Každý rok odborníci ve všech lékařských oborech provádějí řady výzkumů, aby mohli lépe porozumět tomu, co lidi činí zdravými a šťastnými. Ani rok 2019 nebyl výjimkou. Jaká mimořádná zjištění světu medicíny přinesl?
Podle starořeckého lékaře Hippokrata, který bývá historiky nazýván otcem medicíny, je medicína uměním, a dokonce tím ze všech nejušlechtilejším. V roce 2019 se lékařští umělci nepřestali zabývat pokračujícími boji s infekčními chorobami, které je trápí zejména v posledním desetiletí. Dále stále roste napětí mezi dvěma lékařskými tábory: Jedni upřednostňují nalezení léčby, která je konzistentně účinná u velkých populací. Druzí zastávají terapii, kterou lze přizpůsobit individuálním potřebám jednotlivce.
Přátelé nebo podvodníci?
V roce 2019 byla zvýšená pozornost věnována medikaci. Je známým faktem, že léky, které lékaři předepisují, užíváme, aby nám pomohly v boji proti nemocem a aby zlepšily fyzickou i duševní pohodu. Existují však situace, kdy se tito věrní spojenci mění v nepřátele. Je známým faktem, že většina léků může způsobit vedlejší účinky. Stále více studií ale naznačuje, že existuje také souvislost mezi užíváním běžných léků a vznikem určitých nežádoucích stavů. Řeč je například o některých medikamentech předepisovaných na léčbu vysokého krevního tlaku (třeba nefidipin), které mohou zvyšovat riziko náhlé srdeční zástavy. Podle dalšího výzkumu mohou anticholinergika, která regulují svalové kontrakce a relaxace při gastrointestinálních potížích, problémech s močovým měchýřem nebo při Parkinsonově onemocnění, zvyšovat riziko rozvoje demence. Zpochybňována je i nezávadnost některých doplňků stravy, která nelze považovat za léčiva a která nebyla schválena odbornou lékařskou veřejností.
O zdraví srdce nevypovídá jen systolický krevní tlak
V loňském roce se řada studií věnovala i celkovému kardiovaskulárnímu zdraví – revidovala dlouho držené představy a podrobovala je dalším zkoumáním. Objevily se výsledky tvrdící, že pro určení stavu srdce jsou důležité obě hodnoty krevního tlaku: tedy systolického – tlak, který srdce vyvíjí na tepny, když pumpuje krev do zbytku těla; i diastolického, který se týká tlaku mezi srdečními rytmy. Jako rizikový faktor pro onemocnění srdce byla dosud brána pouze hodnota tlaku systolického, podle nových zjištění je ale důležitá i hodnota tlaku diastolického.
Jsme to, co jíme
Podle dalších výzkumů se na zdraví srdce podepisuje samozřejmě i strava – ta rostlinná by měla riziko smrti na jakékoliv potíže se srdcem snižovat až o 32 % a o 25 % i riziko úmrtí důsledkem jakékoliv jiné příčiny. Strava s vysokým obsahem tuku a nízkým obsahem sacharidů zase údajně poškozuje zdraví cév. Další studie hovoří v neprospěch nadužívání proteinových doplňků stravy s vysokými hladinami esenciálních aminokyselin leucinu, valinu a isoleucinu. Jejich výrazný příjem může podle ní vést k nízkým hladinám serotoninu v mozku (hormon, který hraje ústřední roli v regulaci nálady a podílí se na různých metabolických procesech). To může vyústit až v obezitu a celkově kratší délku života.
Za přibírání může hltání
Jiný výzkum přišel se zajímavou domněnkou, že za přibírání může nést zodpovědnost zvýšené pojídání zpracovaných potravin. Ty ale nejsou přímou příčinou – tou je vyšší rychlost konzumace, k níž dochází důsledkem jejich zvláštní textury – nachází se v ní zkrátka něco, co nás nutí jíst rychleji. Trávicí systém tak nedokáže jídlo efektivně zpracovávat, signál o naplněnosti pošle později a my se tedy snáze přejíme a vlivem toho přibíráme. Emulgátory, které bývají součástí majonéz a dalších podobných pochutin, prý zase mohou negativně ovlivnit střevní bakterie a stát se tak původcem systémového zánětu. Důsledkem může být i vznik úzkostných stavů souvisejících se sníženou imunitou.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
Opálili jste se letos o prázdninách a chtěli byste si krásnou snědou pleť udržet co nejdéle i na podzim? Nebo se teprve na dovolenou ještě chystáte? Zde je několik jednoduchých tipů, díky nimž budete moci...
Čtěte dál