Křen je kořenová zelenina známá typickou štiplavou chutí a vůní – díky ní dokáže pořádně protáhnout dutiny a pomoci s rýmou. Pokrmům dodá říz nebo je krásně zjemní – podle toho, jak jej nadávkujete. A oplývá i dalšími přednostmi. Pojďme se na ně podívat.
Křen se po celém světě používá po tisíce let – nejen jako koření, ale také pro své léčebné účinky. Je totiž zdrojem cenných látek, které mohou prospívat našemu zdraví – patří k nim i antibakteriální a protirakovinné vlastnosti. Poznáte jej podle dlouhého bílého kořene zdobeného zelenými listy. Když kořen rozříznete, enzym rozloží sloučeninu jménem sinigrin na látku allylisothiokyanát. Právě ten dává křenu jeho výmluvný zápach a dráždí vaše oči, noc i hrdlo (podobně jako cibule). Oceňován je zejména jako příloha či dochucovadlo různých jídel v podobě pasty, která sestává z křenu konzervovaného v octě, soli a vody.
Houževnatá trvalka, která se jen tak nedá
Křen je obecně považován za houževnatou trvalku – to znamená, že pokud jej jednou zasadíte, vyroste každý rok znovu. Proto pokud si nejste jisti, že jej chcete pěstovat dlouhodobě, nasaďte jej raději do velkého truhlíku. Křenové kořenové řízky by se měly sázet na podzim nebo brzy z jara, přibližně do hloubky 15 cm a půl metru od sebe. Křen se rád roztahuje, takže potřebuje dostatek prostoru a také musíte počítat s tím, že místo, kam jej sázíte, budete muset jednou ročně překopat. Křen má rád půdu plnou kompostu a draslíku, vyžaduje pouze občasné zalévání. Sklízí se po roce nebo roce a půl od výsadby, na jaře nebo na podzim.
Pomůže s rýmou, infekcemi a možná i s rakovinou
I v malém množství poskytuje křen několik významných zdravotních benefitů. Jeho kořeny jsou plné vitaminů a minerálů, které tělo posilují v boji proti nejrůznějším neduhům. Za vitaminy je to především vitamin A a C, za minerály potom železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor. Významný je rovněž obsah na obsah glukosinolátů a isothiokyanátů, které mají silné antibakteriální účinky a mohou zlepšovat dýchací obtíže, bojovat s bakteriálními a plísňovými infekcemi a podle některých výzkumů dokonce i s rakovinou.
Pro tyto jedinečné vlastnosti je křen od nepaměti využíván v lidovém léčitelství a to již od středověku, kde sloužil k zevnímu ošetření obtížně se hojících ran, omrzlin a k léčbě kloubů postižených revmatismem. Požívání malých dávek křenu povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje činnost trávicího systému, léčí záněty dýchacích cest, pomáhá s odkašláváním a má mírně močopudný účinek. Díky protiinfekčním a antibakteriálním vlastnostem se používá také jako podpůrný prostředek při léčbě infekcí močových cest i střev, žloutenky a zánětu jater.
V kuchyni nezapomeňte na ocet
Mnoho možností využití nachází křen i v kuchyni – konzumuje se nejen kořen, ale i listy – čerstvé nebo sušené. Nejobvyklejší zužitkování bývá formou přípravy křenové omáčky, kterou snadno a lehce vytvoříte s pomocí kuchyňského robotu a za užití šálku nastrouhaného čerstvého křenového kořene, lžíce octa, špetky soli a 2–4 lžící vody. Zásadní význam má ocet, který pomáhá stabilizovat enzymy, zabraňuje zhnědnutí křene a zachovává jeho chuť. Směs vydrží v lednici několik týdnů a můžete ji podávat jako dip nebo přidávat do dalších pokrmů. Dodá říz domácímu kečupu nebo rajčatové omáčce, chuťově doplní míchaná vejce nebo oživí párek či klobásu. Můžete ji použít jako základ salátové zálivky, zpestřit s ní bramborový salát nebo zapékané pokrmy. Překvapivou jemnost dodá polévkám, v kombinaci se zakysanou smetanou vytvoří lahodnou pomazánku.
Projděte si další články
Také by Vás mohlo zajímat
Dýňová semínka: Výborné pro imunitu, krásu i mužské zdraví
Sezóna dýní je ideální pro ochutnání oblíbeného dýňového latté, uvaření výživné polévky, která zahřeje i upečení dýňového koláče. Ale také pro bližší seznámení se s dýňovými semínky nebo lahodným, po oříškách...
Čtěte dál