Během let se řada vědců pokouší nalézt odpověď na otázku, zda a jak měsíc nebo období vašeho narození ovlivňuje úmrtnost. Nedávná studie problematiku hlouběji prozkoumala a nalezla možné příčiny některých výsledků.
Vědci z USA, Švédska, Německa, Rakouska, Dánska, Litvy, Japonska a dalších zemí se rozhodli dlouho bádané téma podrobit dalšímu výzkumu. Některé z dříve prováděných studií dospěly k závěru, že na severní polokouli mají lidé narození v listopadu nejnižší riziko celkové úmrtnosti obecně a rovněž na srdeční choroby. Nejvyšší riziko naopak hrozí těm, kteří se narodili na jaře nebo v létě, přičemž vůbec nejkritičtějším měsícem je květen. Na jižní polokouli se tyto vzorce obecně posouvají o půl roku.
Socioekonomické faktory roli pravděpodobně nehrají
Přestože vědci danému tématu věnují nemálo času a úsilí, stále není zcela jasné, jak přesně měsíc, kdy jste se narodili, může ovlivnit vaše budoucí zdraví. Objevily se například i názory, že dřívější úmrtí mohou ovlivňovat i socioekonomické faktory. Studie bostonských odborníků, která byla publikována v BMJ, ale přišla s novějším a přesvědčivějším vhledem do problematiky než její předchůdkyně.
Jako základ pro další bádání posloužila NHS
Vědci převzali data z NHS (Nurse´s Health Study – Studie zdravotních sester), která patří mezi nejširší a největší výzkumy rizikových faktorů závažných chronických onemocnění u žen. Její počátky spadají do 70. let 20. století a zahrnovaly 121 700 registrovaných amerických zdravotních sester ve věku mezi 30–55 lety. Soubor dat obsahuje informace o každé účastnici, včetně anamnézy, hmotnosti, výšky, kouření, demografie a faktorů životního stylu a také informací o vzdělání manžela nebo o tom, zda rodiče vlastnili v době, kdy se narodila, dům. Autoři shromáždili informace o příčinách úmrtí – těch během 38 let sledování nastalo 43 248.
Nejdéle žijí lidé narození v listopadu
Ačkoliv vědci mezi zmiňovanými úmrtími nenalezli souvislost, identifikovali vliv na riziko úmrtí na chorobu srdce. Nalezli malý, ale statisticky významný vztah mezi vyšší úmrtností na srdeční choroby u osob narozených na jaře a v létě ve srovnání s těmi, kteří na svět přišli na podzim. Shodně s tím dvě švédské studie, které 20 dlouhých let sledovaly miliony účastníků, odhalily nejnižší úmrtnost na choroby srdce u osob narozených v listopadu. Podle toho nehrají v úmrtnosti roli socioekonomické faktory, ale spíše vitamin D.
Vitamin D může být příčinou delšího života
Někteří odborníci mají podezření, že vitamin D může ovlivňovat dobu, kdy zemřeme, více, než by se mohlo zdát. V rámci toho naznačují, že žena, která během těhotenství nepřijímá dostatek slunečního svitu, trpí nedostatkem vitaminu D. A právě tento faktor by údajně mohl v budoucnu zvýšit riziko srdečního onemocnění u dosud nenarozeného dítěte. Zkoumání je však zatím ve fázi, kdy neexistuje žádný přímý důkaz, který by teorii podporoval. Jedná se tak zatím o pouhé domněnky.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
NMN (nikotinamidmononukleotid): látka slibující dlouhověkost
V poslední době směřuje velká pozornost na látku nesoucí označení NMN, což je zkratka pro nikotinamidmononukleotid. Přestože si naše tělo dokáže tuto ústřední molekulu přirozeně vyrobit, v některých případech...
Čtěte dál
Mikroplasty v těle: Skrytá hrozba, které se (ne)vyhneme?
Bosá chůze: Přínosy, rizika a pohled odborníků
První jarní bylinky aneb jak nabrat sílu po zimě
Hypermobilita – výhoda vašeho těla nebo handicap?
Pomalý a rychlý dopamin: Klíč k rovnováze štěstí a motivace
Thajské masáže – fenomén moderní relaxace
Prenatální diagnostika: Moderní přístupy a možnosti v těhotenství
Péče o klouby v zimním období – užitečné tipy a význam správné výživy
Balzámy na rty v zimě ochrání, ale mohou skrývat i zdravotní rizika
Kysané zelí – domácí je nejkvalitnější a jeho výroba je jednoduchá
Jak si po létě co nejdéle udržet opálenou pokožku
