička s výborným trávením
Oviječ skvrnitý je totiž cibetkovitá šelma, která žije v Indonésii. Zde se jí říká luwak, což je druhé slovo v názvu oblíbené kávy. První výraz kopi v indonéštině označuje kávu. Kopi Luwak je tedy v přesném překladu cibetková káva – jak se tomuto výjimečnému moku říká u nás. A jak je to s tím trusem? Asi vás moc nepotěšíme. Cibetková káva totiž skutečně pochází z trusu cibetek. Ty jsou velkými gurmány a požírají celé plody kávovníku. Jejich trávicí systém je však schopen zpracovat pouze dužinu. Zrnka tedy posléze vyloučí společně s výkaly. Cibetčin trávicí enzym ze třídy proteáz ale způsobí, že kávové zrnko získá jemnější a méně hořkou chuť. Právě pro ni je cibetková káva tak ceněna. A koho vlastně napadlo získávat ji takovýmto způsobem? Domorodce, kterým holandští kolonialisté zakazovali sbírat kávu, jíž zde pro obchodní účely zasadili, pro osobní potřebu. Všimli si, že cibetky vybírají nejzralejší a nejchutnější kávové třešně, které potom vyloučí. Takže začali sbírat jejich trus, vymyli z něj zrníčka a zpestřovali si jimi jídelníček.

Jedna z nejdražších káv vůbec
Ačkoliv se tedy Kopi Luwak sbírá z trusu roztomilých kočkovitých šelmiček, patří mezi nejdražší kávy na světě. Cena za kilogram se pohybuje okolo tisíce amerických dolarů. Aby také ne, když se ročně vyprodukuje asi jen 500 kilogramů na celém světě. Největším producentem je indonéská společnost Kapal Api, která svéráznou kávu prodává v 68 zemích. A čím si cibetková káva získává takovou oblibu? Již jsme zmínili jemnou chuť a menší hořkost. To jsou její pozitiva, pro něž je ceněna. Má však i své zapřisáhlé odpůrce, a to zejména z řad milovníků zvířat. Sbírání výkalů v terénu je totiž velmi náročné. Z toho důvodu vznikají farmy, kde jsou šelmičky drženy v klecích. Ve Vietnamu se však sběr chutného trusu snaží obejít jinak – kávu se zde pokouší vyrábět za pomoci enzymů, které nemusí cibetky zprostředkovávat. I o tom se ve snímku Než si pro nás přijde hovoří.

Karamel nebo hořká čokoláda?
Kávová zrna jsou v těle cibetky přírodně zpracovávána. Z toho důvodu jsou po upražení více olejnatá a nabývají nevšední chuti. Tu někteří přirovnávají ke karamelu, jiní k hořké čokoládě, další z ní prý dokonce cítí švestky. Jak se ale zrnko, které cibetka vyvrhne s výkaly, dostane až k pražení? Právě tento mezičlánek musí zprostředkovat sběrači. Ti nejpoctivější se za ovijci vydávají až do jejich přirozeného horského prostředí, prolézají zde keře a křoví, kde se šelmičky pohybují a jednoduše sbírají jejich vzácný trus. Zrníčka, která se v něm nacházejí, dostanou sběrači ven tak, že je omyjí v horských říčkách. Následuje sušení a výsledkem je normální kávové zrno, které se posléze praží stejně jako kterékoliv jiné.

Projděte si další články

← Jsou multivitaminy skutečně tak prospěšné, jak se tvrdí?

Fakta o cyklu ženy, která vám pomohou otěhotnět →

Líbil se Vám článek?
Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

Také by Vás mohlo zajímat

Bosá chůze: Přínosy, rizika a pohled odborníků

V posledních letech se stále častěji mluví o chůzi naboso jako o způsobu, jak se vrátit k přirozenému pohybu. Téma bosé chůze, nebo také „barefoot“, není zdaleka jen módní záležitostí, ale má hluboké kořeny...

Čtěte dál