Během let se řada vědců pokouší nalézt odpověď na otázku, zda a jak měsíc nebo období vašeho narození ovlivňuje úmrtnost. Nedávná studie problematiku hlouběji prozkoumala a nalezla možné příčiny některých výsledků.
Vědci z USA, Švédska, Německa, Rakouska, Dánska, Litvy, Japonska a dalších zemí se rozhodli dlouho bádané téma podrobit dalšímu výzkumu. Některé z dříve prováděných studií dospěly k závěru, že na severní polokouli mají lidé narození v listopadu nejnižší riziko celkové úmrtnosti obecně a rovněž na srdeční choroby. Nejvyšší riziko naopak hrozí těm, kteří se narodili na jaře nebo v létě, přičemž vůbec nejkritičtějším měsícem je květen. Na jižní polokouli se tyto vzorce obecně posouvají o půl roku.
Socioekonomické faktory roli pravděpodobně nehrají
Přestože vědci danému tématu věnují nemálo času a úsilí, stále není zcela jasné, jak přesně měsíc, kdy jste se narodili, může ovlivnit vaše budoucí zdraví. Objevily se například i názory, že dřívější úmrtí mohou ovlivňovat i socioekonomické faktory. Studie bostonských odborníků, která byla publikována v BMJ, ale přišla s novějším a přesvědčivějším vhledem do problematiky než její předchůdkyně.
Jako základ pro další bádání posloužila NHS
Vědci převzali data z NHS (Nurse´s Health Study – Studie zdravotních sester), která patří mezi nejširší a největší výzkumy rizikových faktorů závažných chronických onemocnění u žen. Její počátky spadají do 70. let 20. století a zahrnovaly 121 700 registrovaných amerických zdravotních sester ve věku mezi 30–55 lety. Soubor dat obsahuje informace o každé účastnici, včetně anamnézy, hmotnosti, výšky, kouření, demografie a faktorů životního stylu a také informací o vzdělání manžela nebo o tom, zda rodiče vlastnili v době, kdy se narodila, dům. Autoři shromáždili informace o příčinách úmrtí – těch během 38 let sledování nastalo 43 248.
Nejdéle žijí lidé narození v listopadu
Ačkoliv vědci mezi zmiňovanými úmrtími nenalezli souvislost, identifikovali vliv na riziko úmrtí na chorobu srdce. Nalezli malý, ale statisticky významný vztah mezi vyšší úmrtností na srdeční choroby u osob narozených na jaře a v létě ve srovnání s těmi, kteří na svět přišli na podzim. Shodně s tím dvě švédské studie, které 20 dlouhých let sledovaly miliony účastníků, odhalily nejnižší úmrtnost na choroby srdce u osob narozených v listopadu. Podle toho nehrají v úmrtnosti roli socioekonomické faktory, ale spíše vitamin D.
Vitamin D může být příčinou delšího života
Někteří odborníci mají podezření, že vitamin D může ovlivňovat dobu, kdy zemřeme, více, než by se mohlo zdát. V rámci toho naznačují, že žena, která během těhotenství nepřijímá dostatek slunečního svitu, trpí nedostatkem vitaminu D. A právě tento faktor by údajně mohl v budoucnu zvýšit riziko srdečního onemocnění u dosud nenarozeného dítěte. Zkoumání je však zatím ve fázi, kdy neexistuje žádný přímý důkaz, který by teorii podporoval. Jedná se tak zatím o pouhé domněnky.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Kokos a produkty z něj: voda, mouka, cukr, olej či ocet. Čím se liší a jak je použít v kuchyni?
Kokos je k dostání v mnoha podobách. Všechny tyto produkty, které z něho pocházejí, jsou důležité pro zdraví organismu i krásu. Převážně díky tomu, že je bohatý na vitamíny a minerální látky, které potřebuje...
Čtěte dál
Cévní mozková příhoda – jaké jsou rizikové faktory a na jaké příznaky si dát pozor?
Podpora zdraví plic a průdušek přírodní cestou
Zlozvyky v péči o tělo: Co neprospívá vaší pleti, ale běžně to děláte?
Jak podpořit tělo během mrazivých dnů a pomoci mu překonat zimní únavu
Správná obuv nebo vhodná strava. Jaká jsou preventivní opatření pro seniory v zimě?
Otužování jako klíč k lepší imunitě a k vyšší kvalitě života
Jak pracovat s imunitou dětí v podzimním období
Olivový olej jako nezdravější tuk do jídelníčku. Umíte ho správně používat?
Rakytník – účinky, využití a návod na přípravu čaje, oleje, džemu či masti
